Co přináší zvýšení životního minima

03. ledna 2005, 00:00 - Richard W.Fetter
03. ledna 2005, 00:00

ZMĚNY OD 1. LEDNA Zvýšení částky životního minima má vliv na různé dávky a poplatky. Odvíjí se od něj například státní sociální podpora, podpora v nezaměstnanosti, výše alimentů nebo výše nepostižitelných částek při srážkách ze mzdy.

ZMĚNY OD 1. LEDNA Zvýšení částky životního minima má vliv na různé dávky a poplatky. Odvíjí se od něj například státní sociální podpora, podpora v nezaměstnanosti, výše alimentů nebo výše nepostižitelných částek při srážkách ze mzdy. Institut životního minima existuje v českém právním řádu od roku 1991. Životní minimum je chápáno jako společensky uznaná hranice příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezuje tedy výši nezbytných peněz pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni. ZVÝŠENÍ PO VÍCE NEŽ TŘECH LETECH Částky životního minima mohou být zvýšeny vždy pravidelně k 1. lednu. Rozhodující přitom je skutečný růst nákladů na výživu a ostatní základní potřeby pro domácnost, vyjádřený příslušným indexem spotřebitelských cen. Vláda nemusí životní minimum zvýšit, pokud index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vzroste v rozhodném období o méně než dvě procenta. Naopak částky životního minima lze zvýšit i v mimořádném termínu, pokud úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vzroste o 10 procent. Jelikož se příslušné statistické ukazatele v uplynulých letech vyvíjely příznivě, částky životního minima se k 1. lednu roku 2002, 2003 ani 2004 neměnily. V platnosti tak stále zůstávaly částky stanovené s účinností od 1. října 2001. K novému zvýšení došlo až nyní, s účinností od 1. ledna 2005. Ministři původně chtěli výši životního minima (a tedy i sociálních dávek) zmrazit. Příslušnou novelu ale parlament do konce minulého roku nestihl schválit, takže se vláda musí řídit dosavadními pravidly o valorizaci. SČÍTAJÍ SE MINIMA NA OSOBU A DOMÁCNOST Celkové životní minimum rodiny (domácnosti) je tvořeno součtem částek životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby společně žijících osob a jedné částky životního minima na domácnost. Aktuální hodnoty přinášíme v tabulce. Příklad: Ve společné domácnosti žijí otec (35 let věku), matka (32) a jejich dvě děti ve věku sedmi a dvanácti let. Životní minimum pro tuto rodinu vypočítáme součtem následujících částek: * 2360 korun za otce * 2360 korun za matku * 1920 korun za sedmileté dítě * 2270 korun za dvanáctileté dítě * 3140 korun za domácnost Celkem tedy 12 050 korun. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Mezi dávky státní sociální podpory poskytované v závislosti na výši příjmu patří: * přídavek na dítě (vyplácí se nezaopatřeným dětem v rodinách s příjmem do trojnásobku životního minima), * sociální příplatek (je určen pro rodiny s dětmi, zvláště pak zdravotně postiženými, s příjmem do 1,6násobku životního minima),  * příspěvek na bydlení (pomáhá nájemcům a vlastníkům bytů s příjmem do 1,6násobku životního minima). MAXIMÁLNÍ PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI Maximální výše podpory v nezaměstnanosti představuje 2,5násobek částky životního minima pro občana staršího 26 let věku - takže maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí od 1. ledna nově 10 750 korun. Maximální výše podpory při rekvalifikaci představuje 2,8násobek částky životního minima pro občana staršího 26 let věku - nově tedy 12 040 korun. Zatímco podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání (při splnění dalších stanovených podmínek) pouze po určenou podpůrčí dobu. Ta činí: * 6 měsíců u lidí do 50 let věku, * 9 měsíců u lidí od 50 do 55 let věku * 12 měsíců u lidí nad 55 let věku. Výše podpory se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence úřadu práce naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost, stanoví se výše podpory procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu (pro pojistné na sociální zabezpečení) v rozhodném období přepočteném na jeden kalendářní měsíc. Konkrétně činí podpora v nezaměstnanosti po první tři měsíce podpůrčí doby 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent posledního průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 procent posledního průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. VÝŽIVNÉ PRO DÍTĚ PODNIKATELE Při určení výše výživného pro dítě vychází soud na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněného potomka a na straně druhé ze schopností, výdělkových možností a majetkových poměrů povinného rodiče. Pravdivé zjištění těchto možností a poměrů činí soudům mnohdy obtíže, zvláště u osob bez pravidelných příjmů ze zaměstnání. Zákon o rodině proto děti chrání, aby podnikatelé se středními nebo vyššími příjmy neplatili nepřiměřeně nízké výživné. Rodič, který má jiné příjmy podléhající dani z příjmu než ze zaměstnání (typicky tedy soukromý podnikatel), je tedy povinen soudu své příjmy věrohodně prokázat. Znamená to především předložit podklady pro zhodnocení majetkových poměrů, tedy předložit daňové přiznání či účetní knihy. Kromě toho musí rodič poskytnout i „další součinnost“. To v praxi znamená zpřístupnit bankovní informace o stavu účtů nebo informace o stavu cenných papírů. Měl by také sdělit podrobnosti o účasti na jiných podnikatelských aktivitách v dalších firmách a podobně. Pokud tak rodič neučiní, vychází soud při vyměřování výživného zfikce, že rodič pobírá měsíční příjem ve výši patnáctinásobku částky životního minima potřebné k zajištění výživy a osobních potřeb (v závislosti na věku tohoto rodiče). Od 1. ledna 2005 tedy soud v takovém případě vychází z příjmu ve výši 35 400 korun měsíčně. ČÁSTKY ŽIVOTNÍHO MINIMA od 1. 1. 2005 (měsíčně) |potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana|potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost ** |

 1720 korun, jde-li o dítě do 6 let věku 1940 korun, jde-li o jednotlivce
 1920 korun, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku 2530 korun, žijí-li v domácnosti 2 osoby
 2270 korun, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku 3140 korun, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby
 2490 korun, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku 3520 korun, žije-li v domácnosti pět nebo více osob
 2360 korun u ostatních občanů 

Pramen: ministerstvo práce a sociálních věcí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče