Menu Zavřít

Co nevíte o EU? - Volejte

7. 7. 2003
Autor: Euro.cz

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz

Obchod s ESVO

* Co se změní v obchodování např. s průmyslovými výrobky se zeměmi ESVO po našem vstupu do EU?

Nic se nezmění na faktu, že základním smluvním dokumentem, který upravuje vzájemné obchodní vztahy a otázky s obchodem související mezi zeměmi ESVO a ČR je Dohoda o volném obchodu mezi státy ESVO a ČR (dále jen Dohoda). Původní Dohoda byla sjednána mezi státy ESVO a Českou a Slovenskou Federativní Republikou a byla podepsána v Praze dne 20. 3. 1992. Dohoda vstoupila v platnost mezi ČSFR a Norskem dne 1. 7. 1992, mezi ČSFR a Švýcarskem byla předběžně prováděna od 1. 7. 1992 a v platnost vstoupila 1. prosince 1992 a mezi ČSFR a Islandem dne 1. 1. 1993. S Lichtenštejnskem je tato Dohoda předběžně prováděna od 1. 1. 1997. Tato preferenční dohoda, která je pojata obdobně jako obchodní část Evropské dohody ČR-ES, pokrývá obchod s průmyslovými výrobky, rybami (včetně dalších mořských produktů) a některými zpracovanými zemědělskými produkty. Obchod zemědělskými výrobky je upraven v bilaterálních dohodách, které má ČR s jednotlivými státy ESVO sjednány samostatně. Hlavním cílem Dohody bylo vytvoření oblasti volného obchodu do 30. června 2002. Vývozy průmyslových výrobků z ČR do států ESVO již nejsou zatěžovány žádnými cly a poplatky majícími rovnocenný účinek. Na převážnou část výrobků byly cla a poplatky zrušeny k datu vstupu Dohody v platnost. U zbývajících výrobků byly cla a poplatky odbourávány postupně a zrušeny k 1. lednu 1996. V případě vývozů ze států ESVO uvolňovala ČR dovozní cla na průmyslové výrobky v postupných krocích, a to v letech 1992, 1995, 1997 a 1999. K 1. 1. 2001 platí pro průmyslové výrobky s původem ve státech ESVO preferenční celní sazba „bez cla“. Množstevní omezení dovozů do států ESVO i ČR byla zrušena dnem vstupu Dohody v platnost. Výjimky při dovozech do států ESVO byly zrušeny dnem 1. 1. 1998, respektive 1. 1. 2001 při dovozech do ČR. Vývoz průmyslových výrobků z ČR do států ESVO a jejich dovoz z ESVO do ČR je tedy v současné době plně liberalizován, tj. probíhá bezcelně a bez jakýchkoli omezení. O tom, že vztahy po obchodní stránce jsou vynikající, svědčí i obchodní obrat se státy ESVO. V roce 2001 poměrně dynamický vývoj, předstihující v tempech růstu celkový zahraniční obchod ČR. Obchodní výměna dosáhla hodnoty kolem 59,3 mld. Kč, což představuje zvýšení o 15 % oproti roku 2000 a podíl na celkovém zahraničním obchodu ČR 2,2 %. Vývoz ČR do zemí ESVO se zvýšil o 15,7 % a přesáhl 23 mld. Kč. O 14,6 % vzrostl dovoz ze zemí ESVO do ČR a dosáhl celkového objemu více než 36 mld. Kč. Obchodní bilance ČR ve vztahu k zemím ESVO tak dosáhla schodku v hodnotě téměř 13 mld. Kč. Rozhodujícím partnerem ČR ze zemí ESVO je Švýcarsko, které patří mezi našich 15 největších obchodních partnerů. Na významu nabývá i obchodní výměna s Norskem. Především zásluhou dovozu zemního plynu dochází ke zvýšení objemu celkové výměny zboží s touto zemí, která dnes představuje již osmnáctého největšího obchodního partnera.

Podpora místních potravin

* Co je cílem Národního programu podpory domácích potravin vyhlášeného Ministerstvem zemědělství ČR?

Cílem Národního programu podpory domácích potravin, který vyhlašuje ministr zemědělství Jaroslav Palas, je podpora prodeje kvalitních českých a moravských potravinářských a zemědělských výrobků a jejich identifikace v očích spotřebitele formou udělování „značky domácí kvality“. Podpora domácích potravinářských a zemědělských produktů je nezbytná v souvislosti se vstupem do Evropské unie, protože své kvalitní výrobky takto podporují jak stávající členské země EU, tak i většina kandidátských zemí (např. Maďarsko, Polsko). Kdyby ČR takový program neměla, mohla by se v EU ocitnout v konkurenčně nevýhodném prostředí. Praktickým projevem programu bude označení kvalitních domácích výrobků logem, které by mělo být pro každého spotřebitele zárukou nadstandardní bezpečnosti a kvality těch potravinářských produktů, které splní předem definovaná kritéria. S udělením prvních značek kvality se počítá v podzimních měsících letošního roku. Známka by měla být udílena na dobu určitou, předpokládá se na tři roky (v případě vína a některých zemědělských produktů na jeden konkrétní rok), poté by byla možnost prodloužení. O známku musí výrobce žádat Ministerstvo zemědělství. Deklarovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, případně za pomoci SVS, odborných ústavů a regionálních pracovišť MZe. V případě porušení podmínek programu bude možné známku odebrat. Od 1. 1. 2004 bude známky spravovat vznikající Marketingová agentura. Ta bude od 1. 1. 2004 obdobou systémové propagace národní potravinářské produkce, která je obvyklá ve všech členských zemí EU a ve většině kandidátských zemí. Náplní činnosti této agentury bude mimo jiné organizování akcí na podporu prodeje domácí potravinářské produkce nebo spolupráce při pořádání domácích i zahraničních výstav. V počáteční fázi bude přitom činnost Marketingové agentury finančně zajišťovat stát, postupně by ale měla agentura přejít na samofinancovatelný systém nebo na kombinované financování za účasti státu a zainteresované podnikatelské veřejnosti.

Jak na značku kvality

BRAND24

* Jaká jsou kritéria, která musí potravinářské výrobky označené “ značkou kvality“ splňovat?

Díky přísným a zároveň zcela transparentním podmínkám pro získání loga bude mít spotřebitelská veřejnost záruku, že každý takto označený výrobek pochází z níže stanoveného minimálního objemu tuzemských surovin a je stoprocentně zpracován v České republice. Při jeho výrobě byly bezvýhradně plněny stanovené technologické postupy a zároveň splňuje či překračuje všechny kvalitativní a bezpečnostní normy platné pro výrobu potravin v ČR a v Evropské unii. Program bude kontrolovat jednotlivé výrobky od jejich vzniku, přes zpracování a přepravu až po jejich prodej. Kritérií, na základě kterých bude „značka domácí kvality“ přidělována, je sedm: 1. Výrobcem je fyzická nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, která oceněný výrobek bude pravidelně dodávat do tržní sítě. 2. Spolu s přihláškou výrobce předloží technickou dokumentaci k danému výrobku, která bude obsahovat parametry jakosti a zdravotní nezávadnosti, požadavky na základní surovinu a hlavní znaky technologického postupu. 3. Přihlášený potravinářský výrobek musí splňovat požadavky zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění, včetně prováděcích vyhlášek MZ k tomuto zákonu. 4. Žadatel musí být držitelem certifikátu ISO nebo certifikátu systému kritických bodů. Výrobce předloží certifikát vydaný certifikačním orgánem. 5. Spotřeba tuzemských surovin pro výrobu přihlášených potravin a zemědělských produktů musí splňovat následující podíly na celkové spotřebě surovin: mléčné, masné, drůbeží, rybí a mlynářské výrobky, těstoviny, chléb a běžné pečivo 90%, ostatní výrobky 70%. U výrobků (především nápojů) nebude při výpočtu procentního zastoupení surovin kalkulováno s přidanou vodou. U výrobků, kde je nezbytné použít suroviny z dovozu, protože se v ČR nedají vyprodukovat zejména cukrovinky s obsahem kakaa, ořechů a suchých plodů, ovocné šťávy a džusy, výrobky z mořských ryb. Podíl domácí suroviny musí tvořit nejméně 40 %. 6. Podíl národní práce na výrobě představuje 100 %. Výrobce tuto skutečnost doloží čestným prohlášením. 7. Výrobce je povinen dodržovat pravidla správné výrobní a hygienické praxe u zpracovaných výrobků, respektive správné zemědělské praxe u zemědělských produktů. Tuto skutečnost prověří u potravinářských výrobců SZPI, u zemědělských podniků příslušná zemědělská agentura MZe.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).