Cyril Svoboda: Naše cesta je mírné zdanění

15. září 2009, 06:57 - Libuše Frantová
15. září 2009, 06:57

Už podruhé se do čelalidovců dostal Cyril Svoboda. Po rozkladu, který ve straně způsobili jeho předchůdce Jiří Čunek a odchod řady výrazných osobností do TOP 09, má těžký úkol: dostat tradiční konzervativce opět do poslaneckých lavic.

Autor: Jakub Stadler

Asi vám spadl kámen ze srdce, když se podařilo umístit předsedkyni Evropské demokratické strany Janu Hybáškovou na první místo kandidátky na Královéhradecku?

Dopadlo to dobře, dokonce nejlépe, jak mohlo. Hlasy lidí, kteří volí v cizině, se sčítají v Hradci Králové. A navíc Jana Hybášková má největší zázemí právě na Královéhradecku, má tam podporu SNK, a spolu s dvojkou Jiřím Vitvarem vytvoří prospěšný tandem.

KDU-ČSL má mnohem silnější členskou základnu než EDS. Nehrozí, že pokud budou vaši členové kroužkovat lidovce, paní Hybášková se propadne na nevolitelné místo, stejně jako mnozí unionisté, když v minulosti kandidovali v koalici s KDU-ČSL?

V naší dohodě je věta, že každý bude podporovat své kandidátky. Ale znáte to vojenské rčení: voják se stará, voják má. Nemůžeme zabránit nikomu z kandidátů, aby si říkal o preferenční hlas, takže někteří to dělat budou, byť se to všeobecně nedoporučuje. Je to výzva pro všechny. Říkáme, že i první na kandidátní listině si má také říkat o preferenční hlasy. K posunu na kandidátní listině stačí sedm procent voličů, to není moc, a někdo může skočit z 22. příčky na první místo. Takže se musí snažit všichni.

Ale nemrzel vás silný odpor Středočechů proti umístění Hybáškové do čela středočeské kandidátky?

Když jednáte obecně o dohodě mezi dvěma stranami, je to v klidu. Ale když jde o konkrétní dělení pozic, tedy o osoby, komplikuje se to. Co jsem v KDU-ČSL, tak se stejný příběh odehrával před každými volbami, ať byl předsedou strany Jan Kasal, Miroslav Kalousek nebo já. Nakonec naše stanovy s tím počítají, protože říkají, že pouze celostátní výbor je ten, kdo sestavuje kandidátky. Kdyby Hradec Králové nepřišel s touto velkorysou nabídkou, prošlo řešení středočeské. Ale co je důležité, nakonec jsme si vždycky všichni podali ruce. Ukázali jsme, že naše strana je srovnaná, má vedení s autoritou.

Co si slibujete od spolupráce s evropskými demokraty? Vždycky přece neznamená, že když se dvě malé strany spojí, dojde automaticky k součtu jejich podpory.

Nespojili jsme se, jen spolupracujeme. Ale určitě si myslíme, že vzájemná podpora nám pomůže. Proč bychom se dohodli na spolupráci, kdybychom nebyli přesvědčeni, že to bude přínos? Tím ukazujeme, že jsme strana otevřenější, držíme slovo a jsme schopni se dohodnout.

Ale evropští demokraté se prezentují jako liberální strana, vy jste konzervativní. Nemůže dojít k nějakým problémům?

Připravili jsme program, který byl dopracován a obohacen o podněty z EDS. Byl jsem překvapen, s jakou lehkostí a vstřícností bylo přijato, co jsme napsali my, a jsem rád, že my zase velkoryse přijímáme některé podněty z EDS. Ale dohodli jsme se, že hlavně o otázkách bioetických, to znamená například o věcech jako aborce, přerušení těhotenství, eutanazie nebo klonování, se bude hlasovat tak, jak bude hlasovat KDU-ČSL. Všichni na našich kandidátkách se zavázali, že nebudou hlasovat jinak.

Stále se pohybujete ve volebních preferencích kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny. Nebojíte se, že

neprojdete? Poslední průzkumy se pohybovaly kolem osmi procent, je vidět nárůst proti těm šesti až šesti a půl procenta, když jsem se stal předsedou strany. Takže nějaký posun tu je a nám jde o to, aby nárůst preferencí pokračoval. O tom, že budeme parlamentní stranou, už v KDU-ČSL nikdo nepochybuje. Neublížil vám vznik strany TOP 09, do níž odešla řada výrazných osobností z KDU-ČSL: Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová, Pavel Severa a další? Určitě to, že někteří viditelní členové od nás odešli, nemá cenu zakrývat. Na druhé straně k nám vstupují noví nebo staronoví členové, kteří říkají, že za Kalouska tu nemohli být. Jak nás tato situace ovlivní, řeknou volby, do té doby pouze spekulujeme. Ale odchodem některých lidí jsme i něco podstatného získali. Jednak stabilitu uvnitř strany, jaká tu ještě nikdy nebyla, jednak možnost otvírat některá témata, třeba hazard, o kterých jsme nemohli mluvit. S vaším příchodem do čela strany se objevil názor, že lidovci se posunují doleva. Některé věci z vašeho volebního programu tuto tezi potvrzují, protože přicházíte s tématy, jako je progresivní zdanění. Progresivní daň mají kromě tří zemí úplně všude v Evropě. To bychom museli říci, že politika CDU v Německu nebo lidovců ve Španělsku je levicová. To jsou jen takové nálepky. Mně velmi vadí, že ČSSD sází na dělení společnosti mezi chudé a bohaté, které je potřeba zdanit. To je chyba. Daně od bohatých vyberete, ale nezachrání vás to, přitom se současně s tím buduje závist ve společnosti a to je nepřijatelné. Stejně tak mi vadí sobecký přístup liberální, který říká, neuděláme s daněmi vůbec nic, protože ti, kteří podnikají, nesmějí být žádným způsobem postiženi. Země se nachází v situaci globální finanční a ekonomické krize a z ní se musí ven. Naše cesta je mírné zdanění – zavedení dvou sazeb velmi blízko sebe – 15 a 18 procent. Vyšší sazba by se týkala lidí s hrubými příjmy kolem 50 tisíc korun, tedy docela velkého počtu. V tomto řešení nenacházíme ani sobectví, ani závist. Chceme motivovat každého člověka, každému chceme dát šanci. Váš návrh by se měl týkat jen daní z příjmů fyzických osob, nebo uvažujete i o různém zdanění firem? | CYRIL SVOBODA (53)|
|Po studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy pracoval jako podnikový právník, potom jako notář. Politickou dráhu zahájil v roce 1990 jako poradce místopředsedy vlády pro lidská práva. Pak působil v řadě funkcí, například poradce předsedy federální vlády nebo první náměstek ministra spravedlnosti. V roce 1995 vstoupil do KDU-ČSL. V úřednické vládě Josefa Tošovského řídil ministerstvo vnitra. V roce 1998 byl za lidovce zvolen poslancem a stal se prvním místopředsedou strany. V roce 2001 byl zvolen lídrem Čtyřkoalice. V roce 2001 se stal předsedou KDU- -ČSL. V letech 2002 až 2006 byl ministrem zahraničí ve vládách s ČSSD a Unií svobody, v Topolánkově kabinetu pak působil od roku 2007. V květnu 2009 se stal znovu předsedou KDU-ČSL. Svoboda je ženatý, manželka Věnceslava je lékařka. Mají čtyři syny. ­­­|
Progresivní zdanění by se týkalo jen daní z příjmů fyzických osob.
Zvýšení daně z přidané hodnoty, jak navrhuje ministr financí Eduard Janota, podpořit nechcete? To je úplně krajní řešení. Protože napřed se musí udělat revize výdajů státu. Když víme, že se u nás staví dráž než jinde, že administrativa státu stojí pořád obrovské peníze, že každý chce na státu zbohatnout, to všechno znamená, že se plýtvá státními financemi. Takové břemeno se nedá rozložit na občany tím, že se zvedne dolní nebo horní hranice daně z přidaného hodnoty. Když vidíte, že se vyhazují peníze z okna na předražené soutěže a projekty, pak se musíte ptát, proč by to měli platit poctiví občané? Problémem je prorůstání byznysu do státní správy a politiky. Jak jste vnímal nedávnou „toskánskou aféru“? Nám neprospívá, když poukazujeme na to, jak se chovají jiní. Odmítáme prorůstání byznysu a politiky a oznámili jsme veřejně, že máme připraveny tři systémové změny, které dají občanům jistotu, že i když byl někdo společně na jachtě, tak to nemá valný význam. O jaké jde změny? První z nich je okamžitá účinnost zákona o státní službě, protože úředník pod definitivou nebude brát úplatky. Nestojí mu za to ztratit definitivu. A nebude ani poslouchat pokyny, které jsou za hranou zákona. Druhým návrhem je zavedení černé listiny. To znamená, že kdo se uchází o zakázku státu a uvede nepravdivé nebo klamavé údaje a soutěž je kvůli tomu zrušena, dostane se na černou listinu a stát s ním tři roky nemůže uzavřít smlouvu. A pak to nejdůležitější, co náš program obsahuje, je to, že když někdo vstoupí do obchodního vztahu se státem, tak musí strpět svlečení donaha. Nemůže se odkazovat na obchodní nebo bankovní tajemství, bude mít povinnost všechno rozkrýt. Pak ať si jedou politici na dovolenou, s kým chtějí, protože když pak uzavřou smlouvu třeba s firmou Viamont, tak se to rozkryje od a až do zet. A odborník posoudí, jestli je zakázka předražená nebo ne. Výhoda je v tom, že to firmy neodradí, protože stát je nejjistější partner, má vždycky peníze a vždycky zaplatí. Velké problémy nastávají také kvůli neprůhlednému vlastnictví akciových společností. Hodláte to změnit? Navrhujeme pět kroků proti korupci. Prvním je agent provokatér, druhým beztrestnost pro účastníka korupce, který tento skutek udá, účinně toho lituje a pomůže korupci rozkrýt. Třetím krokem je to, na co se ptáte, tedy úplný zákaz akcií na majitele, protože musí být jasné, kdo je účastníkem obchodních vztahů. A za čtvrté navrhujeme zákon, kterým se vrátíme k finanční policii. Posledním krokem boje proti korupci je zřízení specializovaného útvaru na státním zastupitelství, který by dozoroval tyto případy. Když jste zmínil zákon o státní službě, to už je nekonečný seriál… To je taková habaďúra. Vstoupili jsem do Evropské unie, podmínkou členství je mít nezávislou státní službu. Na to musí být zákon. My ho máme, ale neustále se odkládá jeho účinnost. Ti, kdo hlasují pro odložení účinnosti, nechtějí nezávislou, profesionální a vlídnou státní správu. Ale je třeba mít účinnost zákona okamžitě. Takové ty pseudoargumenty, že je to drahé, nikdo neprokázal. Nebo argumentace, že je ještě potřeba očistit státní správu. Není od čeho. Asi od těch, kteří sloužili předchozí vládě a ministrům. Já myslím, že od těch, kteří nemají dostatečně ohebnou páteř. Když se třeba podíváte na ministerstvo financí, kolikrát se tam měnili ředitelé dozoru nad loteriemi. Každý, kdo nebyl ochoten podepisovat rozhodnutí, která jsou za hranou zákona, na hodinu letěl. To je přesně to, co se dít nemá. Úředník musí respektovat hlavně zákon a pravidla. Takhle se dívá stále nahoru, co si myslí ministr a jeho poradci, a aby přežil, je proto ochoten udělat cokoli. Ale tím škodí občanům. Doufám, že po volbách se najde dostatek svéprávných lidí, kteří zvednou ruku pro tento zákon. Ve státní a veřejné správě je mnoho pracovitých a kvalifikovaných lidí, já jsem jich mnoho poznal. A někteří jsou dokonce pracovitější a vzdělanější než mnozí úspěšní podnikatelé. Neustále se jen mluví o nutnosti zavedení určitých pravidel pro lobbing. Máte to také ve svém programu? V našem programu máme zákon o lobbingu. Jeho smyslem je, že musí být deklarováno, co je lobbing, a mají být upravena pravidla. Když se lobbing dělá otevřeně, tak je to v pořádku. Horší je, když se provádí utajovaně, nebo když se dokonce nabízejí různé výhody nebo peníze. Ve volebním programu máte také zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol. O kolik by se měly zvýšit? Sazbu schválenu nemáme, protože se kolem toho povede určitě koaliční debata, pokud budeme po volbách vstupovat do nějaké vládní koalice. Komunisté chtějí dokonce zvýšit daň z příjmu sázkovým a jiným firmám, které se živí hazardem. Byli byste pro?

Hazard chceme také zdanit. Za licenci na každý terminál by měl majitel zaplatit milion korun. Konečné slovo, zda a kde budou umístněny nejen hrací automaty, ale i videoterminály, budou mít obce. A žádáme absolutní zákaz reklamy na hazard. Také chceme, aby peníze z hazardu, které jdou na dobročinné účely, byly odváděny do společného fondu, správní rada by měla rozhodovat, komu peníze poskytne.

Neobáváte se, že by vyšším zdaněním hazardu mohly obce přijít o značné příjmy?

Když bude mít obec konečné slovo, jestli bude mít v obci hrací automat nebo terminál, tak musí hledět na to, jestli je dobré bohatnout z hazardu. V Česku je dnes víc hracích automatů než ve zbytku Evropské unie.

Neprůchodné jsou také církevní restituce. Kdy se vám podaří tuto kapitolu konečně uzavřít? Na to se musíte ptát u ostatních stran. U nás jsou hlasy vždycky. To je téma, ke kterému jsme připraveni ve dne v noci, v sobotu i neděli, každý den. Jsme dost trpěliví, dokud ten problém vyřešen nebude. Jsem přesvědčen, že ostatní politické strany hrají s církvemi habaďúru. Před volbami politici vymetají všechny možné kostely, synagogy, modlitebny, křižují se svěcenou vodu, zpívají v prvních lavicích, ale volby pominou a na všechno zapomenou. Teď v ČSSD založili dokonce křesťanskou platformu. A uvidíte, kolik lidí bude klečet při návštěvě papeže, protože to bude ta vrcholová předvolební papežská zbožnost. V médiích se psalo, že chcete podat stížnost proti tomu, aby energetické firmy dostávaly emisní povolenky zdarma. Je to pro naši kandidátku v Ústeckém kraji velmi silné téma. Ale nechme tomu další vývoj, protože jedna věc je o něčem mluvit, ale druhá věc je něčeho dosáhnout. Na ústavní stížnost musíme mít dostatečný počet poslanců nebo senátorů. Teď před volbami to nemá smysl řešit, není to reálné. Nedávno jste veřejně vyzvali ostatní politické strany k boji proti přeběhlíkům v parlamentu. Už máte nějaké reakce? K dohodě o společném postupu, jak jsem chtěl, nedošlo. Měli jsme jen reakce na úrovni předsedů stran. Například Jiří Paroubek to označil za dobrou myšlenku, ale prý jsme s tím měli přijít dřív, když jsme byli v Topolánkově vládě. Nezastíráme, že jsme byli ve vládě, která byla založena na přeběhlictví. Ale máslo na hlavě mají všichni, protože Jiří Paroubek by vládu bez přeběhlíků stejně nesložil. Už jste seděl ve vládě s ODS i ČSSD. S kým byste v budoucnu raději spolupracoval? Mám životní zkušenosti. V nějaké pozici jsem s výjimkou Zemanovy jednobarevné vlády byl ve všech kabinetech od roku 1992. Buď jako šéf legislativní rady vlády, hlavní vyjednavač do Evropské unie, státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí, který měl právo účasti ve vládě, nebo ministr, takže mohu porovnávat. Pokud jde o atmosféru ve vládě, vždycky záleželo nejvíc na tom, jak vládu řídil premiér. A v každém premiérovi bylo něco silného a něco slabého. V koalici s ODS máme výhodu pro naše voliče, protože v tomto spojení akcentujeme sociální rozměr, ale zase máme potíž, pokud jde o naši silnou orientaci na Evropu. Ve spojení s ČSSD není problém, když jde o Evropu, asi větší problém bude ve vztahu k USA. Ale zase to musíme být my, kdo říká, tam se nesmí tolik vyhazovat, nesmí se vyplácet na různých dávkách, nesmí se slibovat hory doly. V každé koalici máme něco, co je dobré a co špatné. Neobáváte se, že když neprošla žádná změna volebního zákona, může nastat opět podobný volební pat jako po minulých volbách?

To rozhodnou voliči. Ale myslím, že poměr sto na sto je nahodilost, která se už nebude opakovat. Myslím, že není třeba měnit ústavu, aby počet mandátů ve sněmovně byl 199 nebo 201. Ale může se stát, že bude politicky patová situace a že se na přeběhlictví postaví vláda, která nemá mít většinu. Voliči rozhodnou o nějakém typu koalice, ale přeskupí se to tím, že se někdo koupí nebo zastraší. A to je špatně.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče