Co s elektrárnou Turów?

Obnovitelné zdroje energie se dnes stejně jako v minulosti atomové vydávají za jedinečné

Od roku 1962 funguje těsně za hranicí České republiky s Polskem hnědouhelná elektrárna Turów. Začínala s dvousetmegawattovým blokem, dnes jich je šest o celkovém výkonu 2088 megawattů (MW). Jde o „uhelný Temelín“, s nímž se může srovnávat i roční výrobou okolo třinácti miliard kilowatthodin.

Země neznámá

Výběžek polského území sevřeného Českem a Saskem, ve kterém je zdroj vyrábějící dvanáctinu polské elektřiny, dnes narušují dva velkolomy. Jsou stále hlubší a jejich výsypky naopak neustále vyšší. A na nich má být vybudováno – snad jako ekologický výsměch místním obyvatelům – až sto větrných turbín.
Češi kromě obyvatel regionu o společnosti Turów provozující elektrárnu u obce Bogatynia a o sousedních hnědouhelných velkolomech příliš nevědí. Místní bloky však vypouštějí do ovzduší každoročně třináct milionů tun oxidu uhličitého. Podstatně víc než vyprodukují všechna auta na českých silnicích nebo „populárnější“ severočeská elektrárna Prunéřov (po deseti milionech tun).

Marné volání

Obyvatelé Frýdlantska i sousedního Žitavska se bouří. Největší znečišťovatel životního prostředí v oblasti chystá rekonstrukci. Polská strana však odmítá poskytnout přesnější informaci, než že menší bloky nahradí větším. Na problém upozorňují média, reportáž o něm odvysílala v hlavní zpravodajské relaci česká veřejnoprávní televize.
Efekt? Žádný. Za celou dobu „horké mediální kampaně“, jež začala loni v prosinci, jsme se nedozvěděli víc. Ministerstvo životního prostředí ČR mlčí, místo aby požadovalo vysvětlení, případně stanovilo ekologické požadavky, jejichž splněním podmíní souhlas s údajnou modernizací.
Elektrárna Turów dle ekologů devastuje krajinu a způsobuje lokální znečištění, které poškozuje zdraví lidí. Vyvolává kyselé deště, které v minulosti zpustošily Jizerské hory. Liberecký kraj se chce ve sporu spojit se sousedními Němci. „Problém se jich týká také. Doufáme, že na Poláky budou tlačit,“ uvedl koncem prosince pro Mf Dnes liberecký radní pro životní prostředí Jaroslav Podzimek. Vítr však většinou fouká na české obce. „V roce 2002 bylo emisí oxidů dusíku vypouštěných z Turówa o 50 procent více než z celého Libereckého kraje,“ řekl Podzimek. Navíc rostou emise oxidu siřičitého. Důvodem znečištění je dle Podzimka nekvalitní hnědé uhlí, které se pálí v elektrárenských kotlích.

Pomozte si sami!

Znervóznělí Frýdlantští, kteří se obávají se, že nejen budou nadále žít pod kouřovou duchnou, ale přijdou v důsledku těžby ve větších hloubkách i o spodní vodu, zatím reagují umírněně. Chtějí pouze informace o plánovaném rozšíření elektrárny – počet odstavených bloků, jaký výkon bude mít nový, kolik uhlí se v něm bude pálit a jaké zplodiny půjdou do ovzduší. Obce a kraj pohrozily, že pokud taková data neobdrží, budou požadovat, aby ČR podala stížnost na Polsko v Evropské unie. Zda to stát učiní a Poláci vyhoví, se však neví.
Ekologové kromě toho, že kvalifikovaně popsali problém, víc nedokázali. A jejich kolegové z Greenpeace nedělají nic. Či se spíše zabývají otázkami energetické budoucnosti, která dle nich spočívá výhradně v obnovitelných zdrojích. Zřejmě se poučili od propagátorů jaderné energetiky v padesátých letech, kteří viděli „světlou budoucnost lidstva“ výhradně v atomových elektrárnách.
Frýdlantští mají smůlu, že se nedostali do správné kategorie ohrožených. Za to se stanou součástí experimentu, který má prokázat správnost prosazovaného přechodu k obnovitelné energetice. Věří však místní lidé, že větrníky na výsypkách hnědouhelných lomů jako reprezentace této vize zastaví spalování uhlí pod kotli v elektrárně Turów a jeho těžbu v sousedních lomech? Nebo se ještě více utvrdí, že je lepší se spolehnout na více možností, tedy na co nejširší energetický mix?