Menu Zavřít

Dálnice přiláká nové investory

19. 11. 2007
Autor: Euro.cz

Nová dálnice D11 z Prahy do Královéhradeckého kraje se má stát výrazným impulzem pro rozvoj celého regionu. Přivést by měla významné investory, pro které je rychlé dopravní spojení zásadní podmínkou pro výstavbu nových továren. Turisty by zase mohla nalákat plánovaná horská železnice po vzoru alpských tratí.

Silnice v Královéhradeckém kraji Nová dálnice D11 z Prahy do Královéhradeckého kraje se má stát výrazným impulzem pro rozvoj celého regionu. Přivést by měla významné investory, pro které je rychlé dopravní spojení zásadní podmínkou pro výstavbu nových továren. Turisty by zase mohla nalákat plánovaná horská železnice po vzoru alpských tratí. Po dlouhých letech odkladů byla první východočeská dálnice zprovozněna závěrem loňského roku. Výstavba nových 42 kilometrů z Poděbrad k Hradci Králové přišla na 15 miliard korun. Doba jízdy z Prahy a středních Čech do kraje se tak zkrátila asi o půl hodiny a je bezpečnější než po – do té doby jediné – „silnici smrti“ I/11. Dotažení dálnice až do Hradce však na posledních šesti kilometrech stále brání problémy s výkupy pozemků. „Předpokládáme, že o dalších několik kilometrů se dálnice posune do půldruhého roku, kdy by řidiči měli sjíždět z dálnice u Praskačky,“ říká mluvčí kraje Imrich Dioszegi. Nyní musí kamiony 84 kilometrů dlouhou dálnici opustit už na 68. kilometru u Chýště, aby hlukem a zplodinami neobtěžovaly obce za provizorním sjezdem z dálnice u Sedlic. Dálnice až do Polska Díky otevření dálnice D11 již intenzivní těžká doprava míjí Chlumec nad Cidlinou. Čtyřproudový dálniční koberec bude dále položen kolem Jaroměře a ke Královci na hranice s Polskem. „Dálnice D11 se má stát propojením s budovanou polskou dálniční sítí součástí středoevropského dopravního koridoru. Ten by měl spojovat Skandinávii se Středozemím a měl by procházet právě Královéhradeckým krajem,“ přibližuje Dioszegi. V blízkosti krajského města se D11 propojí s rychlostní komunikací R35 a vznikne tak alternativa automobilového spojení západu a východu České republiky k přetížené D1. „Byli jsme ministerstvem ujištěni, že do roku 2013 peníze na dálnice jsou. Přesto považujeme za důležité zapojit do iniciativ o výstavbu rychlostních komunikací třeba i soukromé subjekty a podnikatelskou sféru. Chceme tím vytvořit silnou lobby, podobně jako v Moravskoslezském kraji,“ uvedl krajský radní Petr Kuřík. Opravují nevyhovující mosty MILIONY INVESTOVANÉ DO SILNIC Královéhradecký kraj hodlá letos do oprav vozovek vložit celkem 590 milionů korun, tedy asi o 70 procent více než loni. Zhruba tři čtvrtiny peněz na opravy dostane od státu a EU. Například zhruba 150 milionů korun získá od státu na opravy silnic na Rychnovsku v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny v Kvasinách. Mezi další vozovky, s jejichž rekonstrukcí již Evropská unie v poslední době pomohla, patří například úsek silnice ze Špindlerova Mlýna na polské hranice k obci Przesieka a oprava cesty z Olešnice v Orlických horách k polským hranicím. V kraji letos rovněž zahájili rozsáhlé opravy mostů, které postupně začaly v Chotči, Milíčevsi, Martínkovicích, Heřmánkovicích, Malšově Lhotě, ve Velké Jesenici, Vysokově a v Dolní Rokytnici. „Tyto rekonstrukce by měly vyjít celkově na 100 milionů korun. Na zhruba 80 procentech investic by se měly podílet fondy Evropské unie. Některé mosty již převzal kraj ve velmi špatném stavu a jejich opravy jsou nezbytné,“ vysvětluje Dioszegi. Již koncem července začaly sloužit dva rekonstruované mosty v Pěčíně, které ukončily opravy silnice do Orlických hor za desítky milionů korun. Z toho více než polovinou přispěla EU. Zbrusu nový most má vyrůst v Bartošovicích v Orlických horách, kde umožní přejet přes Divokou Orlici do Polska. Záměr výstavby mostu už schválili krajští radní, kteří chtějí na stavbu získat peníze z evropských fondů. „Nové spojení by usnadnilo a zrychlilo cestování do Polska, což by pomohlo, vedle turistického ruchu, především rozvoji průmyslu či cestám lidí za prací. Cesta do dalších míst v Polsku by se tímto způsobem výrazně zkrátila,“ poznamenává Kuřík. Přemostění Divoké Orlice prosazují například Rokytnice v Orlických horách či Bartošovice, o výstavbu mostu mají zájem také obce na polské straně hranice. V současnosti je nejbližší možnost přejezdu do Polska v necelých patnáct kilometrů vzdáleném Orlickém Záhoří, kde jsou však v zimě potíže se sjízdností silnic. Další most do Polska je v třicet kilometrů vzdálené Dolní Lipce, která leží v Pardubickém kraji. Lepší silnice do Krkonoš a továren Další zástupy turistů má přilákat lepšící se silniční síť v Krkonoších. Do zahájení letní sezony v příštím roce chtějí radní kraje opravit vozovku do horského střediska Strážné za více než 100 milionů korun. Cesta, která patří mezi nejvíce zničené komunikace v Královéhradeckém kraji, se začne rekonstruovat ještě do konce letošního roku. Se zahájením opravy kraj počítal již dříve, ale stavbu zdržely nevyjasněné podmínky přidělování peněz z fondů EU. „Podmínky byly známy až začátkem letošního června. Evropská unie by měla zaplatit asi 85 procent rekonstrukce, zbytek uhradí kraj,“ říká mluvčí Dioszegi. Kromě opravy 3,5 kilometru vozovky počítá projekt také s obnovou opěrných zdí lemujících silnici. Ročně 300 milionů Přestože v průběhu posledních pěti let stály opravy silnic téměř dvě miliardy korun, což jsou největší investice v kraji, vnitřní dluh přesahuje čtyři miliardy korun. Na většině staveb by se proto měla podílet EU. „Kvalitní dopravní spojení a s ním spojený dobrý stav silnic je nejen podmínkou příchodu silných investorů, ale kraj také navštíví více turistů a cestování po silnicích bude bezpečnější,“ míní Kuřík. Na svém území vlastní Královéhradecký kraj 3322 kilometrů silnic. „V tomto směru stojíme na počátku další etapy: v letech 2007 - 2013 chceme na zlepšení silniční sítě kraje získat významnou finanční pomoc právě z Unie. Během tohoto plánovacího období by z evropských fondů mělo jít do oprav krajských silnic 300 milionů korun ročně. Krajské investice se rozhodně neztenčí, ale evropskou podporou je chceme ještě vyztužit,“ doufá Kuřík. Jedním z nejlidnatějších měst, které v současné době sužuje nepříjemná dopravní situace, je Náchod na hranici s Polskem. Ale také další města volají po stavbách nebo dokončení obchvatů. Odvedení tranzitní dopravy stále chybí například v Polici nad Metují nebo Častolovicích. V České Skalici zase postavili nový obchvat za 700 milionů korun, jeho dokončení se však zastavilo kvůli nutnému výkupu jednoho pozemku. Plány na horskou železnici**

BRAND24

Dávné plány a fungující zahraniční lokálky vnukly nedávno tvůrcům myšlenku oprášit projekt železnice do Orlických hor. Stavba za několik miliard korun by mohla začít za tři roky. V první etapě by vedla z Kvasin do Deštného, poté by vlaky mohly jezdit i mezi Olešnicí a Dobruškou, do polského Levína a mezi Rokytnicí a Říčkami a Říčkami a Deštným. „Studie proveditelnosti bude hotova do dvou měsíců a zejména první etapa se rýsuje jako uskutečnitelná,“ říká duchovní otec projektu Petr Tejkl. První fáze by měla stát méně než jednu miliardu korun, až z 85 procent by mohla přispět EU. „Zbývající peníze by mohly přinést státní zdroje nebo privátní sektor s garancí provozu třeba na 30 let,“ dodává Tejkl.

Železnici podporují obce, které v ní vidí šanci, jak přilákat více turistů. Proti jsou ochránci přírody, kteří se obávají škod na rostlinách, živočiších, prameništích a celkovém krajinném rázu. „Negativní vliv na přírodu by souvisel s liniovým charakterem stavby, její délkou i členitostí horského a podhorského terénu. Pro překonání značných výškových rozdílů by bylo nutné provést zemní práce velkého objemu a rozsáhlé terénní úpravy, vybudovat velké náspy, hluboké zářezy, řadu vysokých a někdy i dlouhých mostů, případně tunelů, což by mělo značné nároky na zábor pozemků,“ domnívá se Radka Jakoubková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Tejkl se snaží vyhovět všem stranám. „Pokud trasa zasahuje důležitá území některé obce, je možné zvolit náhradní variantu. Naším cílem je nalézt kompromis mezi řadou zájmů a přitom zachovat atraktivní dostupnost trasy pro cestující,“ uzavírá Tejkl.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).