ČSSD v bludném kruhu

21. února 2011, 10:19 - Jaromír Bartůněk
21. února 2011, 10:19

Bohuslav Sobotka a Michal Hašek finišují přípravy na souboj. Za čtyři týdny čeká sociální demokracii sjezd svou důležitostí srovnatelný snad jedině s rokem 1993. Tehdy stejně jako dnes měla pravice monopol ve Sněmovně i podporu valné části médií. Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Široko daleko není žádný Miloš Zeman.

Foto: Jan Zátorský / Profimedia

Oranžová strana se tak musí spokojit se dvěma mladými, byť v politice zkušenými politiky. Bohuslav Sobotka a Michal Hašek v posledních týdnech mobilizují své příznivce. První jmenovaný se může opřít o skupinu vlivných intelektuálů v čele s profesory Václavem Bělohradským, Pavlem Baršou či Janem Kellerem, kteří pro úřadujícího předsedu sociální demokracie založili think tank Centrum pro sociálně tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA). Za Haškem stojí s výjimkou Davida Ratha všichni kolegové hejtmani – tedy významná exekutivní síla.

Souboj přitom bude velmi vyrovnaný, což ukazuje i skóre 7 : 7, pokud jde o počet nominací z krajských stranických organizací.

Blair už není vzorem

Oba rivalové už odpověděli na 10 otázek, které jim položili zakladatelé CESTy, Hašek už dříve přišel se svým desaterem. Mezi jakými vizemi si tedy budou sociální demokraté na sjezdu v Brně vybírat? A do jaké míry platí dosavadní nálepky, podle nichž Sobotka reprezentuje směřování doleva, zatímco Hašek povede oranžové do středu?

Začněme tezemi, v nichž se kandidáti shodnou. Téměř stejně Sobotka a Hašek kriticky popisují chování pravicových vlád, které podle nich nejdříve sníží daně, tím podlomí příjmovou stránku rozpočtu, aby následně mohly s odvoláním na hrozící prohlubování deficitů osekávat sociální stát. Shoda platí i v odmítnutí ještě nedávno populární třetí cesty reprezentované bývalým britským premiérem Tony Blairem.

Nelze se ubránit škodolibé poznámce, že to byla právě vláda sociální demokracie, která pod vedením Vladimíra Špidly (!) v roce 2002 spolu s Unií svobody a KDU-ČSL (Miroslav Kalousek byl tehdy jejím vlivným členem) se snižováním korporátních daní začala.

Pragmatický hejtman

Zásadní odlišnosti mezi Sobotkou a Haškem lze jmenovat dvě – jednu teoretickou a druhou praktickou. Zatímco Sobotka obhajuje sociální stát tak, jak v zemích západní Evropy vznikal po druhé světové válce, Hašek volá po jeho revizi a odmítá další zadlužování. „Není to přitom žádný důkaz mé údajné pravicovosti, jak mi mnozí předhazují, ale jen prosté a logické konstatování faktu,“ brání se Hašek.

Praktická stránka budoucnosti sociální demokracie s tou teoretickou úzce souvisí. Sobotka, na rozdíl od Haška, jednoznačně odmítl spolupráci ČSSD se stranami současné vládní koalice, a to včetně středových véček. Jihomoravský hejtman se otázce případných partnerů vyhýbá. V minulosti ale opakovaně odmítal politiku nulové tolerance, což na něm mnozí politici dnešní vlády ocenili. Zjednodušeně řečeno je Hašek pragmatičtější politik, který si nechává otevřená zadní vrátka.

Sobotka naopak poněkud bláhově doufá, že se do Sněmovny znovu propracuje Strana zelených a také lidovci coby potenciální koaliční partneři. Pokud jde o KSČM, úřadující předseda ČSSD setrvává na dlouhodobém stanovisku, podle něhož by se nejdřív komunisté museli zbavit stalinistických a normalizačních reziduí.

Se zelenými se ČSSD shoduje, že ochrana planety a kvalita života by měly dostat přednost před honbou za růstem Růstu, s lidovci pak na podpoře středních vrstev, venkova a hlavně rodiny.

Jenže lidovci i zelení se již řadu měsíců podle většiny průzkumů veřejného mínění potácejí pod pětiprocentní hranicí, což s sebou logicky nese mediální nezájem. Jak víme z polistopadové historie, do Sněmovny se ještě žádné straně nepodařilo vrátit.

Tím se dostáváme k zásadnímu problému sociální demokracie coby levicové alternativy. Pokud by chtěl Sobotka splnit aspoň část ze svých současných slibů, musel by jako případný premiér prosadit mimo jiné ono zvýšení daní či majetková přiznání. K tomu je ale potřeba obrovská politická síla. Dá se očekávat, že daňové a regulační návrhy by narazily na plošný odpor velkých společností, z nichž mnohé už dnes tahají za nitky politiky.

O propojení byznysu se samotnou sociální demokracií už dávno není pochyb, čímž se vzletné myšlenky kandidátů na předsedu nejsilnější levicové strany dostávají do bludného kruhu. Dokud tedy Sobotka jako případný šéf ČSSD nevyřeší tento rébus, zůstanou jeho slova jen na papíře.

Bohuslav Sobotka

• zrušení rovné daně a obnovení progresivních daní s více pásmy

• zvýšení firemních daní

• omezení daňových úniků včetně zavedení majetkových přiznání

• odmítá navyšování počtu úvazků na dobu určitou za nižší mzdu, propouštění bez udání důvodu a patřičného odstupného, rušení zaměstnaneckých benefitů, oslabování role odborů

• odmítá povinné připojištění v soukromých penzijních fondech

• staví se proti školnému včetně odloženého školného, které navrhuje vláda

Michal Hašek

• sociální stát 20. století je minulostí a potřebuje zásadní revizi, odmítá však řešení krize veřejných financí snižováním kvality a dostupnosti veřejných služeb státu pro všechny občany

• finanční sektor má být seriózně regulován, financování sociálního státu zadlužován&iacute
;m není dlouhodobě udržitelné a dluhy nemají být politikou ČSSD nové generace

• záchrana státem garantovaného vzdělávání a vzdělávacího systému bez zatěžování mladých lidí dluhy za studium

• penzijní reforma nesmí být nastavena tak, aby finančním gigantům z kapes státu a lidí zaručila další miliardové zisky

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče