Co se rozumí nepřiměřeným úrokem?

30. dubna 2007, 00:00 - Rubriku připravil Petr Kučera <br />
30. dubna 2007, 00:00

Nikde jsem nenašla definici nepřiměřeného úroku, který by mohl být hodnocen jako lichva a tedy trestný čin. Existují nějaká pravidla? Klára B., Liberec Máte pravdu, že občanský ani obchodní zákoník (ani jiné právní předpisy) výslovně nestanoví, co je ještě přijatelným úrokem a co již nepřijatelným.

Nikde jsem nenašla definici nepřiměřeného úroku, který by mohl být hodnocen jako lichva a tedy trestný čin. Existují nějaká pravidla? Klára B., Liberec Máte pravdu, že občanský ani obchodní zákoník (ani jiné právní předpisy) výslovně nestanoví, co je ještě přijatelným úrokem a co již nepřijatelným. Do značné míry platí smluvní svoboda, tedy zda (budoucí) dlužník přistoupí na věřitelovu nabídku. Pokud přesto dlužník na nápadně nevýhodné podmínky přistoupí, má dvě možnosti obrany: Zaprvé může požádat soud, aby rozhodl o neplatnosti (části) takové smlouvy. Soud by nepřiznal nepřiměřeně vysoký úrok, právním základem bývá především povinnost věřitele „jednat v souladu s dobrými mravy“, vyplývající z občanského zákoníku. Jde o jednu ze základních právních zásad, nadřazenou například konkrétním ustanovením o závazcích či půjčkách. Druhou možností je podat podnět k trestněprávnímu stíhání konkrétní osoby, pokud existuje podezření na trestný čin lichvy (§ 253 trestního zákona). Toho se dopustí osoba, která „zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní“. Pachateli hrozí až pětiletý trest odnětí svobody. Pevná hranice nepřiměřené úrokové sazby však neexistuje, důležité jsou vždy okolnosti konkrétního případu. Určité upřesnění nicméně přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. ledna 2007 (sp. zn. 33 Odo 234/2005): Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Podle soudu lze ale připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti. Proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu -nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Mgr. Zdeněk Bauer, právník**

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče