Další bič na podnikatele

17. října 2005, 00:00 - admin
17. října 2005, 00:00

REGISTRAČNÍ POKLADNY Nejpozději do Silvestra příštího roku musejí obchodníci a restauratéři vybavit své provozovny buď registrační pokladnou obsahující fiskální modul, nebo PC pokladnou vybavenou tiskárnou s tímto modulem, která má certifikát ministerstva financí.

||
„Problém byl zejména v tržnicích,“ říká Zdeněk Juračka. |
REGISTRAČNÍ POKLADNY

Nejpozději do Silvestra příštího roku musejí obchodníci a restauratéři vybavit své provozovny buď registrační pokladnou obsahující fiskální modul, nebo PC pokladnou vybavenou tiskárnou s tímto modulem, která má certifikát ministerstva financí.

Tento úřad dosud udělil licence dvěma firmám, jež budou správné pokladny dodávat. A stejné ministerstvo vymyslelo i dotaci pro podnikatele, aby si mohli tento zákonný výmysl pořídit. Registrační pokladny mají fungovat jako jedna ze zbraní proti šedé ekonomice tím, že pomohou lepšímu výběru daní. Pravda, jen u určité části podnikatelů. Daňové úniky se alespoň v době, kdy se rodil návrh příslušného zákona o registračních pokladnách, týkaly podle viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeňka Juračky především „zatajovaných“ (nevykazovaných) prodejů a prodeje „na černo“. Problém byl zejména v tržnicích. „Neumím, právě s ohledem na charakter těchto prodejů, kvantifikovat jejich podíl na celkovém obchodu v tuzemsku. Určitě se však nebude jednat o nějaký zásadní vliv, v jehož důsledku by bylo možné předpokládat skokový nárůst základu daně a tím i výše výběru daní za rezort obchodu,“ říká Juračka. Obchodníci i hostinští jsou dost skeptičtí, pokud jde i o dnes již realističtější prognózu ministerstva financí, které si od zavedení registračních pokladen slibuje vybrat do státní kasy o 1,5 miliardy korun na daních více. Jejich názor nakonec podporují i zkušenosti ze zahraničí, kde mají s povinnými registračními pokladnami zkušenosti. „Není mi známa jakákoliv seriózní analýza a podložené výsledky prokazující lepší výběr daní z jiných zemí, kde již registrační pokladny byly v minulosti povinně zavedeny,“ uvádí Juračka. Prezidentka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO. RE. KA Mirka Luprichová říká, že zákon o registračních pokladnách je namířen proti restauratérům a hoteliérům. „Vychází se z toho, že to jsou ti zloději a je třeba jim znepříjemnit podnikání třeba tím, že budou mít povinně určitou pokladnu. Přitom ti drobní trhovci se z této povinnosti vyvléknou,“ uvádí. Kvalitnější výběr daní nezajistí registrační pokladny s fiskální pamětí například u obchodníků, kterým dnes patří většina trhu a kteří si vedou evidenci plateb na prodejních místech pro své potřeby už dávno. Zamezení daňovým únikům tak zůstane opět na orgánech pověřených správou daní a jejich dohledu nad problematickými obchodníky. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu však mají ke své činnosti vytvořeny dostatečné legislativní podmínky i bez zákona o registračních pokladnách. PROHNOU SE I VELCÍ Přestože dominující obchodníci i řada drobnějších už evidenci plateb dávno zavedla, nemají vyhráno. Zákon má totiž řadu ustanovení, takže převážná část dnešních pokladních zařízení, hlavně registračních pokladen, jim nevyhovuje. Jde například o fiskální modul a náležitosti, které musí obsahovat pokladní blok. „Provozovatelé malých a středních obchodů budou nuceni tuto část svých stávajících registračních zařízení zcela obměnit. V současné době, do doby certifikace typů nebo technických zhodnocení zařízení pokladních systémů, nedokáži odhadnout dopady na vybavení pokladních míst velkých nadnárodních řetězců,“ krčí rameny Juračka. Náklady na pořízení registračních pokladen budou pro většinu velkých obchodníků značné. Nejde jen o náklady jednorázové, ale také o pořízení případných doplňkových zařízení. K tomu je třeba přičíst i průběžné provozní náklady včetně servisních. Pokladny budou muset procházet povinnými prohlídkami autorizovaných servisních středisek. Další problémy, a tedy výdej peněz, představuje nutnost zabezpečení provozu prodejny v případě poruchy pokladny. Juračka odhaduje, že například pro systém spotřebních družstev jako provozovatele nejčetnějších maloobchodních sítí představuje nutnost dostát zákonu o registračních pokladnách jednorázové náklady přibližně 100 milionů korun. Spotřební družstva mají zhruba 2900 prodejen s téměř 4,5 tisícem pokladních míst. Stejně jsou na tom i restauratéři. „Podnikatelé si myslí, že když mají počítač, tak mají registrační pokladnu. Jenomže tak to není. Musí tam být fiskální paměť,“ upozorňuje Luprichová. Podle ní navíc hrozí, že se bude opakovat situace, kterou už podnikatelé z jejího ranku zažili s bezdotykovými bateriemi. Zákon nejdříve požadoval elektronické, které jsou drahé a také poruchové. Za třičtvrtě roku pak přišla prováděcí vyhláška, podle níž stačí mít o polovinu levnější a spolehlivější baterie mechanické. Poctivci, kteří vyhověli zákonu hned, na tom prodělali. NA DANÍCH ZAPLATÍ ZASE MÉNĚ Aby toto zákonné opatření tolik nebolelo, dostanou podnikatelé nejspíš na pokladny injekci. Ta má v této chvíli podobu návrhu daňové úlevy. Obchodníkovi či hostinskému, který si pořídí registrační pokladnu, se sníží daň o polovinu její pořizovací ceny, maximálně však o osm tisíc korun za jednu pokladnu. Zvýhodnění se má týkat i těch, kdo budou upravovat své stávající pokladny. Ti potom daň za příslušné období mohou snížit o třicet procent hodnoty této úpravy, maximálně o čtyři tisíce korun na jednu pokladnu. Jestliže by se podnikatel v příslušném daňovém období ocitl v červených číslech, nemohl by zvýhodnění využít. Stejně tak kdyby měl platit nižší daně, než kolik činí toto zvýhodnění. Ale o nic nemá přijít. Slevu může „nakouskovat“ a uplatnit ji postupně, stejně tak ji může přesunout do období, které bude ziskové. Musí to však stihnout nejvýše ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po roce, ve kterém mu nárok na slevu vznikl. VYŘÁDÍ SE PŘI PORUŠE

Pokladny však neznamenají jen přímý nebo provozněnákladový finanční problém. Hlavně pro menší obchodníky bude mimořádným povyražením administrativa spojená s porouchanou registrační pokladnou. Budou evidovat popis a čas vzniku poruchy, nahlašování autorizovanému servisnímu středisku. Vyřádí se i v náležitostech náhradního dokladu, který budou muset vystavovat. Dobrodružné bude také zabezpečování jednotné datové základny pro komunikaci s registračními pokladnami při provozování větší sítě prodejen jedním provozovatelem. Zákon o registračních pokladnách sice poměrně podrobně pojednává o autorizovaných servisních střediscích, obchodníci však upozorňují na to, že vztah mezi obchodní organizací a těmito středisky ponechává plně jako smluvní. Nezaručuje tedy, že například servisní středisko musí požadavku obchodníka na zajištění servisu vyhovět. Stejně tak je čistě otázkou smlouvy výše cen servisních služeb. „V podmínkách určité ,monopolizace této činnosti to může přinášet některé nežádoucí nešvary,“ upozorňuje Juračka. Doufá, že poruchovost registračních pokladen bude minimální a úroveň jejich servisu dostatečně operativní. Přesto je třeba počítat s tím, že dosavadní užívané typy pokladen byly jednodušší a tím i méně poruchové. U zařízení s nově vyžadovanými funkcemi je třeba mít na paměti, že prakticky jakákoliv závada bude důvodem k povinnému odstavení pokladny z provozu. S KŘÍŽKEM PO FUNUSE

Mohlo by se zdát, že všechny tyto starosti jsou vlastně zbytečné. Vždyť pokud v příštích volbách zvítězí ODS, jistě nezapomene na svůj slib, že zákon o registračních pokladnách bude první, který zruší. Jenomže i v případě naplnění volebních předpokladů a vůle politiků dodržet slovo to není s rušením zákonů tak jednoduché. Prostě se to nestihne včas, aby si obchodníci a hostinští mohli dovolit zákon o registračních pokladnách ignorovat. Pokud nechtějí riskovat jeho porušení a s tím spojené sankce. Nicméně tento slib podle Luprichové mnohé podnikatele ukolébává.

„Rozhodně si to nebudou moci dovolit provozovatelé obchodních sítí. Ale i malý individuální prodejce by se tím vystavoval riziku možného nedostatku těchto zařízení či servisních kapacit po dobu, než bude zákon zrušen. Z hlediska pořizovacích nákladů by již toto případné zrušení zákona představovalo situaci lidově označovanou slovy přijít s křížkem po funuse,“ upozorňuje Juračka. Navíc už zdaleka nejde jen o obchod. Registrační pokladny musí někdo vyrobit nebo dovézt. Je třeba počítat i s přípravou struktur dozorových orgánů, certifikačních a autorizačních procesů, a to nejen ve státní správě. Týká se to například i servisních organizací. „V tomto kontextu jde o celý řetězec vynaložených budoucích ,marných nákladů, které by pak dle mého názoru byly cenou za neodpovědné politické hrátky, jejichž rukojmím a vazalem se český obchod a spotřebitel schválením tohoto zákona v této podobě stal,“ říká Juračka. Zároveň připouští, že z hlediska budoucích provozních podmínek a provozních nákladů by zrušení zákona o registračních pokladnách bylo pro obchod významnou úlevou.

„Kauza ,registrační pokladny je dalším z typických příkladů, kdy se z dobrého úmyslu nastavit rovné podmínky pro podnikání a potlačit šedou ekonomiku ,podařilo během projednávání zákona a zřejmě i vlivem zájmových lobby potlačit původní věcný záměr. Namísto efektivní pomoci podnikatelskému prostředí v obchodě se sklouzlo do budování nadstandardního nástroje pro orgány státní správy pověřené správou daní. Bohužel na úkor vlastního obchodu, a dokonce i na jeho účet!“ uzavírá Juračka.

CO MUSÍ MINIMÁLNĚ OBSAHOVAT POKLADNÍ BLOK OD 1. LEDNA 2007

  • jméno, příjmení, obchodní firmu či jiný název povinného subjektu
  • adresu bydliště nebo sídlo povinného subjektu
  • daňové identifikační číslo
  • daňový kód pokladny
  • pořadové číslo pokladního bloku
  • rozsah a předmět plnění
  • jednotkovou cenu
  • částku celkem za jednotlivé předměty plnění
  • částku celkem k úhradě
  • datum a čas vydání pokladního bloku
  • ochranný znak (bude vložen do provozní a fiskální paměti certifikovaného typu pokladny)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče