Co stát, to jiná pravidla

16. ledna 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
16. ledna 2006, 00:00

MINIMÁLNÍ MZDA Podoba minimální mzdy se v jednotlivých evropských státech výrazně liší. Někde ji celoplošně stanovuje vláda, jinde se zase týká pouze určitých oborů. Pokud vaši zaměstnanci pracují v zahraničí, měli byste mít alespoň základní přehled.

MINIMÁLNÍ MZDA Podoba minimální mzdy se v jednotlivých evropských státech výrazně liší. Někde ji celoplošně stanovuje vláda, jinde se zase týká pouze určitých oborů. Pokud vaši zaměstnanci pracují v zahraničí, měli byste mít alespoň základní přehled.

Minimální mzda je jeden ze základních nástrojů, kterým stát ovlivňuje pracovní trh a prosazuje svou sociální politiku. Na začátku roku se dočkala změn nejen v Česku (viz Profit č. 1/2006), ale také v celé řadě zemí Evropské unie. Pro zaměstnance je to zpráva příjemná. Pro zaměstnavatele už nikoliv. Negativní dopady totiž mohou například pocítit i podnikatelé, kteří v rámci přeshraničního poskytování služeb vysílají své pracovníky do zbytku Evropy.

V takovém případě se na zaměstnance vztahují místní právní úpravy. Ty, kromě délky pracovní doby, příplatků za práci přesčas či pracovních podmínek žen, určují i minimální mzdu a mzdové tarify. Tato úprava neplatí pouze, pokud jsou nároky z právních předpisů v zemi původu (tedy například v Česku) výhodnější, nebo když výkon práce nepřesáhne dobu stanovenou pracovním právem v dané zemi.

MÍSTNÍ ZÁKONY ČTĚTE RADĚJI POZORNĚ

Ať už ale na zahraniční pracovní trh vstupujete jako zaměstnanec, nebo jako firma poskytující služby, vyplatí se věnovat minimální mzdě patřičnou pozornost. Nespadá totiž do komunitárního práva Evropské unie a je plně v rukou jednotlivých států.

V jednotlivých státech se tedy minimální mzda liší nejen výší, ale i řadou místních specifik. Například zatímco ve Francii funguje už od roku 1970, ve Velké Británii a Irsku až od devadesátých let. Na Kypru pak byla zavedena teprve předloni.

Zdaleka ne ve všech státech Unie je minimální mzda určována vládou, tak jak je tomu například ve Francii, Španělsku, Nizozemí, Portugalsku nebo v Česku. Mnohdy totiž její výše vychází z dohody mezi sociálními partnery. Role vlády je tak podstatně omezenější. Tento model funguje například v Belgii, Řecku či Slovinsku. Do skupiny můžeme zařadit i Rakousko, Německo, Itálii, Dánsko, Finsko a Švédsko.

Minimální mzda v těchto zemích není oficiálně zavedena, nicméně k určitému jejímu nahrazení dochází prostřednictvím kolektivních dohod, které pokrývají drtivou část pracovního trhu. Například ve Švédsku a Finsku je kolektivními smlouvami ošetřen pracovní vztah zhruba 90 procent pracovníků. Za povšimnutí stojí, že země v této skupině mají v poměru k průměrným mzdám dohodnuté minimální mzdy obecně vyšší než zbytek Unie.

NĚMECKO SE BOJÍ DUMPINGU Zajímavá je situace v Německu. Kromě kolektivních dohod funguje minimální mzda ve stavebnictví a příbuzných sektorech. Její rozšíření na celoněmecký pracovní trh se stalo velmi citlivým a diskutovaným politickým tématem, které je živeno především obavami německé veřejnosti ze „mzdového dumpingu“ pracovníků z nových zemí. Minimální mzda se však u jednotlivých států liší i v řadě detailů - může být stanovena měsíčně či hodinově (Velká Británie, Irsko). K jejím úpravám může docházet dvakrát do roka (Řecko), nebo každých 16 měsíců jako v Irsku. Její výše bývá proměnlivá vzhledem k věku zaměstnance, na Kypru se dotýká pouze některých druhů práce a v Belgii nezahrnuje státní zaměstnance. A CO ZBYTEK EVROPY? Minimální mzda je u přistupujících zemí vzhledem ke slabosti jejich ekonomik velmi nízká. V případě Bulharska jde o 81,8 eura, Rumunsko je na tom s 96,17 eura nepatrně lépe. Takřka srovnatelné s Portugalskem je Turecko, které s 332,26 eura bez problému předstihuje i Česko. Peloton evropských zemí uzavírá Moldávie (28,98 eura) a Ruská federace s 23,48 eura. Pro srovnání, ve Spojených státech je federální minimální mzda zhruba na úrovni Kypru. V Unii by tak tato velmoc spadala spíše do druhé poloviny žebříčku. HRUBÁ MINIMÁLNÍ MZDA V UNII A USA (v eurech)**

 Belgie1234,21
 Česká republika263,93
 Estonsko191,73
 Francie1217,88
 Irsko1326,00
 Kypr631,44
 Litva159,29
 Lotyšsko128,06
 Lucembursko1503,42
 Maďarsko247,26
 Malta561,91
 Nizozemsko1272,60
 Polsko233,01
 Portugalsko385,90
 Řecko589,47
 Slovensko182,14
 Slovinsko511,87
 Španělsko540,90
 Velká Británie1272,28
 USA666,00

U zemí s hodinovou minimální mzdou údaj přepočítán na 40hodinový týden s 52 týdny v roce. V případě Francie se údaje týkají 35hodinového týdne.

Pramen: Eiro, Europa.eu.int a FedEE.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Mitsubishi oživí jméno Evolution. Bude to koncept spojující…
Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo je „levná“ cesta k závodění
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji autonomních vozů potřeba
Toyota má nový program na úpravu svých vozů. Sportovní může být třeba i Prius
Estonská elektrická tříkolka je pořádné retro. A baterii si odnesete v kufru
Technologie
Další den, nové sestavení. Microsoft vydal Windows 10 Insider Preview build 16294
Překvapení: AMD příští rok vydá 12nm procesory a GPU, na nové technologii 12LP od GloFo
Nejvýkonnější herní konzoli si už můžete předobjednat. Xbox One X stojí 13 500 Kč
Osmijádrové Intely na příští rok by stále mohly být 14nm, založené na Coffee Lake
E-shop Lidlu odstartoval. Láká na bezplatnou dopravu a 90denní lhůtu pro vrácení zboží
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít