Čtyři jezdci v Mexiku

05. června 2009, 13:58 - Tomáš Hes
05. června 2009, 13:58

Mexické podniky budou ve druhé polovině roku...

Celý podtitul:
Mexické podniky budou ve druhé polovině roku vystavené nejnižší likviditě v novodobé historii

Mexiko začátkem roku 2009 jako by ztělesnilo kapitolu Janova zjevení a stalo se obětí čtyř jezdců Apokalypsy – ekonomické krize, násilí vyvolaného válkou s drogovými mafiemi, epidemie prasečí chřipky ohrožující celý svět a nízké ceny ropy. V období od ledna do března klesl mexický HDP o 8,2 procenta, což překonalo i ty nejčernější odhady. Hospodářská kontrakce způsobená epidemií prasečí chřipky a ekonomickou krizí zatím přišla Mexiko na zhruba 55 miliard dolarů. Propad se vyrovná desetinásobku škod, jež zemi způsobily hurikány v posledních deseti letech, a je třetím největším od začátku 20. století. Největší hospodářský pokles v minulých sto letech způsobila Velká hospodářská krize, kdy se objem výroby a služeb meziročně snížil o 14,9 procenta. A poté nechvalně proslulý rok 1995, kdy v důsledku takzvané tequilové krize poklesla ekonomika o 9,2 procenta.

Chřipková paralýza Stabilitu mexické federace, závislou na ekonomickém zdraví šesti států přispívajících do rozpočtu více než polovinou HDP a hraničících s USA či obklopujících hlavní město Mexico, v němž žije pětina obyvatel země, ohrozil hospodářský pokles a pandemie prasečí chřipky. Výkonnost hnacích motorů země – exportu a vnitřního trhu – se rapidně zhoršila. Nedostatek zakázek a chřipková paralýza srazily průmyslovou výrobu o 13,8 procenta. Bankovnictví v dubnu zaregistrovalo o 71 procent nižší výnosy než ve stejném měsíci loňského roku. Návratnost aktiv šesti největších mexických bank činila pouhých 1,03 procenta, nejméně od roku 2003. Návratnost kapitálu dosáhla 11,05 procenta, nejméně za předchozích 63 měsíců. Prasečí chřipka, která ochromila ekonomické jádro federace, zasáhla celé Mexiko, zatímco krize odběratelů v USA postihla dodavatelské firmy na severu země.
Chřipka, ale hlavně ekonomická krize navíc vážně poškodily turistický průmysl: za první čtvrtletí 2009 poklesl o 11,3 procenta. Cestovní ruch, jenž loni přinesl Mexičanům přes třináct miliard dolarů, je po ropě a výdělcích emigrantů třetím nejdůležitějším zdrojem příjmů státu. A dle Světové turistické organizace se již Mexiko dostalo mimo první desítku nejnavštěvovanějších zemí. Přitom před třemi lety bylo na sedmém místě. Jen za poslední dva dny chřipkové paniky bylo na letišti v Mexiku zrušeno na 250 letů. Návštěvnost hotelů v Cancúnu a na Mayské riviéře klesla o 20 až 30 procent a ztráta oproti běžnému sezonnímu provozu se odhaduje na čtyři miliony dolarů denně během nejhorších dnů chřipkové hysterie. Dle Asociace majitelů restaurací v hlavním městě činila ztráta místních restaurací za každý den nečinnosti až 57 milionů dolarů.

Hospodářská krize vítězí Osm zemí včetně Číny a Ruska zakázalo import vybraných mexických potravinářských produktů. Dle mexického ministra financí Augustína Carstense způsobila prasečí chřipka zemi ztrátu ve výši 0,3 procenta HDP. Během deseti dnů chřipkového „stanného práva“, kdy se chod hospodářství zastavil, přišlo výrobní odvětví o 33 miliard pesos. To je však relativně málo v porovnání s tím, co jedenácté ekonomice světa způsobuje globální hospodářská krize. Mezi lednem a březnem klesly zahraniční investice o 21 procent. Přitom v letech 2003 až 2007 stoupaly o 24 procent ročně. Objem zboží procházejícího celnicemi klesl v dubnu o 20 procent. To je nejhorší výsledek od roku 1980. Export klesl o 28 procent. Schodek státního rozpočtu by mohl dosáhnout až 500 miliard pesos. Pro letošek se předpokládá 300 miliard pesos – především kvůli nízkým cenám ropy a daňovým výnosům. Obchod poklesl o 9,9 procenta v prvním čtvrtletí 2009 ve srovnání s předchozím obdobím. Jde o největší propad od roku 2003. Prodej automobilů se snížil o 31 procent. Očekává se, že mexický průmysl letos přijde o 600 tisíc pracovních míst.

Nejhorší před sebou Dle agentury Moody’s vstoupilo Mexiko do nového tisíciletí se zdravým ekonomickým organismem, ale vládě a centrální bance se nepodařilo stimulovat ekonomiku fiskálními a monetárními balíčky a začít se včas bránit krizi. To ji může odsoudit k dlouhodobým problémům s nedostatkem vnitřní poptávky a k závislosti na prosperitě severního souseda USA. Standard & Poor’s chmurně předpovídá, že mexické podniky budou ve druhé polovině roku vystavené nejnižší likviditě v novodobé historii, zejména v maloobchodu, turismu, automobilovém a stavebním průmyslu. Zprávy obou agentur byly paradoxně publikovány den poté, co mexický ministr financí Carstens koncem dubna ve Washingtonu prohlásil, že Mexiko má nejhorší za sebou.
Někteří ekonomové odhadují, že stav ekonomiky bude mnohem horší než v roce 1995. Krize tehdy nastala po „prosincové chybě“, jak se nazývá rozhodnutí prezidenta Ernesta Zedilla Ponceho devalvovat peso. Motivace k rozhodnutí však měla původ v nepružné monetární politice a rozhazovačnosti administrativy prezidenta Carlose Salinase de Gortariho v předchozích letech. Ta vyvolala úprk investorů a dramatické stažení zahraničního kapitálu z Mexika. Kurz dolaru během týdne poskočil ze čtyř nad sedm peso a jen díky intervenci USA a Mezinárodního měnového fondu, jež poskytly většinu z 50 miliard dolarů, Mexiko nezbankrotovalo. Rok poté už mexická ekonomika opět rostla a dluhy splatila před termínem. Po uklidnění bouře a splacení velkorysé půjčky stabilizační fond USA na tequilové krizi dokonce vydělal půl miliardy dolarů.
Dnešní situace je v několika ohledech horší než v devadesátých letech. I pokud se ekonomika odrazí ode dna, krize bude pravděpodobně delší než před patnácti lety. Tehdy mělo Mexiko výhodu silného, rostoucího souseda USA. Dnes je tomu jinak, protože se v roce 2009 očekává pokles HPD Spojených států amerických o 2,8 procenta. Exporty tehdy rostly o 30 procent ročně a Mexiko mělo výhodnější pozici v mezinárodním obchodě. Severoamerická zóna volného obchodu byla tehdy funkční jen několik let a Čína se ještě nestala členem Světové obchodní organizace. Tequilová krize, nejhorší v moderních dějinách mexické ekonomiky, se pravděpodobně posune na druhé místo. Nejtěžší recese v uplynulých 80 letech se totiž odehrává nyní. Východiska z ní se však budou hledat obtížněji než v minulosti, protože na pomoc USA se v podstatě nelze spolehnout.

* FAKTA
Mexické propady**
- HDP za 1. čtvrtletí 2009 klesl o 8,2 procenta.
- Zahraniční investice klesly v 1. čtvrtletí 2009 o 21 procent.
- Export klesl v 1. čtvrtletí 2009 o 28 procent. - Turistický průmysl za 1. čtvrtletí 2009 poklesl o 11,3 procenta.
- Bankovnictví mělo v dubnu o 71 procent nižší výnosy než ve stejném měsíci roku 2008.
- Dle odhadů průmysl letos přijde o 600 tisíc pracovních míst.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče