Další Hitler snad nebude

29. dubna 2010, 11:49 - Luděk Bednář
29. dubna 2010, 11:49

Většina manažerů se domnívá, že současné problémy Řecka ohrožují eurozónu

Myslíte si, že současná finanční situace Řecka a dalších zemí ohrožuje budoucnost eurozóny?

  • Ano 86,5 %
  • Ne 10,8 %
  • Nevím 2,7 %

Řecká žádost o finanční pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu nemusí vyřešit všechny problémy. Někteří ekonomové se obávají, že jde o začátek dominového efektu, který postihne i další země eurozóny. Řecká ekonomika není velká, ale pokud by investoři zanevřeli na větší země eurozóny, jako je Itálie či Španělsko, stanou se bankrot či vystoupení z ní reálnými. Dle 86,5 procenta manažerů problémy Řecka budoucnost eurozóny ohrožují.
Myslí si to i tento respondent: „Evropská unie se ocitá na rozcestí. Jeden směr vede ke konfederaci – společná měna, obrana, zahraniční politika a boj proti organizovanému zločinu – a druhý k postupnému rozpadu. Společnou měnu lze zachovat, jen pokud členské státy EU nebudou smět vydávat ,národní‘ dluhopisy. A v případě potřeby budou muset požádat o půjčku Evropskou centrální banku, která jediná je bude moci vydat. To znamená, že národní státy předají EU další část své suverenity. Politici ani veřejnost však na to nejsou připraveni. Pokud nenastane vnější ohrožení nebo jiný impulz, který by vyvolal potřebu další integrace, EU se dříve či později rozpadne. Je to smutné, hloupé, nesprávné a všichni na tom prodělají, ale veřejné mínění se často chová iracionálně. A při absenci silných politických vůdců se jakákoli země nebo skupina států může vydat sebezničujícím směrem. V dějinách se to už stalo mnohokrát.“
Opačného názoru je další manažer: „Budoucnost eurozóny by ohrozilo jen to, kdyby Řecko obdrželo další půjčky a peníze, aniž by se zavázalo k drastickým a skutečným škrtům. Dosavadní ,úsporné reformy‘ vedly pouze k poklesu jeho plánovaného rozpočtového schodku z loňských zhruba třinácti procent HDP na letošních osm. Ta však znamenají schodek veřejných financí Řecka ve výši zhruba pěti set miliard korun. Český rozpočet má při zhruba stejném počtu obyvatel Česka dosáhnout schodku přibližně 170 miliard korun, tedy třetiny. Je proto jasné, že reformy veřejných financí v Řecku dosud ani nezačaly. A pokud Řekové dostanou peníze bez jakýchkoli podmínek, znovu budou projedeny a problém se za rok vrátí. To by pro eurozónu bylo smrtící, neboť ve frontě na milodary by brzy přibyly další členské státy.“
Rozbor příčin řecké krize se objevuje v této kladné odpovědi: „Situace Řecka dokazuje, že kontrola předepsaných ekonomických kritérií členskými zeměmi není efektivní. Státům se jejich přehmaty buď odpouštějí jako v případě Francie a Německa, nebo dokonce dostanou podporu, přestože dříve lhaly a podváděly. Řecko nemá nárok na podporu z důvodu solidarity a partnerství EU, neboť se do situace dostalo rozmařilým utrácením. A zejména proto, že úmyslně zkreslovalo stav své ekonomiky. Jediným důvodem pomoci Řecku je ochrana dalších zemí eurozóny.“
Záporně odpovídá následující dotázaný: „Eurozóna ohrožená není. Euro se během posledních let stabilizovalo a stalo se silnou a akceptovanou měnou. Jak pomoci Řecku, aby se ze situace dostalo? A jak zajistit, aby byly poskytnuté úvěry splaceny a nešly k tíži daňových poplatníků ostatních (pomáhajících) zemí? To sice není jednoduchý úkol, leč řešitelný a proveditelný.“
Kladný postoj naopak zaujímá tento manažer: „Řecko se jako jeden z členů eurozóny ocitá na pokraji bankrotu, který je pravděpodobně nevyhnutelný, aby mohlo restrukturalizovat půjčky a získat více času na reformy. Situace dalších států je sice mnohem lepší, ale pokud ,padne‘ Řecko, může nastat dominový efekt, který stáhne do podobných problémů i jiné země. Tyto problémy jsou testem životaschopnosti eura. Jsou jen dva scénáře, kam se situace může vyvinout. Za prvé k rozpadu eurozóny nebo k vyloučení některých členů a vytvoření tvrdého jádra, nebo naopak k jeho odpojení. Za druhé řecké problémy vyvolají mobilizaci zdrojů eurozóny, což povede k jejich překonání. A aby se situace neopakovala, bude vyvíjen silný tlak na vytvoření federálního evropského státu s jednou fiskální a monetární politikou. Současné problémy akcelerují a dělají oficiálním plíživý přesun pravomocí na Evropskou komisi. Tlak elit na toto řešení bude velký. Nejsem si však jistý, že lze překonat obrovské kulturní, jazykové, historické a hospodářské rozdíly mezi členskými zeměmi. Třetí scénář, který bych pracovně nazval ,zrod nového Hitlera‘, snad mohu vzhledem k historickým zkušenostem vyloučit.“

Odpovídalo 148 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče