Další tah na řetězce

11. února 2008, 00:00 - Petr Havel
11. února 2008, 00:00

REGULACE MALOOBCHODU - Sociální demokraté vyrukovali s novou taktikou, jak zkrotit velké obchodní řetězce. Svůj návrh nyní opírají o názor Potravinářské komory ČR. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman považuje tuto snahu za pitomost.

Návrhy na regulaci praktik obchodních řetězců hýřil v minulých letech především bývalý sociálnědemokratický předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal. Žádný z nich ale neprošel legislativním procesem. Skopalovy návrhy totiž pracovaly s pojmy jako dominantní postavení řetězců nebo podnákladové ceny. Jenže žádný řetězec na tuzemském trhu podle parametrů antimonopolních zákonů dominantní není. A podnákladová cena je podle všech dosavadních právních rozborů virtuální pojem, neboť náklady se mění ze dne na den.

Sociální demokraté se však nevzdávají a šéf jejich poslaneckého klubu Michal Hašek přišel s novou taktikou. Ta vychází z návrhu Potravinářské komory ČR, který hovoří o zneužití významné tržní síly. Ve svých plánech počítá s tím, že by řetězce vytvořily a podepsaly etický kodex podnikání, který by byl ze zákona vymahatelný prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Jsem pro zahájení parlamentní diskuze k tomuto návrhu. Čekal jsem téměř rok na aktivitu ministra zemědělství, ale nyní již nevidím důvod dále prodlužovat toto čekání na Godota. Proto předkládám poslanecký návrh do legislativního procesu a těším se na bouřlivou, ale korektní debatu,“ prohlašuje Hašek.

Říman: Je to pitomost

Otázku, zda je současný obchodní trh zralý pro nějakou formu regulace, řešili i diskutéři úvodního dne 14. ročníku konference Retail Summit 2008, která se uskutečnila minulý týden v Praze. Všichni přitom regulační aktivity všeho typu více či méně razantně odmítli. Nejradikálnější byl patrně ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, podle kterého „je etický kodex založený na dobrovolnosti a vynucovaný státem naprostá pitomost“. „Doufám, že tento protimluv nikdy nespatří světlo světa,“ říká Říman.

Stejně tak nevidí důvod pro regulaci ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta. „Podle mne je především nutné zbourat v minulosti vytvořené bariéry mezi zemědělci, výrobci potravin a obchodníky,“ tvrdí Šebesta. Právě v tom vidí ředitel inspekce prostor pro korektní podnikatelské vztahy. Etický kodex jako vodítko pro chování obchodníků by byl vhodný i podle Hlavního hygienika ČR Michaela Víta. „Ale ne aby jej vymáhal stát,“ upozornil v diskuzi Vít.

Logicky obdobně vidí celý problém sami obchodníci. Podle viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky trh na žádnou regulaci zralý není, ale na podepsání etického kodexu ano. Také on je ale přesvědčen, že jeho podmínky nemůže vymáhat exekutiva.

Určitou formu kodexu by byly přitom řetězce ochotné podepsat. „My už jsme to jednou udělali a jsme schopni to udělat znovu,“ podotýká například představitel sítě Interspar Martin Hruška. Podle jeho slov by ale tak šlo jen o výsek celého potravinového řetězce. „My stále diskutujeme pouze o regulaci prodejců, a to je pro nás naprosto nepřípustné,“ zdůrazňuje Hruška. Jak přitom již dříve konstatoval jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek, daleko dominantnější postavení než kterýkoli řetězec má v tuzemsku řada výrobců potravin a regionálně i velké zemědělské podniky nebo obchody v malých obcích. To vše v praxi znamená, že Haškův návrh bude legislativně průchodný jen s velkými obtížemi.

Antimonopolní úřad spíše proti

Antimonopolní úřad navíc nedávno zveřejnil právní analýzu možných regulačních kroků, z níž vyplývá, že jakékoli uvažované nástroje jsou více či méně sporné. Podle Michala Petra, ředitele legislativně-právního odboru tohoto úřadu, není například v žádném státě definováno dominantní postavení podle určitého obratu. To je přitom jeden z termínů, se kterým přišla potravinářská komora poté, co se zjistilo, že na tuzemském trhu není možné jako kritérium dominance použít podíl jednotlivých řetězců.

Petr také ve své analýze popisuje pojem a zejména důsledky regulace zneužívání dominantního postavení. „Rozšíření definice dominantního postavení na soutěžitele, kteří nejsou dominanty v ekonomickém slova smyslu, by velmi pravděpodobně mělo negativní dopady na další soutěžitele a zejména na spotřebitele,“ tvrdí právník. Vztažení dominantního postavení pouze na obchodní řetězce by navíc mohlo být podle něj považováno za protiústavní, protože by taková právní úprava ukládala jednostranně povinnosti jen určité skupině subjektů.

Analýza antimonopolního úřadu tak dochází k jediné možnosti – použití institutu „ekonomické závislosti“. Takový pojem se v některých zemích používá, není jej ale možné definovat jen na základě obratu, stejně tak jako není možné na podniky, které by mohly ekonomickou závislost zneužít, uplatňovat veškerá omezení z antimonopolního zákona vyplývající. K regulaci „významné tržní síly“ jako novince v pojmech usilující o pojmenování některých obchodních praktik úřad zatím žádné právní stanovisko nemá. Problém je ale s etickým kodexem. „Úřad sice může kontrolovat, zda jednotlivé řetězce tento kodex přijaly, nemá ale předpoklady pro hodnocení jejich obsahu, neboť se pravomoc úřadu nevztahuje na nekalou soutěž,“ konstatuje se v dokumentu.

S regulací jsou špatné zkušenosti

Jak přitom na konferenci Retail Summit zdůraznil irský senátor a prezident společnosti EuroCommerce Feargal Quinn, „pokud má obchod dále expandovat, je podstatné, aby Evropská unie a členské státy chápaly, jak je důležité nestavět mu do cesty překážky“. Evropský obchodní trh naopak podle něj potřebuje zlepšení regulačního prostředí, omezení administrativní zátěže a zavedení nezbytných strukturálních reforem na podporu konkurenceschopnosti.

Právě v Irsku se přitom stát v minulosti pokusil o regulaci obchodních praktik prostřednictvím „zákazu prodeje pod fakturovanou cenu“ s deklarovaným cílem ochrany spotřebitelů. Výsledek? Podle Martina Švandy z odboru vnějších vztahů Úřadu na ochranu hospodářské soutěže se v praxi zvýšily ceny potravin. Maloobchod totiž nemohl kvůli zmíněné regulaci mimo jiné přenést výhody ze slevových akcí na konečného spotřebitele.

„Vyhláška o potravinách v důsledku nezakazovala pouze podnákladové ceny, ale v mnoha případech nebylo možno prodávat ani za cenu, která prokazatelně podnákladová nebyla,“ konstatuje Švanda. Zmíněná regulace byla nakonec zrušena na základě analýzy, podle které zavedení „ochrany spotřebitele“ zvýšilo irským občanům náklady v průměru o 500 eur ročně.

Proti regulaci se na summitu vyjadřovali i přítomní zástupci obchodníků ze Slovenska, kde se v současnosti možností regulace řetězců aktuálně zabývá místní parlament. Stejně jako v Česku je přitom argumentem tamních politiků teze, že obchodníci zvyšují ceny potravin, nekorektně se chovají k dodavatelům a mají příliš vysoké marže. Jakkoli to ale nikdo z tuzemských řetězců nehodlá oficiálně potvrdit, z kuloárových údajů vyplývá, že právě v České republice se pohybuje průměrná marže řetězců v případě potravin kolem 15 procent a je dvakrát nižší než v zahraničí.

Současné zákony stačí

Podle Římana je zbytečné rozšiřovat stávající zákony, které přitom nejsou dostatečně využívány. „My všichni a celá Evropská unie už jsou zregulovány dost,“ zdůrazňuje ministr. Stejně tak je Hruška přesvědčen, že pro dodržování korektních dodavatelsko-odběratelských vztahů stačí plně využívat platné zákony. Přesto je řada politiků napříč politickým spektrem přesvědčena, že „je v zájmu spotřebitele třeba něco udělat“.

Dosavadní příklady z jiných zemí ale ukazují, že regulace obchodu fakticky vede ke zdražení potravin. Potvrzuje to ostatně i bývalý první náměstek ministra zemědělství Tomáš Doucha. Regulací řetězců se totiž podle jeho slov de facto zákonem omezí podnikatelům rozklad jejich vlastních rizik (což je právě regálné či zalistovací poplatky). Takže obchodníci musí tato rizika nutně přenést někam jinam – nejspíše na spotřebitele. „Jakákoli zákonná regulace řetězců může být, i když nutně nemusí, impulzem k růstu cen potravin,“ podotýká Doucha.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče