Čtivá encyklopedie

25. května 2012, 13:51 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
25. května 2012, 13:51

Popularizace chemie přes zajímavé příběhy

Věděli jste, že tellur nejvíc páchne, lžička z gallia se rozteče v horké vodě, beryllium chutná jako cukr a že moře voní „ po síře“? Nebo proč lidé ve starověku uctívali železo a že dnes je vlastně nejcennějším kovem rhodium? Některé z informací o chemických prvcích byste jistě mohli vyčíst v učebnicích, jiné najít na internetu. Pro Hugha Aldersey-Williamse však tvoří jen základní kostru. V knize Periodic Tales: The Curious Lives of the Elements (Periodické příběhy: Pozoruhodný život prvků) o prvcích vypráví v širokých souvislostech. Při četbě si uvědomíte, že autor knihy musí být pozoruhodný muž. Dokázal téměř nepředstavitelné: zpopularizovat něco tak nudného, jako jsou atomy seřazené v Mendělejevově periodické tabulce. Píše o částicích hmoty, chemických prvcích, z nichž mnohé většina z nás nikdy neviděla a v případě těch radioaktivních, jež se v tabulce nacházejí až za uranem, je vlastně neviděli ani jejich objevitelé. „Skládá se z nich úplně všechno. Jsou základními stavebními prvky nejvzdálenějších končin vesmíru stejně jako každého lidského těla. Stejně jako lidé, i ony mají svůj život,“ píše na přebalu své knihy.

Dar z nebes

Některé prvky už dávno překročily rámec, který jim vymezila chemie. Zlato, platina a další drahé kovy mohou být zajímavé pro ty, kdo do těchto komodit investují. Také na železo, cín či zinek si můžete sáhnout a jsou to kovy, s nimiž se lidstvo seznámilo před dávnými věky. Autor knihy přesto dokáže i tyto notoricky známé prvky spojit s příběhy, které jako by zmizely v běhu času. Nebo o nich vyprávět v nápaditých souvislostech. Kapitolu o železe například zahajuje takto: Zatímco zlato demonstruje spíše světské bohatství a moc, železo bylo kdysi symbolem nadpřirozené síly. Té, která přichází shora, tedy z nebe. Právě odtud totiž už v dávnověku padaly meteority nebo jen kousky čistého železa. A to byl také důvod, proč lidé ve starověku věřili, že nebeská klenba je celá z kovu. Bájný kovář Seppo Ilmarinen byl například ve finské mytologii tím, kdo stvořil na úsvitu dějin první oblohu. I když meteority ani v dávných dobách nedopadaly na zem příliš často, uctívali je staří Egypťané stejně jako Aztékové. A cenili si je víc než zlato. Aztékové a Inkové odevzdali své zlaté poklady španělským a portugalským dobyvatelům, železo pro ně představovalo mnohem víc. Meče ukované z „meteoritického“ kovu přinášely podle pověr svým nositelům nesmrtelnost.

Od molekul k teroristům

Dvaapadesátiletý Hugh Aldersey-Williams, který vystudoval přírodní vědy na Univerzitě v Cambridge, je už třicet let novinářem na volné noze. Žije v Británii a je držitelem několika cen za knihy a články o umění a vědě. Toto spojení vysvětluje na své webové stránce: „Chemie mě hrozně bavila, ale zároveň mě lákalo i umění. Věnoval jsem se mu i během studia, kdy mě zajímala hlavně architektura a design. Chtěl jsem své znalosti uplatnit, ale po několika katastrofálních zkušenostech s editováním článků v odborném technickém časopise jsem nakonec odešel a začal psát to, co mě skutečně baví.“ Z jeho publikací je to víc než zřejmé. Kniha o atomech je už devátou v pořadí. Zatímco ty první byly spíše o designu, v těch posledních se Aldersey-Williams už plně soustředil na popularizaci přírodních věd. V roce 1995 vydal publikaci s názvem The Most Beautiful Molecule (Nejkrásnější molekula), což je mimochodem fulleren: molekula se šedesáti atomy uhlíku uspořádanými stejně jako kupole projektované americkým architektem Buckminsterem Fullerem, po němž dostala jméno. O deset let později vyšla kniha Findings (Objevy) zaměřená na nejvýznamnější počiny vědy v jednotlivých dekádách 20. století. V Panicology (Panikologie) z roku 2008 se už zcela odpoutal od úzkého zaměření a vědu propojil se společenskými tématy. Takže se v ní dočtete o letu ptáků, globálním oteplování, terorismu i vyhynulých druzích. Zatím poslední Aldersey-Williamsova kniha o prvcích má snad největší záběr. I když je velmi čtivá a její příběhy jsou zajímavé i pro toho, koho chemie nikdy „nebrala“, nečte se v anglickém originále zrovna lehce. Šíře vyprávění vyžaduje alespoň minimální znalosti terminologie mnoha oborů – zahrnuje odkazy na dávnověk i nedávnou historii, přebíhá od vědy k umění, architektuře, technice, technologiím i ekonomice a často celkový obraz dokresluje dokonce výňatky z dobové literatury. Čtenář, který by ji chtěl číst bez výkladového slovníku a není rodilým mluvčím, tak potřebuje opravdu dobrou znalost angličtiny.

Periodic Tales: The Curious Lives of the Elements

Periodické příběhy: Pozoruhodný život chemických prvků
Autor Hugh Aldersey-Williams
Vydal Penguin Books, Londýn 2011
Rozsah 398 stran

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče