Dagmar Kuchtová: Škrtneme-li z exportu Rusko, můžeme škrtnout půlku světa

20. srpna 2014, 11:58 - EurActiv.cz
20. srpna 2014, 11:58

„Musíme místo Ruska hledat nové trhy, ale nepůjde to mávnutím proutku,“ říká nastávající generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová v rozhovoru o postoji firem k obchodní válce s Ruskem, zájmu podniků o Ukrajinu, nové podobě exportní strategie, Číně a politice lidských práv.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) si minulý týden stěžoval, že jsme v Česku zbytečně „připodělaní“ z dopadů obchodní války mezi EU a Ruskem. Což je v české veřejné debatě poměrně vzácné vyjádření. Jak to vidíte Vy? Neměli bychom se na tu situaci dívat aspoň trochu pozitivněji?

Podle toho, co jsme prozatím zjistili od firem, se na tu situaci vůbec pozitivně dívat nemůžeme. Provedli jsme mezi našimi členy průzkum a zeptali se jich, zda se sankcemi souhlasí a jaké očekávají dopady. Z odpovědí vyplynulo, že dvě třetiny českých firem jsou proti sankcím a jedna třetina je podporuje.

Jaký typ podniků byl pro a jaký proti?

Ty názory jsou přítomné v podobné míře mezi různě velkými i různě zaměřenými podniky. Co je ale důležité – z té jedné třetiny, která sankce podporuje, se zhruba dvě třetiny vyjádřily v tom smyslu, že očekávají vážné dopady sankcí. Nešlo tedy o firmy, kterých by se sankce vůbec netýkaly.

Na veřejnosti se objevují různá čísla, která se snaží vystihnout, jak velké by ty dopady mohly být. Jaké údaje máte k dispozici jako Svaz průmyslu?

Je to trochu věštění z křišťálové koule. Nevíme, jak dlouho budou sankce trvat a jestli nastane nejhorší varianta, která by znamenala konec obchodů s Ruskem. V krátkodobém termínu, tedy během letošního a příštího roku, lze počítat se ztrátou desítek miliard korun. V dlouhodobějším horizontu, tedy pokud by došlo ke ztrátě ruského trhu, by šlo o stovky miliard.

Sankce jsou riziko podnikání. Firmy musí počítat s tím, že se může něco stát.

Pro české firmy představuje největší problém zboží dvojího užití. Do této kategorie spadají například obráběcí stroje a další zařízení, která mohou případně sloužit i pro vojenské účely. Firmy mají možnost požádat o licenční povolení, při kterém se zkoumá, jestli koncový uživatel působí v civilním sektoru. Otázkou ale zůstává, jak dlouho bude posuzování trvat a jestli to třeba ruské partnery neodradí.

Není to s těmi čísly trochu podobné jako na jaře, se teprve začalo mluvit o možných sankcích a hned se začaly objevovat dohady o tom, kolik pracovních míst nás to bude stát – přestože tehdy ještě vůbec nebylo zřejmé, jak by sankce měly vůbec vypadat?

V tuto chvíli už to ovšem známo je. Byly vyjmenovány čtyři oblasti sankcí. Pokud pominu finanční sektor, kde se sankce našich členů tolik týkat nemusí, tak jsou to právě zařízení a technologie dvojího užití a ropný sektor, ve kterém se sankce vztahují na definovaný seznam technologií. To znamená, že dopady současných sankcí se odhadovat dají. Nevíme však, co bude dál.

nastávající generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová

Celý rozhovor si můžete přečíst na serveru EurActiv.cz


Čtěte také:

Sankce mohou české firmy připravit o desítky miliard, tvrdí průmyslníci

Rusko zvažuje zákaz dovozu aut, pokud Západ uvalí další sankce

Válka nervů: Putin vs. svět. Koho sankce vyždímají dříve?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče