Další velký skok

26. října 2011, 16:40 - Mgr. Dáša Hyklová
26. října 2011, 16:40

Zatímco řada zemí s jadernou energetikou postupně končí, v Číně zažívá renesanci

V době, kdy mnohé státy kvůli Fukušimě přehodnocovaly a poté výrazně redukovaly plány rozvoje jaderné energetiky, do východočínského San-menu směřovala po moři obří reaktorová nádoba. Komponent vážící 340 tun, dlouhý přes 12 metrů a měřící v průměru 4,5 metru dorazil na místo počátkem srpna. Po instalaci byla nádoba vyrobená jihokorejskou společností Doosan Heavy Industries & Construction podrobena testování. První blok elektrárny s reaktorem AP1000 v San-menu má být uveden do provozu koncem roku 2013. Tlakovodní reaktor třetí generace dodá americká společnost Westinghouse Electric Company, dceřiná firma japonské Toshiby. Gigantická stavba pohltí 5200 kubíků betonu, 950 tun oceli a 1500 ocelových stavebních kotev.

Revize, nikoliv zpátečka

Po havárii atomové elektrárny v japonské Fukušimě, kterou počátkem března při rozsáhlém zemětřesení silně poškodila vlna tsunami, důvěra veřejnosti v jadernou energetiku výrazně poklesla. A to nejen v samotném Japonsku. Vlády některých zemí přijaly pod tlakem událostí radikální politická rozhodnutí. Německo ohlásilo odstavení všech jaderných elektráren do roku 2022 a ve Švýcarsku byl dokonce přijat zákon, jenž počítá s definitivním odklonem od jádra k roku 2034, kdy vyprší životnost poslednímu z dosavadních pěti atomových energobloků. I když obyvatele Číny události ve Fukušimě také vyděsily, vláda v Pekingu nařídila pouze důkladnou revizi provozovaných jaderných zařízení a také prověření nových projektů. Čína má dnes v provozu čtyři elektrárny se 14 reaktory o celkové kapacitě 10,8 gigawattu. Dalších 27 reaktorů je ve výstavbě. Na severovýchodě země spadají pod správu společnosti China National Nuclear Corporation, o jihovýchodní část se stará China Guangdong Nuclear Power Group. „Čína při budování jaderných elektráren využívá nejlepší technologie, které jsou dnes ve světě k dispozici. Také spoléhá na ty nejlepší operační zkušenosti,“ uvedl pro Euro Michael Schneeberger, rakouský jaderný vědec, který působil řadu let také v Německu. Přehodnocování některých čínských projektů po Fukušimě se dalo očekávat, nicméně podle něj jsou Číňané „hrdí na to, že nevsadili na technologii varného reaktoru (BWT), který je druhým nejrozšířenějším a jichž bylo ve Fukušimě celkem šest, ale na technologii tlakového reaktoru (PWR), v němž tvoří chladivo i moderátor voda“.

Plány nové pětiletky

Ratifikace projektů týkajících se jaderné energetiky byla hned v polovině března pozastavena, nicméně pouze dočasně. Také výstavba nových elektráren pokračuje. Zástupce generálního tajemníka Čínského sdružení pro jadernou energetiku, odborník mimořádného koordinačního výboru pro atomovou energii Feng Yi v této souvislosti konstatoval, že „čínské směrnice o rozvoji jádra se z dlouhodobého hlediska nemění“. Podle něj je smyslem prozatímního zpomalení tempa „upevnění bezpečnostního základu, díky němuž se bude čínská jaderná energetika rozvíjet ještě lépe“. Čína letos vyčlenila kvůli havárii v Japonsku 26 milionů dolarů na kontrolu svých zařízení. Velkolepých plánů týkajících se výstavby nových jaderných elektráren se však nevzdala. Do roku 2020 plánuje vybudovat více než 100 reaktorů o celkovém výkonu90 až 100 gigawattů. V té době by se měl podíl jaderné energetiky na dodávkách elektřiny zvýšit z nynějších necelých dvou procent na čtyři až šest procent. V Číně mají stále rozhodující podíl na výrobě této energie tepelné elektrárny (80 procent) spalující hlavně uhlí. Čisté hydroelektrárny se na dodávkách elektřiny podílejí přibližně 18 procenty. Do roku 2030 by se produkce jaderné energie v Číně měla zvýšit na 200, a do roku 2050 dokonce na 400 gigawattů, což by představovalo už 15 procent výroby. Země s velkými emisemi skleníkových plynů a rostoucí spotřebou energie se domnívá, že výstavba jaderných elektráren přispěje k řešení obou problémů. Vloni se její spotřeba elektřiny zvýšila téměř o 15 procent, za prvních osm měsíců letošního roku to bylo o dalších devět procent.

Bez pomoci by to nešlo

Čína se snažila dohonit země disponující vyspělou jadernou technologií prakticky od zahájení ekonomických reforem. První plán týkající se jaderné energie představila Komunistická strana v únoru 1970, kdy byl zároveň založen Institut 728, dnes známý jako Šanghajský institut pro výzkum a design nukleárního inženýrství. Ve vývoji vlastního reaktoru nebyla až tak úspěšná, a proto vsadila na spolupráci. Nejprve s Francií, Kanadou, Japonskem, Ruskem a Finskem, ale po roce 2000 také se Spojenými státy. Spolupráce se netýká jen výstavby. Například letos v polovině září byl ve městě Ču-chaj, v jižní provincii Kuang-tung otevřen institut pro nukleární inženýrství a technologii, který vznikl díky spolupráci čínské University Sun Yat-sena a pěti špičkových francouzských vysokých škol v čele s Technologickým institutem se sídlem v Grenoblu. Nová škola má pomoci Číně vychovat odborně zdatné inženýry, kterých bude vzhledem k rostoucímu počtu jaderných elektráren v zemi potřeba čím dál více. Čína od roku 1980 vybudovala 14 reaktorů, první vlastní prototyp (CPN-600) s výkonem 288 megawattů uvedla do provozu v roce 1991. Bylo to v elektrárně Čchin-šan a mnohé její komponenty musely být později vyměněny. Nyní využívá dva reaktory série CANDU (o výkonu 728 megawattů) od kanadské AEC. Mezi nejstarší jaderné elektrárny patří také Daya Bay v provincii Kuang-tung nacházející se pouhých 70 kilometrů od Hongkongu. Nezávislé Radio Free Asia přišlo loni v červnu s informací, že tam letos 23. května došlo k úniku radioaktivity, který nebyl vládním úřadům nahlášen. Podle deníku New York Times však příslušné orgány o nehodě věděly. Jeden z vlastníků elektrárny – společnost China Light & Power – vydala poté prohlášení, podle něhož byl únik „pod hranicí mezinárodních standardů“. Je pravda, že žádný z desíti senzorů v Hongkongu nenaměřil zvýšené hodnoty radioaktivity. Daya Bay si navíc, jako vůbec první z Číny, letos odnesla čtyři ze šesti ocenění v mezinárodním hodnocení bezpečnosti jaderných elektráren. Soutěž pořádaná společností EDF Energy se koná každým rokem.

Vše podle plánu

Čína nyní sází souběžně na tři druhy reaktorů, a sice na tlakový vodní reaktor CPR-1000, zmiňovaný AP1000

a také HTR (High Temperature Reactor), který vznikl podle vzoru Arbeitsgemeinschaft Versuchsreaktor – AVR, německé technologie, jež nebyla kvůli politickým a ekonomickým důvodům nakonec využita. Jaderné elektrárny až donedávna stavěla výhradně na mořském pobřeží. Teď se díky novým plánům začaly posouvat více do vnitrozemí. Podle kritiků se však mnohé z nich nacházejí příliš blízko velkých měst. Není pochyb, že Čína má s využitím jádra velmi ambiciózní plány. Harmonogram výstavby nových elektráren se i přes katastrofu ve Fukušimě více méně dodržuje. V prosinci 2008 začaly stavební práce v místě budoucí velké čínské jaderné elektrárny u města Jang-ťiang. Nová elektrárna přijde na 70 miliard jüanů, ročně vyrobí 45 miliard kWh, má mít šest tisícimegawattových bloků, přičemž první z nich by měl být v činnosti již v roce 2013. Kompletní elektrárna začne dodávat proud do sítě v roce 2017. Elektrárna ušetří ročně 16 milionů tun uhlí a sníží emise CO2 o 36 milionů tun ročně.
Další jaderná elektrárna, v Tchaj-šanu, bude mít reaktory francouzské společnosti Areva.
Dvě z pětice nových čínských zdrojů, jejichž stavba byla zahájena v roce 2009, budou vybaveny reaktory třetí generace typu AP1000. Podle smlouvy je do San-menu v provincii Če-ťiang a do Chaj-jangu v provincii Šan-tung dodá firma Westinghouse, jež se podílela na dokončení prvních dvou bloků Temelína a je jedním ze zájemců o jeho dostavbu. Vládní zmocněnec pro dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně Václav Bartuška a Ján Štuller, ředitel odboru licencování nových zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost letos v září San-men navštívili.

Příliš svižně vpřed

Čína nechce zůstat pozadu a velké částky investuje také do jednoho z nejambicióznějších programů století zvaného ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor). Ve francouzském městě Cadarache vzniká 23tisícitunové zařízení – tokamak, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze. Dokončení se očekává v roce 2019, celkový rozpočet projektu se pohybuje kolem 12,8 miliardy eur. Přibližně polovinu má uhradit Evropská unie a zbytek ostatní účastnické země, mezi něž patří například Spojené státy, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Čína samotná již postavila zkušební termonukleární reaktor známý jako EAST (Experimental Advanced Superconducting Tokamak) u Che-fej, hlavního města provincie An-chuej nacházející se na východě země. Dokončen byl na jaře roku 2006 a již na podzim vyprodukoval „první plazmu“. Podle odborníků má Čína šanci stát se v průběhu následujících dvou desetiletí velmocí využívající ty nejmodernější jaderné technologie. Stane se tak ovšem za podmínek, že budou dodrženy všechny odborné postupy, že bude mít k dispozici dostatek kvalifikovaných odborníků a také že nebude vážně narušena politická a ekonomická stabilita země.
Zdaleka ne všichni však nad megalomanskými plány ohledně jádra v nejlidnatější zemi světa jásají. Profesor Che Cuo-siou, který pomáhal při vývoji první atomové bomby Číny, letos v květnu kritizoval vládní poradce, že vůbec nevzali v úvahu potenciální riziko zemětřesení, přecenili domácí zdroje uranu a také vyspělost technologie štěpení. „Jsme skutečně připraveni pro takové závratné tempo vývoje jaderné energie? Domnívám se, že nikoliv, a to zvláště v oblasti zajištění bezpečnosti,“ napsal známý vědec a člen Čínské akademie věd. V článku zveřejněném v časopisu Science Times navíc vyjádřil obavy, že zmiňovaný harmonogram zvyšování produkce jaderné energie do roku 2030 může mít podobně katastrofální následky jako Maův Velký skok vpřed.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče