Co trápí malé firmy v době krize

15. července 2009, 00:00 - Eva Svobodová, Břetislav Ošťádal, Milan Kašík, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
15. července 2009, 00:00

Asociace malých a středních podnikatelů provedla průzkum mezi 438 malými a středními podniky. Cílem je zmapovat názory podnikatelů na vládníprotikrizová opatření.Partnerem projektu se stal Vodafone Czech Republic.

Autor: Martin Siebert

Znáte konkrétní obsah dosavadních protikrizových opatření vlády Mirka Topolánka a vlády Jana Fischera?

29 % ANO

29 % NE

42 % částečně

Za překvapivý výsledek lze označit skutečnost, že 71 procent dotázaných nezná celý a konkrétní obsah vládního plánu. To ukazuje na problém v komunikaci mezi vládou a podnikateli. Na druhé straně respondenti srozumitelně zhodnotili význam jednotlivých opatření uvedených v jednotlivých dotazech.

Myslíte, že čerpání prostředků ze strukturálních fondů se v posledních 6 měsících urychlilo?

2 % ANO

46 % NE

52 % nevím

Oblast strukturálních fondů a jejich čerpání obsahuje značné rezervy. To je významné i vzhledem k tomu, že strukturální fondy a jejich zpřístupnění je považováno za jeden z rozhodujících nástrojů zmírnění dopadů hospodářské recese. Z velké části jsou problémy způsobeny administrativní náročností a byrokracií při zpracování a posuzování projektů a čerpání financí. Opět je třeba konstatovat, že v období hospodářské recese nepřivedlo českou administrativu ke zjednodušení a zrychlení čerpání těchto prostředků, což by mohlo přinést zmírnění dopadů krize.

Myslíte, že ve srovnání s rokem 2008 došlo ke snížení administrativní zátěže podnikatelů?

7 % ANO

88 % NE

2 % částečně

3 % nevím

Negativní hodnocení bylo zaznamenáno u plnění jednoho ze stěžejních cílů minulých vlád. Ke snížení administrativní zátěže došlo v rozsahu, který nepovažují podnikatelé za dostatečný.

Víte o tom, že Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytuje záruky k úvěrům malých a středních podniků?

57 % ANO

43 % NE

Pokud ANO – považujete tyto produkty ČMZRB za dostatečné?

28 % ANO

72 % NE

Průzkum zaznamenal větší znalost produktů ČMZRB. Respondenti však ukazují na velmi závažný problém: 72 procent z těch, kteří produkty ČMZRB znají, upozorňují na skutečnost, že záruky nejsou přijímány komerčními bankami.

Stát navýšil investice do dopravní infrastruktury. Pomohlo to nějak při vašem podnikání?

13 % ANO

86 % NE

1 % částečně

Průzkum ukazuje na problematické plnění závazku vlády navýšit investice na výstavbu infrastruktury. Vláda v posledním období tento svůj záměr přehodnocuje s ohledem na potřebu udržet deficit státního rozpočtu na přijatelné úrovni. Drtivá většina respondentů zvýšenou aktivitu v oblasti infrastrukturních investic nezaznamenala.

Využila vaše firma možnosti odkladu plateb na sociální a zdravotní pojištění?

10 % ANO

90 % NE

Pokud ANO – napomohly tyto odložené finanční prostředky vašim obchodním aktivitám?

71 % ANO

29 % NE

Celkem 90 procent podnikatelů překvapivě zatím nevyužilo možnosti odkladu plateb na sociální a zdravotní pojištění. Důvod vidíme zejména v nedostatečné informovanosti firem, ze značné části způsobené též nedostatečnou komunikační kampaní ze strany vlády. Jde přitom o jedno z poměrně účinných opatření s rychlým efektem, o čemž svědčí též to, že téměř 2/3 firem, jež odkladu využily, je hodnotí jako velmi užitečné.

Využili jste ve své firmě možnosti odečtení DPH při koupi auta?

37 % ANO

63 % NE

Pokud ANO – ovlivní ušetřené peníze nějak vaše obchodní aktivity?

41 % ANO

49 % NE

8 % částečně

2 % nevím

S velmi kladnou odezvou se setkala možnost odečíst DPH při nákupu automobilu, 37 procent respondentů této možnosti již využilo. Bude zajímavé sledovat vývoj v delším časovém období. Na druhé straně z průzkumu vyplývá, že polovině firem, které nákup automobilu s možností odpočtu DPH uskutečnily, neovlivnily ušetřené prostředky jejich obchodní aktivity. Pomohly však ušetřit provozní prostředky, což je samozřejmě také pozitivní.

Těžiště vašich prodejních aktivit v příštích 6 měsících bude spíše:

63 % v tuzemsku

12 % v zahraničí

25 % obojí asi stejně

Ve zbytku tohoto roku vidí téměř dvě třetiny firem těžiště svých prodejních aktivit v tuzemsku a pouze čtvrtina firem vnímá své šance v Česku a v zahraničí vyrovnaně. Zejména segment mikro a malých firem stále vnímá pronikání na zahraniční trhy jako obtížné. Dobývání nových (zahraničních) teritorií je všeobecně náročné na čas a peníze. Většina firem vnímá také problémy západních ekonomik a z toho plynoucí menší poptávku po zahraniční kooperaci. Průmyslově zaměřené firmy, jež na zahraničních trzích již působí, často vidí potenciál tuzemska a zahraničí přibližně stejně.

Uvítal byste návrh na zrychlení odpisů v 1. a 2. odpisové třídě i na starší majetek?

87 % ANO

8 % NE

5 % nevím

S kladným ohlasem se setkal návrh na zrychlení odpisů v 1. a 2. odpisové třídě, přičemž drtivá většina oslovených firem by uvítala tuto možnost i u staršího majetku. V případě otevření takové možnosti by firmy mohly lépe obměňovat své strojní zařízení podle svých aktuálních potřeb. Toto je důležité zvláště v období celosvětové recese, kde firmy využívají pobídek svých vlád, prudce snižují ceny a tím vytlačují české firmy z trhu.

Považujete za rozumné předložit návrh na maximální délku splatnosti faktury na 90 dní?

48 % ANO

48 % NE

4 % nevím

Uvedený požadavek vyplývá hlavně z praxe, kdy největším dlužníkem s nejdelší dobou splatnosti je stát nebo jím řízené organizace.

Jaké jsou vaše zkušenosti s placením za získané zakázky? Je pravda, že u získané zakázky je největší problém dostat za ni zaplaceno?

60 % ANO

35 % NE

5 % nevím

Průzkum potvrzuje zhoršování platební morálky a obavu firem, že tento vývoj se bude dále stupňovat. Více než polovina respondentů označila za základní problém dostat za splněnou zakázku zaplaceno ve smluvní výši a termínu.

Využili jste ve své firmě výzvy ministerstva práce a sociálních věcí pro firmy v krizi – „Vzdělávejte se!“? (Jde o náhradu mezd včetně odvodů u školených zaměstnanců.)

5 % ANO

94 % NE

1 % nevím o nich

Pokud ANO – považujete administrativu s tím spojenou za přijatelnou?

15 % ANO

85 % NE

Nízký pětiprocentní podíl malých a středních firem jen dokazuje nedostatečný přístup ministerstva v této věci. Celý projekt „Vzdělávejte se!“ byl v první etapě velmi složitý. Od uzavření smlouvy s úřadem práce až po jeho vyhodnocení. Navíc v měsíci červnu 2009 již projekt nefungoval. Horší je to, že další pokračování bude ještě složitější. Mnoho společností si na přípravu projektu školení bude muset najímat agentury a finanční prostředky zase potečou tam, kam by nemusely.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče