Co zbylo z Baťova impéria

20. září 2004, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ, ROBERT ŠIMEK
20. září 2004, 00:00

Zakladatel firmy Tomáš Baťa by si asi stěží dokázal představit, co po sto letech zbylo z jeho snu. Jeho vnuk sice dál obouvá svět, ale nabízenou obuv už z větší části nevyrábí. Původní areál Baťových závodů ve Zlíně zeje prázdnotou a občané České republiky nakupují cvičky na vietnamských tržištích.

Synovec a strýc : Tomáš Baťa junior (vlevo), Jan Antonín Baťa (rok 1932) foto: ČTK

Zakladatel firmy Tomáš Baťa by si asi stěží dokázal představit, co po sto letech zbylo z jeho snu. Jeho vnuk sice dál obouvá svět, ale nabízenou obuv už z větší části nevyrábí. Původní areál Baťových závodů ve Zlíně zeje prázdnotou a občané České republiky nakupují cvičky na vietnamských tržištích.

Firma Baťa přežila nejedno těžké období, vůbec nejhorší rána však přišla s koncem války. Po znárodnění Baťových závodů v roce 1945 se definitivně přestěhovala do zámoří, odkud dál rozvíjela své zahraniční aktivity. Ty po soudu o dědictví běžely po dvou liniích: kanadské, řízené Tomášem Baťou juniorem, a brazilské, kterou budoval jeho strýc Jan Baťa. Spolehlivě nakonec přežila jen Tomášova nadnárodní firma Bata Shoe Organization. Jan Baťa postupně založil v Brazílii několik obuvnických výrob, velkou továrnu však nevybudoval z žádné. Zlínské závody přejmenované na Svit skončily v roce 2000 v konkurzu.

OD VÝROBY K PRODEJI

Bata Shoe Organization už není synonymem pro výrobu obuvi, je především celosvětovou obchodní sítí. Na webové stránce se charakterizuje jako prodejce, výrobce a distributor obuvi. Operuje v 68 zemích světa. Stále ještě drží starou Baťovskou tradici a zdůrazňuje, že jde s módou a prodává cenově dostupnou obuv a doplňky. Celkem zaměstnává téměř 50 tisíc lidí, výrobní závody však už má až na výjimky jen v Asii a v Africe. Vyrábí v nich téměř 140 milionů párů ročně. V Evropě má firma centrum v Paříži a prodejní síť se zhruba pěti stovkami prodejen. Ve světě má celkem 4700 vlastních prodejen s označením Bata, ze svých velkoobchodních skladů zásobuje dalších sto tisíc obchodů. V ČR má firma 69 prodejen, většina z nich původně rodině patřila. V restitucích je ale nezískala, protože její majetek byl znárodněn podle Benešových dekretů. Baťa junior tak musel majetek, do něhož patří kromě prodejen také továrna v Dolním Němčí, formálně odkoupit a uvádí, že za něj zaplatil 817 milionů korun.

NEPŘEŽILY PRIVATIZACI

Baťovy závody ve Zlíně přežily znárodnění a ještě v roce 1989 - tehdy pod značkou Svit - byly vlajkovou lodí českého obuvnického průmyslu. Tomáš Baťa junior sice projevil zájem o jejich odkoupení, po auditu, který si nechal udělat už začátkem devadesátých let, ho však ztratil. Ve Svitu se stále ještě pracovalo na strojích ze třicátých let a firma nevyráběla nic, o co by mohli mít platící zahraniční zákazníci zájem. Před listopadem 1989 se ve zlínském Svitu vyrábělo ročně okolo 65 milionů párů obuvi, dnes pouze desítky tisíc. V areálu závodu zůstaly už jen tři menší firmy, které se této výrobě věnují. Jednou z nich je zlínská společnost Moleda. Za první pololetí letošního roku vyrobila zhruba 150 tisíc párů bot.

LEVNÁ OBUV Z ASIE

Český obuvnický průmysl produkoval před rokem 1989 zhruba 70 milionů párů obuvi ročně. Patřil nejen k největším výrobcům, ale i exportérům. S následným uvolněním importu a liberalizací trhu získali čeští výrobci konkurenci v podobě levné obuvi z Asie. Loni se tak v Česku vyrobilo už jen zhruba 6,5 milionu párů bot. Vůbec nejhůř dopadl Svit, ale nebylo to jen kvůli asijským dovozům. Firma, která se orientovala na ruský trh, doplatila na tamní pohledávky i na své majitele a manažery. Po revoluci prošla desítkou organizačních změn a kolem původní výrobní základny se postupně vytvořila na třicet dceřiných společností. Když šla v roce 2000 do konkurzu, měla téměř šest miliard dluhů. Konkurzní správce vrátil věřitelům zhruba 150 milionů korun a zbývající majetek, hlavně nemovitosti, dnes už prodává exekutor. Dominanta Zlína, mrakodrap, se má stát sídlem kraje a momentálně se opravuje. Většina ostatních budov areálu Baťových závodů však chátrá.

OBNOVA BAŤOVA AREÁLU

Městu Zlín se podařilo začátkem léta získat první dotaci z fondů Evropské unie, která má jít na obnovu rozsáhlého průmyslového areálu bývalých Baťových závodů. Dotace ve výši 48 milionů korun má posloužit na opravu jedné z budov, kde město hodlá vybudovat podnikatelský inkubátor. Oprava jedné budovy je však pouze prvním krokem, část objektů se nejspíš bude muset zbořit. Náklady na opravu celé plochy závodů se odhadují na stovky milionů korun. Areál, kde nyní působí kolem dvou set malých podnikatelů, by se měl v budoucnu podle představ radnice rozdělit do tří částí. Okolí mrakodrapu má být otevřené veřejnosti. Radnice zde počítá s obchody is byty. Druhá část areálu zůstane využitelná k průmyslovým účelům a ze třetí se má stát zóna pro investory. 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče