Co ochutnat v listopadu?

06. listopadu 2011, 06:20 - Petra Trnková
06. listopadu 2011, 06:20

Zdá se, že začíná roční období, ve kterém toho moc neroste a některé farmářské trhy zavírají. Existuje však spousta lahůdek, které jsou nejlepší právě v době, kdy padá listí ze stromů.  

Myslíte si, že sezona čerstvých potravin skončila? Není to pravda. Čerstvý je totiž nejen křupavý zeleninový salát. Čerstvá může být kachna, která se ještě nedávno pásla na louce a nestrávila předešlý půlrok v mrazáku. Čerstvé je také mladé víno. Zkrátka potraviny, které mají svou sezonu na podzim a v zimě jsou ze své podstaty jiné než ty jarní či letní. Je to dobře. Obvykle totiž vyžadují delší přípravu než letní rychlovky a nutí nás tak zpomalit a strávit ve vyhřáté a provoněné kuchyni delší čas.

Poklady z podzemí

V listopadu začíná sezona zimních lanýžů. Pokud jste s touhle bramborovitě nevzhlednou, ale jedinečně voňavou houbou ještě neměli tu čest, určitě ji zkuste. Nejkvalitnější a nejdražší jsou bílé lanýže z okolí italského města Alba – kilogram stojí až 100 tisíc korun – ale slavné jsou i ty francouzské z oblasti Perigord či z chorvatské Istrie. Zimní lanýže jsou aromatičtější než ty letní, k ochucení pokrmu stačí malá špetka. Pro první seznámení je vhodné začít s lanýžovým olejem, máslem, solí či hříbkovou omáčkou s přídavkem lanýže – salsou tarruffata. Pokud jste si omamně vonící skleničku nepřivezli z dovolené v Chorvatsku, koupíte ji v prodejnách italských specialit.

Čerstvé lanýže u nás asi neseženete, ale můžete vyrazit na lanýžové menu do restaurace. Tradičně ho připravoval Andrea Accordi v restauraci Allegro, ta ale letos v listopadu zavírá, zkuste tedy třeba restauraci La Truffe. Lanýžům bývají tradičně připisovány afrodiziakální účinky. Už Alexandre Dumas o nich prý prohlásil, že mohou v jistých okamžicích učinit ženy něžnějšími a muže laskavějšími.

Svatomartinské tradice

K svátku svatého Martina, přijíždějícího k nám na bílém koni, patří tradičně husa. Proč právě husa a ne nějaký jiný opeřenec? Na pekáči si má prý odpykat trest za to, že svým kejháním vyzradila svatého Martina, který se před svým jmenováním ukrýval před davy v husníku. Podle jiné legendy prý husy kejháním významně narušovaly Martinovo kázání. Ať tak či tak, tradice je tradice. Ještě nedávno ve městě téměř nedostupné čerstvé husy si teď můžete objednat a vyzvednout na farmářských trzích.

K Martinskému svátku se váže i jedna modernější tradice – ochutnávání prvního letošního vína. Moravští vinaři se zřejmě inspirovali u francouzských kolegů, a tak zatímco francouzský svátek vítání Beaujolais nouveau připadá až na třetí listopadový čtvrtek, my můžeme Svatomartinské ochutnávat už 11. listopadu od 11 hodin dopoledne. Svatomartinský košt, obvykle spojený s hody a výše zmíněnou pečenou husou, pořádá mnoho vinařství i restaurací. Pokud se letos chcete zúčastnit, podívejte se na www.astronaut.cz, najdete tam podrobný seznam.

Zdravá alternativa

Husa sice není zrovna nízkotučná, pokud si ji ale dáte jednou v roce na Martina s kysaným zelím, vašemu zdraví neublíží. Zelí je přímo nabité antioxidanty a vitamíny a pomáhá tělu tuky zpracovat. Mléčně kvašená zelenina v rozumném množství je obecně vyloženě zdravá záležitost. Umírněné pití vína rovněž spíše pomáhá, než škodí, jak dokazuje středomořská dieta.

Pokud chcete listopadové „hříchy“ vyvážit nějakou zeleninou a ovocem, můžete zkusit dýni, červenou řepu a fíky. V tomto měsíci jsou k dostání v prvotřídní kvalitě. Z dýně nemusíte nutně vydlabat halloweenského strašáka, je lepší ji zdlábnout. K jídlu se více hodí menší odrůdy než obří dýně mexická, třeba hruškovitá butternut či temně oranžová hokkaido, která se navíc nemusí loupat. Dýně obsahuje vysoké množství karotenoidů, zásobuje tělo vitamíny, minerály, vodou, vlákninou a má nízkou energetickou hodnotu. Správně skladované dýně vám bez úhony vydrží i do jara.

Červená řepa obsahuje také velké množství vlákniny, kyselinu listovou, křemík a antokyany. Díky těmto látkám působí detoxikačně, podporuje látkovou výměnu, má protisklerotické účinky a pozitivně ovlivňuje tvorbu inzulínu. V restauracích se často setkáte s pečenou řepou v kombinaci s kozím sýrem, která určitě stojí za ochutnání.

Pod smokvoní, tedy fíkovníkem, se prý Buddha dočkal osvícení. Tento strom je v mnoha krajích posvátný a jeho plody byly odedávna používány v lidovém léčitelství. Fíky pomáhají při zažívacích problémech, především při střevní nedostatečnosti a porušené střevní mikroflóře. Jednoduše řečeno, fíky působí projímavě. Pomáhají však také při onemocněních horních cest dýchacích, kašli a nachlazení – usnadňují totiž vykašlávání. Pokud vás v listopadu nějaké nachlazení potká, vzpomeňte si na ně, jsou přírodní a určitě lahodnější než sirupy z lékárny nebo čaj z cibule.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče