CzechTrade si moc vyskakovat nemůže

20. ledna 2003, 00:00 - Dana Rybáková rybakova@profit.cz
20. ledna 2003, 00:00

Většina exportu připadá na necelé dvě stovky firem Český vývoz je závislý na omezeném počtu komodit a zahraničních trhů. Podpora tuzemských exportérů je o poznání menší než v případě jejich západoevropských konkurentů. Malé a střední podniky tvoří dnes v tuzemsku největší část podnikatelů, ale jejich exportní výkon je ve srovnání se zeměmi Evropské unie slabý.

Většina exportu připadá na necelé dvě stovky firem

Český vývoz je závislý na omezeném počtu komodit a zahraničních trhů. Podpora tuzemských exportérů je o poznání menší než v případě jejich západoevropských konkurentů.

Malé a střední podniky tvoří dnes v tuzemsku největší část podnikatelů, ale jejich exportní výkon je ve srovnání se zeměmi Evropské unie slabý. Většina českých malých a středních firem nemá dostatečný kapitál na rozvoj, vzdělávání a inovace. Navíc jejich cesta ke kapitálu není také nijak jednoduchá. Kromě těchto omezení se potýkají i s rozsáhlou byrokracií státních úředníků a pomalu pracujících soudů.

Významných vývozců je jen pár

Více než polovinu tuzemského vývozu vytváří podle generálního ředitele agentury na podporu obchodu Czech Trade Martina Tlapy pouze 189 firem z 41 tisíc exportérů. Nebo se na vývoz můžeme podívat i z druhé strany. Na téměř 34 tisíce společností, které vyvážejí, připadá dohromady pouze 3,5 procenta českého exportu. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že tuzemský trh je malý. V čem jsou největší slabiny tuzemského vývozu? Podle odborníků je příliš závislý na několika málo komoditách, směřuje do několika málo zemí a také významných vývozců je jen několik. Šance na úspěch na zahraničních trzích oslabuje i skutečnost, že tuzemské firmy se nedokáží spojit do silnějších seskupení a vychovat ve firmách schopné marketingové specialisty, které ovšem zahraniční konkurence má. A právě ve sdružování firem, vytváření mezinárodních sítí, které jsou silnější při prosazování exportních zájmů, by mohl svými podpůrnými programy napomoci stát. Jedním z jeho nástrojů je v tomto případě agentura na podporu obchodu CzechTrade. Vzhledem k tomu, že podobné instituce mají i v zemích Evropské unie, dá se předpokládat, že svůj význam má. Jde však také o to, za jakých podmínek pracuje ta naše malá tuzemská, a co si mohou dovolit její zahraniční protějšky.

Český vývozce má menší podporu

Agentura CzechTrade zaznamenala vloni významný růstu počtu zákazníků, a to o 24 procenta oproti předchozímu roku. Prostřednictvím svých jedenadvaceti zahraničních zastoupení pomáhá překonávat nedostatek těchto míst zejména u malých a středních podniků. Tuzemské firmy postupně využívají možností agentury ve stále větším počtu, přestože je naprosto jasné, že každému vyhovět nelze. Vloni tak agentura realizovala zhruba stejný počet zakázek jako v letech 2000 a 2001 dohromady. Ze srovnání CzechTrade s dalšími evropskými institucemi, jejichž úkolem je podpora exportu, vyplývá, že česká agentura má výrazně nižší rozpočet než obdobné agentury v zemích Evropské unie v přepočtu na deset milionů obyvatel. Vyplývá z toho jediné - tuzemská podpora vývozu je oproti zemím Unie nižší. Nebo jinak řečeno, českým vývozcům se dostává menší míry podpory, než jakou získávají od státu jejich konkurenti v západní Evropě. Pokud jde o placení služeb podobných agentur, existují dva extrémní názory. První zastávají někteří zákazníci. Vládní organizace se financují z daní a jejich služby mají být zdarma. Z tohoto přístupu vychází Dánsko, Maďarsko a Bulharsko. Druhý extrém hovoří o samofinancování a „privatizaci“ organizací na podporu vývozu. Realita v Evropské unii volí jednoznačně zlatou střední cestu, která znamená finanční spoluúčast firem na službách, které získávají od vládní proexportní organizace. Význam spolufinancování služeb v posledních letech dokonce stoupá, protože se snižuje financování z veřejných prostředků. Fakt, že firmy za tyto služby platí, má pak ještě další velmi důležitou roli - potvrzuje totiž jejich kvalitu. Navíc co je zadarmo, to lidé málokdy berou vážně a nebo mají tendenci zneužívat takové služby. Příjmy CzechTrade dosáhly vloni zhruba dvacet milionů korun (0,67 mil. eur). Průměrné tržby vzorku agentur ze zemí Unie dosahují čtyř milionů eur. Po přepočtu na velikost České republiky získáme 3,4 milionu eur. V elikost tržeb je však v tomto případě velmi problematický ukazatel. Lepší obrázek poskytne relativní vyjádření. V zemích Unie roste trend míry tržeb na rozpočtu a jeho hodnota se pohybuje mezi deseti až patnácti procenty rozpočtu.

Ve službách má CzechTrade co dohánět

Pokud jde o služby, je zaměření organizací v Unii i tuzemské agentury velmi podobné. Západoevropské agentury však nabízejí širší rozsah asistenčních služeb. CzechTrade také nenabízí ve srovnatelném měřítku prezentace oborů či jednotlivých firem v zahraničí a zaostává v poskytování exportního poradenství. Zahraniční agentury také více nabízejí přípravu obchodních jednání.

Domácích kanceláří je dost, chybějí zahraniční

CzechTrade disponoval vloni 21 zahraničními kancelářemi. Průměrný počet zahraničních poboček ve sledovaném vzorku agentur dosahuje osmdesáti. Ovlivňují ho především rozsáhlé sítě Velké Británie (226 kanceláří), Itálie (106), Španělska (89) a Rakouska (70). Průměrný počet zahraničních poboček v přepočtu na velikost České republiky dosahuje 31 kanceláří. Plyne z toho tedy, že nynější zahraniční zastoupení CzechTrade je nesrovnatelné se zeměmi Unie. Přitom zastoupení v zahraničí patří mezi nejvýznamnější služby organizací na podporu vývozu mimo jiné proto, že řada malých a středních podniků si vlastní zahraniční zastoupení nemůže dovolit. Vedle zahraničních kanceláří disponuje drtivá většina proexportních institucí také sítí poboček ve své domácí zemi. Podle přepočtu na deset milionů obyvatel by CzechTrade měl mít přibližně deset domácích regionálních poboček. Nejmenší počet domácích kanceláří má srovnatelná instituce ve Velké Británii, nejhustší síť je ve Finsku.

Prostředky se rozdělují neefektivně

Rozvoj podobných služeb je přirozeně v první řadě otázkou financí. A těch je vždy a všude nedostatek. Alespoň se to traduje. Ovšem problém podpory podnikání není nedostatek finančních prostředků, ale jejich neefektivní rozdělování. Na tom se shoduje podnikatelská veřejnost i zástupci státních institucí. „Podporujeme všechno, co podniky potřebují, ale asistence je často nemoderní, duplicitní a končívá u různých zprostředkovatelů místo toho, aby podpořila životaschopné projekty,“ konstatoval Tlapa. Ambicí CzechTrade je dosáhnout co nejrychleji parametrů výkonnosti agentur podporujících obchod v zemích Evropské unie. „Tím, že české firmy budou moci využívat služeb proexportní agentury ve srovnatelném rozsahu a špičkové kvalitě, zmizí propast, kterou dosud pociťují v podpoře vývozu oproti té, která je v zemích Evropské unie. Firmy se však nemohou spoléhat, že jim stát ve všem pomůže. Musejí samy sledovat vývoj a změny na trzích a zlepšovat vlastní mezinárodní marketing a konkurenceschopnost,“ zdůraznil Tlapa.

Nerovné poskytování státní pomoci musí skončit

Podle zprávy Evropské unie se zdraví české ekonomiky stále zlepšuje, makroekonomická situace země je stabilní, reformy se prohlubují a hospodářství je schopné odolávat konkurenčním tlakům uvnitř Unie. Tak by se dala shrnout pozitivní část hodnocení České republiky Evropskou komisí. Posudek má ale i druhou stranu. Za hlavní nedostatky považuje Evropská komise například stav veřejných financí, vymáhání práva, korupci a funkčnost státní administrativy. Za neuspokojivé považuje také to, že se za posledních pět let životní úroveň v České republice nepřiblížila Evropské unii. Průměrný příjem na obyvatele v Česku se stále drží na 57 procentech průměru v Unii. Není tedy opravdu jediný důvod skládat ruce do klína. K nutným krokům bude například vedle liberalizace telekomunikačního trhu či zprůhlednění státní pomoci bankám patřit i zvýšená kontrola nad poskytováním státní pomoci podnikům. Nerovné poskytování státní podpory stěžuje totiž situaci menších podnikatelů stejně, jako současný stav obchodního práva, podnikatelského prostředí a obchodního rejstříku. Podle Tlapy je nezbytné vytvořit efektivní systém státní podpory podnikatelského sektoru a zlepšit jméno České republiky ve světě. „Podpora podnikání musí vycházet z potřeb podnikatelů, stanovovat si měřitelné cíle a mít transparentní průběh. A musejí ji nabízet manažersky řízené instituce,“ uvedl Tlapa.

CzechTrade v číslech

Ukazatel rok 2000 rok 2001 rok 2002 *

Tržby v mil. Kč 3,5 8,3 22,0

Počet zahraničních kanceláří 17 21 23

Počet zakázek zahr. kancel. 169 605 917

Tržby zahr. kancel. v mil. Kč 0,8 6,1 12,0

Počet zveřejněných poptávek 3600 5239 5200

Počet vyřízených poptávek

v systémuyour Czech Suplier 225 2169 2050

Počet regionálních informačních míst 10 12 14

Počet podniků, které dostaly dotace 374 427 365

Realizace výplat dotací v mil. Kč 64,2 67,9 64,1

Vyhledávání obchodních kontaktů

v zahraničí - počet objednávek 300 242 300

* předpoklad Pramen: CzechTrade

Porovnání CzechTrade s některými evropskými proexportními agenturami

CzechTrade západoevropské Trade Promotion

Organisation (TPO)

Teritoriální rozvoj 21 kanceláří průměrný počet zahraničních

poboček 84

Poskytované služby srovnatelné, ale srovnatelné, ale ve větším

a produkty v nižším rozsahu rozsahu než CzechTrade

než TPO

Organizace 100 pracovníků průměrný počet pracovníků

v přepočtu na 10 mil. obyvatel

přesahuje 200

Rozpočet 5,3 mil. eur průměrný rozpočet při přepočtu

v roce 2002 na 10 mil. obyvatel činí

38 mil. eur

Míra spolufinancování 5 procent 10 až 15 procent

Pramen: CzechTrade

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče