Další Hitler snad nebude

29. dubna 2010, 11:49 - Luděk Bednář
29. dubna 2010, 11:49

Většina manažerů se domnívá, že současné problémy Řecka ohrožují eurozónu

Myslíte si, že současná finanční situace Řecka a dalších zemí ohrožuje budoucnost eurozóny?

  • Ano 86,5 %
  • Ne 10,8 %
  • Nevím 2,7 %

Řecká žádost o finanční pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu nemusí vyřešit všechny problémy. Někteří ekonomové se obávají, že jde o začátek dominového efektu, který postihne i další země eurozóny. Řecká ekonomika není velká, ale pokud by investoři zanevřeli na větší země eurozóny, jako je Itálie či Španělsko, stanou se bankrot či vystoupení z ní reálnými. Dle 86,5 procenta manažerů problémy Řecka budoucnost eurozóny ohrožují.
Myslí si to i tento respondent: „Evropská unie se ocitá na rozcestí. Jeden směr vede ke konfederaci – společná měna, obrana, zahraniční politika a boj proti organizovanému zločinu – a druhý k postupnému rozpadu. Společnou měnu lze zachovat, jen pokud členské státy EU nebudou smět vydávat ,národní‘ dluhopisy. A v případě potřeby budou muset požádat o půjčku Evropskou centrální banku, která jediná je bude moci vydat. To znamená, že národní státy předají EU další část své suverenity. Politici ani veřejnost však na to nejsou připraveni. Pokud nenastane vnější ohrožení nebo jiný impulz, který by vyvolal potřebu další integrace, EU se dříve či později rozpadne. Je to smutné, hloupé, nesprávné a všichni na tom prodělají, ale veřejné mínění se často chová iracionálně. A při absenci silných politických vůdců se jakákoli země nebo skupina států může vydat sebezničujícím směrem. V dějinách se to už stalo mnohokrát.“
Opačného názoru je další manažer: „Budoucnost eurozóny by ohrozilo jen to, kdyby Řecko obdrželo další půjčky a peníze, aniž by se zavázalo k drastickým a skutečným škrtům. Dosavadní ,úsporné reformy‘ vedly pouze k poklesu jeho plánovaného rozpočtového schodku z loňských zhruba třinácti procent HDP na letošních osm. Ta však znamenají schodek veřejných financí Řecka ve výši zhruba pěti set miliard korun. Český rozpočet má při zhruba stejném počtu obyvatel Česka dosáhnout schodku přibližně 170 miliard korun, tedy třetiny. Je proto jasné, že reformy veřejných financí v Řecku dosud ani nezačaly. A pokud Řekové dostanou peníze bez jakýchkoli podmínek, znovu budou projedeny a problém se za rok vrátí. To by pro eurozónu bylo smrtící, neboť ve frontě na milodary by brzy přibyly další členské státy.“
Rozbor příčin řecké krize se objevuje v této kladné odpovědi: „Situace Řecka dokazuje, že kontrola předepsaných ekonomických kritérií členskými zeměmi není efektivní. Státům se jejich přehmaty buď odpouštějí jako v případě Francie a Německa, nebo dokonce dostanou podporu, přestože dříve lhaly a podváděly. Řecko nemá nárok na podporu z důvodu solidarity a partnerství EU, neboť se do situace dostalo rozmařilým utrácením. A zejména proto, že úmyslně zkreslovalo stav své ekonomiky. Jediným důvodem pomoci Řecku je ochrana dalších zemí eurozóny.“
Záporně odpovídá následující dotázaný: „Eurozóna ohrožená není. Euro se během posledních let stabilizovalo a stalo se silnou a akceptovanou měnou. Jak pomoci Řecku, aby se ze situace dostalo? A jak zajistit, aby byly poskytnuté úvěry splaceny a nešly k tíži daňových poplatníků ostatních (pomáhajících) zemí? To sice není jednoduchý úkol, leč řešitelný a proveditelný.“
Kladný postoj naopak zaujímá tento manažer: „Řecko se jako jeden z členů eurozóny ocitá na pokraji bankrotu, který je pravděpodobně nevyhnutelný, aby mohlo restrukturalizovat půjčky a získat více času na reformy. Situace dalších států je sice mnohem lepší, ale pokud ,padne‘ Řecko, může nastat dominový efekt, který stáhne do podobných problémů i jiné země. Tyto problémy jsou testem životaschopnosti eura. Jsou jen dva scénáře, kam se situace může vyvinout. Za prvé k rozpadu eurozóny nebo k vyloučení některých členů a vytvoření tvrdého jádra, nebo naopak k jeho odpojení. Za druhé řecké problémy vyvolají mobilizaci zdrojů eurozóny, což povede k jejich překonání. A aby se situace neopakovala, bude vyvíjen silný tlak na vytvoření federálního evropského státu s jednou fiskální a monetární politikou. Současné problémy akcelerují a dělají oficiálním plíživý přesun pravomocí na Evropskou komisi. Tlak elit na toto řešení bude velký. Nejsem si však jistý, že lze překonat obrovské kulturní, jazykové, historické a hospodářské rozdíly mezi členskými zeměmi. Třetí scénář, který bych pracovně nazval ,zrod nového Hitlera‘, snad mohu vzhledem k historickým zkušenostem vyloučit.“

Odpovídalo 148 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít