Co přináší zvýšení minimální mzdy

02. ledna 2006, 00:00 - RICHARD W. FETTER
02. ledna 2006, 00:00

ZMĚNA OD 1. LEDNA Od 1. ledna 2006 se zvyšuje minimální mzda. V červenci pak má dojít k dalšímu nárůstu. Na koho se tato sazba vztahuje a kdy ji lze snížit? Jaké je skutečné minimum pro různé skupiny zaměstnanců? Přinášíme přehled novinek. Zloňských 42,50 na 44,70 koruny za hodinu zvýšila vláda takzvanou minimální mzdu.

ZMĚNA OD 1. LEDNA Od 1. ledna 2006 se zvyšuje minimální mzda. V červenci pak má dojít k dalšímu nárůstu. Na koho se tato sazba vztahuje a kdy ji lze snížit? Jaké je skutečné minimum pro různé skupiny zaměstnanců? Přinášíme přehled novinek.

Zloňských 42,50 na 44,70 koruny za hodinu zvýšila vláda takzvanou minimální mzdu. Pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se tato částka zvyšuje z 7185 na 7570 korun. Rozhodla o tom vláda. Ta zároveň rozhodla, že poprvé od roku 2000 se minimální mzda nezvýší jen k začátku roku, ale také v jeho polovině: Od 1. července totiž dojde ke zvýšení částky na 48,10 koruny na hodinu a na 7955 korun za měsíc.

Nárok na alespoň minimální mzdu mají všichni zaměstnanci v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší či souběžný pracovní poměr. Jestliže zaměstnanec sjednal několik pracovních poměrů (a to s jedním zaměstnavatelem), vzniká nárok na minimální mzdu v každém z těchto poměrů samostatně. Minimální mzda se však nevztahuje na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). U nich je stanovení výše odměny výhradně smluvní záležitostí.

Do určeného minima se počítají všechny složky mzdy. Nepatří však do něj platby za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci.

Nedosáhne-li mzda zaměstnance v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu musí rozdíl doplatit, a to bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost zaměstnance. To platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

NĚKOMU JEŠTĚ MÉNĚ

Pro některé skupiny zaměstnanců jsou stanoveny snížené sazby minimální mzdy. Jsou určeny příslušným procentem ze základní sazby (od ledna tedy ze 44,70 koruny za hodinu a 7570 korun za měsíc). Cílem je posílit konkurenceschopnost těchto skupin na trhu práce. Konkrétně se jedná o:

  • 90 procent základní sazby, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu šesti měsíců ode dne vzniku tohoto poměru nebo vztahu, *

80 procent základní sazby, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. mladšího než 18 let), * 75 procent základní sazby, jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, * 50 procent základní sazby, jde-li o poživatele plného invalidního důchodu nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Uvedené procentní sazby, jimiž se snižuje minimální mzda, platí u zmíněných skupin zaměstnanců také pro minimální mzdové tarify, o nichž pojednáme dále.

V PRAXI TÉMĚŘ VŽDY VÍCE

Na první pohled je to jasné: Mzda nesmí být nižší než vládou určená minimální mzda. Jenže v praxi se většiny pracovníků týkají spíše minimální mzdové tarify.

Těchto tarifů je dvanáct (viz tabulka). Jsou rozlišeny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce -od těch nejméně kvalifikovaných a nejhůře odměňovaných prací (první stupeň) až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené (dvanáctý stupeň). Minimální mzdový tarif stanovený pro nejnižší má shodnou výši s minimální mzdou, ostatní stupně ho mají vyšší.

Odměňování v soukromém sektoru se řídí zákonem o mzdě. Ve veřejných službách a veřejné správě, tedy v rozpočtové sféře, se postupuje podle zákona o platu. V kolektivních smlouvách, uzavíraných mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi, lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než předepisuje vládní nařízení.

NEJMÉNĚ PENĚZ ZA JEDNODUCHÉ ČINNOSTI

Minimální mzda tedy může být v praxi legálně uplatňována jen vůči velmi úzké skupině pracovníků. Jde o lidi, vykonávající nejméně kvalifikované práce odpovídající prvnímu tarifnímu stupni. Jsou to činnosti sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací konané s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji (úklid, mytí) bez vazeb na další procesy a činnosti. Může jít také o jednotlivé manipulační operace s jednotlivými kusy a předměty malé hmotnosti (do pěti kilogramů) v příznivých vnějších podmínkách. Zaměstnanec při těchto činnostech nese odpovědnost za snadno odstranitelné škody, které mohou vzniknout vlastní činností. Nároky na smyslové funkce jsou „běžné“, stejně jako nároky na soustředěnost, pohotovost a emocionální stabilitu. Také zátěž nervové soustavy je při těchto činnostech „běžná“. Navíc jde o práce bez rizika pracovního úrazu. Takovými zaměstnáními jsou například

  • kontrola příchodu a odchodu zaměstnanců a dalších osob, příjezdů a odjezdů vozidel, výdej klíčů, *

provádění běžného úklidu, výměna prádla, vynášení odpadků, provádění dezinfekce, čištění koberců elektrickým vysavačem, * přípravné a dílčí práce v obchodním provozu včetně ruční přepravy zboží, * drobné šicí práce, našívání kapes, poutek, obrubování, přišívání knoflíků, * značkování a drobné opravy prádla a oděvů ručně i strojně, sestavování nebo vážení dávek pro určený způsob praní a typy praček, * pomocné práce při výrobě jídel, třeba sběr, mytí a čištění nádobí, obsluha ručních kuchyňských strojků, * ruční manipulace se zbožím, výrobky, materiálem, obaly a surovinami o hmotnosti do pěti kilogramů s případným využitím jednoduchých mechanizačních prostředků, * ošetřování veřejné zeleně zaléváním, okopáváním a podobně, * balení a příprava sazenic k expedici, * obsluha jednoduchých rozmnožovacích zařízení.

ZÁLEŽÍ NA DÉLCE PRACOVNÍ DOBY

Výše minimální hodinové mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin - tj. osm hodin denně, přičemž půlhodinová přestávka na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítává. Avšak určité skupiny zaměstnanců mají stanovenu nižší týdenní pracovní dobu:

  • nejvýše 38,75 hodin týdně u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem, *

nejvýše 37,5 hodin týdně u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a u zaměstnanců pracujících v nepřetržitém nebo třísměnném režimu, * nejvýše 30 hodin týdně u zaměstnanců mladších 16 let. Ve všech těchto případech se minimální mzda (tedy spíše minimální mzdový tarif) za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn - při různé délce stanovené týdenní pracovní doby - nárok na stejnou výši minimální mzdy za týden či za měsíc. Konkrétní sazby hodinové minimální mzdy se pak odvodí ze základních sazeb podle následujícího vzorce:

(Minimální mzda (resp. minimální mzdový tarif) při týdenní pracovní době 40 hodin) / Počet hodin při zkrácené týdenní pracovní době) x 40 = Minimální mzda při zkrácené pracovní době Taková úprava se týká pouze hodinové minimální mzdy (resp. mzdového tarifu na hodinu), neboť minimální mzda a minimální mzdový tarif stanovený na měsíc zůstane - při stanovené pracovní době 40 hodin za týden - stejný i při zkrácené pracovní době. Nižší rozsah pracovní doby bez snížení mzdy lze rovněž dohodnout v kolektivní sm
louvě nebo jej může zaměstnavatel (dobrovolně) stanovit ve svém vnitřním předpisu. A jak postupovat u člověka odměňovaného měsíční mzdou, který má individuálně sjednanou kratší než stanovenou pracovní dobu? Nebo když v měsíci neodpracoval všechny pracovní směny? Náleží mu minimální mzda pouze ve výši odpovídající odpracované době. Například pokud má zaměstnanec sjednanou pouze dvacetihodinovou týdenní pracovní dobu (místo čtyřicetihodinové), nenáleží mu minimální mzda ve výši 7570 korun, ale pouze ve výši 3785 koruny. MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY (OD 1. 1. 2006) |Tarifní stupeň|Min. mzdový tarifPříklad práce|
| |(v Kč za hodinu)|(v Kč za měsíc)| |
|1 |44,70|7 570 |činnosti sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací konané s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji (úklid, mytí) bez vazeb na další procesy a činnosti  |
|2 |46,50|7 880|práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy |
|3|48,60|8 230|stejnorodé činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy (řízení silničních motorových vozidel, nabídka a prodej zboží, ruční přesun hmot apod.) |
|4 |51,10|8 650| dílčí odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky (řízení silničních vozidel o hmotnosti od 3,5 do 12 tun, zdění zdiva, strojní a ruční obrábění materiálů, pokladní manipulace s peněžní hotovostí, samostatné činnosti na počítačích v prostředí databázových systémů apod.)|
|5 |54,60|9 240| různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů (opravy automobilů, vyzdívání zdiva z kamene apod.)|
|6 |58,60|9 930|zajišťování širšího souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání s vymezenými výstupy (samostatné laboratorní práce, řízení a obsluha samojízdných strojů, řízení a údržba automatických zařízení apod.) |
|7 |63,20|10 710|složité odborné práce, umělecké práce, plánování, rozpočtování (zhotovování prototypů výrobků, zajišťování správy rozsáhlého majetku, zajišťování zásobování, odborné práce středních zdravotnických pracovníků apod.)|
|8 |68,60|11 620| zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy (komplexní zajišťování účetnictví, zajišťování obchodní agendy, řízení odborných prací apod.)|
|9 |74,60|12 630| složité systémové práce, dílčí metodické a koncepční práce (stanovování programů rozvoje firemních soustav, zajišťování právní agendy, navrhování konstrukčních řešení apod.)|
|10 |81,90|13 860| komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy (projektování složitých investičních celků, stanovování finanční, personální a obchodní strategie podniku)|
|11 |90,60|15 340| činnosti s nespecifikovanými vstupy, preventivní a léčebná činnost, systémová koordinace (projektování nových úprav počítačových systémů, řízení a koordinace systémových specializovaných prací)|
|12 |100,60|17 030| nejsložitější tvůrčí systémové práce a činnosti s nespecifikovanými vstupy|
Prameny: Ministerstvo práce a sociálních věcí; nařízení vlády č. 333/1993 Sb. v platném znění.

RŮST MINIMÁLNÍ MZDY

měsíc a rok
 v Kč za měsícv Kč za hodinu
 1/19912 00010,80
 1/19922 20012,00
 1/19962 50013,60
 1/1998 2 65014,80
 1/19993 25018,00
 7/19993 60020,00
 1/20004 000
 7/ 20004 500 25,00
 1/ 20015 00030,00
 1/ 20025 70033,90
 1/ 20036 20036,90
 1/ 20046 70039,60
 1/20057 18542,50 
 1/ 20067 57044,70
 7/ 2006 7 955 48,10

Pramen: MPSV PRAKTICKÉ RADY * Alespoň minimální mzdu musí každý zaměstnavatel (tedy včetně soukromých firem) zaplatit všem zaměstnancům v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Tato povinnost se však netýká úkolů prováděnéných na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. * V praxi se používají spíše minimální mzdové tarify. S výjimkou toho základního jsou vyšší než minimální mzda. * Pro některé skupiny zaměstnanců jsou stanoveny snížené sazby minimální mzdy. * Letos dochází ke zvýšení minimální mzdy nejen k 1. lednu, ale také k 1. červenci.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče