Další kladivo na liknavé dlužníky

04. července 2005, 00:00 - PETR BÝM
04. července 2005, 00:00

REGISTR KLIENTŮ V závěru minulého měsíce byl do provozu uveden NRKI -Nebankovní registr klientských informací. Nová databáze mapuje finanční disciplínu českých dlužníků z řad občanů i podnikové sféry. Vpozadí vzniku a fungování Nebankovního registru klientských informací stojí Leasing & Loan Credit Bureau (LLCB).

REGISTR KLIENTŮ V závěru minulého měsíce byl do provozu uveden NRKI -Nebankovní registr klientských informací. Nová databáze mapuje finanční disciplínu českých dlužníků z řad občanů i podnikové sféry. Vpozadí vzniku a fungování Nebankovního registru klientských informací stojí Leasing & Loan Credit Bureau (LLCB). Jde o sdružení nejvýznamnějších českých leasingových a splátkových společností. Figurují v ní například GE Money Auto a Multiservis, ČSOB Leasing či ŠkoFIN (tyto firmy dohromady představují 85 procent leasingového trhu v Česku). Princip fungování nového registru je jednoduchý: členové sdružení do něj budou vkládat informace o klientech a současně je z něj budou podle potřeb také vybírat - tedy využívat informací o platební morálce dlužníků, jež registru poskytli jejich partneři z LLCB. Z nového registru by měli mít prospěch jak věřitelé, tak jejich zákazníci. „Cílem je zamezit i nadměrnému předlužování jednotlivců ještě dříve, než se tento fenomén, známý například ze Spojených států, začne vyskytovat ve významné míře i u nás. Hlavním přínosem registru je především to, že dobří klienti již nebudou doplácet na klienty nedisciplinované. Dlouhodobý efekt fungování splátkového registru se může projevit dokonce i v růstu HDP,“ tvrdí Jiří Pathy, ředitel společnosti GE Money Multiservis. DALŠÍ V ŘADĚ

Pro pracovníky úvěrových oddělení tuzemských finančních společností NRKI nepředstavuje zásadní novinku - k dispozici už delší dobu mají dva jiné registry. Ze zákona vede souhrnnou databázi úvěrového zatížení podniků a fyzických osob-podnikatelů Česká národní banka, a to pod názvem Centrální registr úvěrů (CRÚ). V provozu je od roku 2002 a podle pracovníků banky každým měsícem vyřídí několik set dotazů -registr ale pouze obsahuje agregované údaje o pohledávkách, které nelze lokalizovat, respektive přiřadit ke konkrétním věřitelům.

Bankovní registr klientských informací (BRKI) vznikl na základě dohody předních tuzemských bank v roce 2002 a vyplnil informační mezeru, která vznikla zaměřením CRÚ pouze na podnikatelské subjekty. Banky, a dnes už i stavební spořitelny (ty jsou ze zákona rovněž bankami) dodávají informace o úvěrovém zatížení občanů a fyzických osob-podnikatelů. Majitelem registru je zájmové sdružení CBCB (Czech Banking Credit Bureau).

POUZE PRO ZVANÉ

Všechny tři zmíněné registry obsahují statisíce informací o úvěrových vztazích v České republice. Sice spolu navzájem nemohou „spolupracovat“, ale pro věřitele není problémem využít všech tří. Obsahem se přitom doplňují. Zdá se, že pro liknavé dlužníky nebo neplatiče, ať už občany či firmy, nastává soumrak. Petr Kučera ze společnosti CCB, která je správcem jak BRKI, tak NRKI, tvrdí, že spuštění posledního registru „zásadně ovlivní trh leasingu a splátkového prodeje a omezí rizika plynoucí z nesolventnosti nebo podvodného jednání klientů“.

Celý systém má také některé nedostatky. Obraz, který o stavu finančních pohledávek a závazků v Česku poskytují, není kompletní. Oba registry, vedené mimo ČNB, totiž pracují na principu dobrovolné účasti. A v současné době se třeba na provozu NRKI nepodílejí takoví hráči trhu splátkového prodeje, jako je Home Credit či Cetelem. Vedle toho se úvěrováním u nás zabývá i řada jiných nebankovních společností. Zdánlivě bezproblémový dlužník tak může být ve skutečnosti předluženým podvodníkem, aniž by to registry zaznamenaly. Na druhou stranu lze předpokládat, že postupem doby se bude počet společností, které informační databázi vytvářejí (a využívají), zvyšovat.

Druhou zásadní, ovšem neodstranitelnou „závadou“ registrů je jejich nedostupnost pro všechny, kteří stojí mimo systém jejich tvorby. Například pro menší podnik, který by potřeboval informace o finanční situaci svého potenciálního obchodního partnera. V takových případech registry nepomohou, mimo jiné z důvodů nutnosti zachování bankovního tajemství. Jediné, co může občan či podnik po registrech chtít, je výpis, který se týká jich samotných. Například v NRKI mu ho za stokorunu vypracují do 30 dní.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče