Čtivá encyklopedie

25. května 2012, 13:51 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
25. května 2012, 13:51

Popularizace chemie přes zajímavé příběhy

Věděli jste, že tellur nejvíc páchne, lžička z gallia se rozteče v horké vodě, beryllium chutná jako cukr a že moře voní „ po síře“? Nebo proč lidé ve starověku uctívali železo a že dnes je vlastně nejcennějším kovem rhodium? Některé z informací o chemických prvcích byste jistě mohli vyčíst v učebnicích, jiné najít na internetu. Pro Hugha Aldersey-Williamse však tvoří jen základní kostru. V knize Periodic Tales: The Curious Lives of the Elements (Periodické příběhy: Pozoruhodný život prvků) o prvcích vypráví v širokých souvislostech. Při četbě si uvědomíte, že autor knihy musí být pozoruhodný muž. Dokázal téměř nepředstavitelné: zpopularizovat něco tak nudného, jako jsou atomy seřazené v Mendělejevově periodické tabulce. Píše o částicích hmoty, chemických prvcích, z nichž mnohé většina z nás nikdy neviděla a v případě těch radioaktivních, jež se v tabulce nacházejí až za uranem, je vlastně neviděli ani jejich objevitelé. „Skládá se z nich úplně všechno. Jsou základními stavebními prvky nejvzdálenějších končin vesmíru stejně jako každého lidského těla. Stejně jako lidé, i ony mají svůj život,“ píše na přebalu své knihy.

Dar z nebes

Některé prvky už dávno překročily rámec, který jim vymezila chemie. Zlato, platina a další drahé kovy mohou být zajímavé pro ty, kdo do těchto komodit investují. Také na železo, cín či zinek si můžete sáhnout a jsou to kovy, s nimiž se lidstvo seznámilo před dávnými věky. Autor knihy přesto dokáže i tyto notoricky známé prvky spojit s příběhy, které jako by zmizely v běhu času. Nebo o nich vyprávět v nápaditých souvislostech. Kapitolu o železe například zahajuje takto: Zatímco zlato demonstruje spíše světské bohatství a moc, železo bylo kdysi symbolem nadpřirozené síly. Té, která přichází shora, tedy z nebe. Právě odtud totiž už v dávnověku padaly meteority nebo jen kousky čistého železa. A to byl také důvod, proč lidé ve starověku věřili, že nebeská klenba je celá z kovu. Bájný kovář Seppo Ilmarinen byl například ve finské mytologii tím, kdo stvořil na úsvitu dějin první oblohu. I když meteority ani v dávných dobách nedopadaly na zem příliš často, uctívali je staří Egypťané stejně jako Aztékové. A cenili si je víc než zlato. Aztékové a Inkové odevzdali své zlaté poklady španělským a portugalským dobyvatelům, železo pro ně představovalo mnohem víc. Meče ukované z „meteoritického“ kovu přinášely podle pověr svým nositelům nesmrtelnost.

Od molekul k teroristům

Dvaapadesátiletý Hugh Aldersey-Williams, který vystudoval přírodní vědy na Univerzitě v Cambridge, je už třicet let novinářem na volné noze. Žije v Británii a je držitelem několika cen za knihy a články o umění a vědě. Toto spojení vysvětluje na své webové stránce: „Chemie mě hrozně bavila, ale zároveň mě lákalo i umění. Věnoval jsem se mu i během studia, kdy mě zajímala hlavně architektura a design. Chtěl jsem své znalosti uplatnit, ale po několika katastrofálních zkušenostech s editováním článků v odborném technickém časopise jsem nakonec odešel a začal psát to, co mě skutečně baví.“ Z jeho publikací je to víc než zřejmé. Kniha o atomech je už devátou v pořadí. Zatímco ty první byly spíše o designu, v těch posledních se Aldersey-Williams už plně soustředil na popularizaci přírodních věd. V roce 1995 vydal publikaci s názvem The Most Beautiful Molecule (Nejkrásnější molekula), což je mimochodem fulleren: molekula se šedesáti atomy uhlíku uspořádanými stejně jako kupole projektované americkým architektem Buckminsterem Fullerem, po němž dostala jméno. O deset let později vyšla kniha Findings (Objevy) zaměřená na nejvýznamnější počiny vědy v jednotlivých dekádách 20. století. V Panicology (Panikologie) z roku 2008 se už zcela odpoutal od úzkého zaměření a vědu propojil se společenskými tématy. Takže se v ní dočtete o letu ptáků, globálním oteplování, terorismu i vyhynulých druzích. Zatím poslední Aldersey-Williamsova kniha o prvcích má snad největší záběr. I když je velmi čtivá a její příběhy jsou zajímavé i pro toho, koho chemie nikdy „nebrala“, nečte se v anglickém originále zrovna lehce. Šíře vyprávění vyžaduje alespoň minimální znalosti terminologie mnoha oborů – zahrnuje odkazy na dávnověk i nedávnou historii, přebíhá od vědy k umění, architektuře, technice, technologiím i ekonomice a často celkový obraz dokresluje dokonce výňatky z dobové literatury. Čtenář, který by ji chtěl číst bez výkladového slovníku a není rodilým mluvčím, tak potřebuje opravdu dobrou znalost angličtiny.

Periodic Tales: The Curious Lives of the Elements

Periodické příběhy: Pozoruhodný život chemických prvků
Autor Hugh Aldersey-Williams
Vydal Penguin Books, Londýn 2011
Rozsah 398 stran

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Totálka do šrotu? Kdepak. Z těchto vraků dělají v Rusku…
Pouštní supersport Zarooq SandRacer 500 GT jde do výroby. Stojí přes 10 milionů
Galerie: Range Rover nafocený na nejhezčích místech Severní Ameriky. Pokochejte se
BMW chystá ostré SUV X3 M jako soupeře pro Porsche Macan Turbo
Renault-Alpine A110 vypadá při testování na Nordschleife docela schopně
Technologie
iPhone slaví 10 let. Na svět přišel bez MMS, Javy, Flashe, GPS i videa
Potvrzeno: Samsung chystá duální foťák a okopíruje přitom princip od Huawei
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
NAND Flash se zápisem QLC je skutečností. Toshiba ji začíná vyrábět, jeden čip má 96 GB
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít