Co nevíte o EU? - Volejte

16. června 2003, 00:00 - admin
16. června 2003, 00:00

Boj proti dumpingu* Jaký bude systém antidumpingových opatření poté, co ČR vstoupí do Evropské unie? Jak se můžete bránit, pokud budete mít pocit, že jste poškozováni dumpingovými dovozy?Antidumpingová opatření patří k nástrojům obchodní politiky, která již od poloviny 70.

Boj proti dumpingu

* Jaký bude systém antidumpingových opatření poté, co ČR vstoupí do Evropské unie? Jak se můžete bránit, pokud budete mít pocit, že jste poškozováni dumpingovými dovozy?

Antidumpingová opatření patří k nástrojům obchodní politiky, která již od poloviny 70. let spadá pod pravomoc Evropské komise. V praxi to znamená, že v souladu s přístupovou smlouvou bude použití tohoto a dalších nástrojů obchodní politiky převedeno z pravomoci ČR do pravomoci EK. Pravidla EU v této oblasti se opírají o dohodu dosaženou v roce 1994 na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Tato dohoda odsuzuje dumping jako nekalou obchodní praktiku a dovoluje použít proti němu odvetná opatření. Průmyslový obor, který cítí, že je poškozen dumpingovými dovozy, může podat antidumpingovou stížnost Antidumpingové službě EK. Stížnost musí obsahovat informace, které prokáží, že dovoz určitého výrobku ze třetí země do EU se uskutečňuje za dumpingové ceny a že takovýto dovoz způsobuje újmu průmyslu v EU. Důkazy, jako např. účty, ceníky, oficiální sdělení, články v odborném tisku, úřední statistiky apod., budou muset být uvedeny na podporu takové stížnosti. Újma průmyslu může být prokázána různými způsoby včetně poklesu tržeb, poklesu postavení na trhu apod., nicméně musí jít o podstatnou a nikoli pouze krátkodobou škodu a dumpingové dovozy musí být skutečnou příčinou takové újmy. „Poškozeným průmyslem“ v EU musí být výrobci totožného výrobku, který je předmětem dumpingu a poškozuje tyto výrobce. Stížnost musí být podpořena podstatnou částí výrobců z EU. Ve svém úhrnu musí stěžovatelé představovat nejméně 25 % výroby dotčeného výrobku z celé EU. Zpravidla si stěžovatelé pokoušejí dohodnout podporu výrobců z jiných členských zemí EU předtím, než pošlou EK svou stížnost. Antidumpingová legislativa zahrnuje zboží, nikoli služby. V zásadě může zboží, které má být předmětem stížnosti, pocházet z kterékoli třetí země s výjimkou Islandu, Lichtenštejnska a Norska, které jsou v důsledku dohody o Evropském hospodářském prostoru s EU vyloučeny z antidumpingových procedur EU. Pokud dochází k dumpingu z více třetích zemí, všechny tyto země jsou zpravidla předmětem šetření. Pokud EK přijme stížnost, do 45 dnů od formálního podání stížnosti zahájí šetření. To trvá maximálně 9 měsíců, pokud jde o předběžné závěry a dočasná antidumpingová cla, resp. dalších max. 6 měsíců, pokud jde o konečné závěry, uvalující tzv. definitivní antidumpingová cla. Trvání těchto cel, pokud jsou uvalena, bývá 5 let. Další informace lze získat na adrese: European CommissionOffice of Complaints, Antidumping Service (Office: J-79 06/33), Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels, Belgium. Phone: 32-2-2961929, fax: 32-2-2969307 EK navíc připravila „Příručku, jak připravit antidumpingovou stížnost“ s detailními návody a vysvětleními. Příručka je přeložena do úředních jazyků - po vstupu do EU bude takovým jazykem i čeština.

Zaměstnanost

* Co je EQUAL a co je jejím cílem?

EQUAL, Evropská iniciativa, která je součástí politiky zaměstnanosti Evropské unie a je financována z Evropského sociálního fondu, usiluje o zvýšení a zkvalitnění zaměstnanosti. Jejím hlavním cílem je podpořit rovný přístup k zaměstnání, vyvíjet a ověřovat postupy potlačující diskriminaci a nerovnost na trhu práce. V roce 2001 k této iniciativě přistoupila i Česká republika. Iniciativa EQUAL je v ČR financována z prostředků ministerstva práce a sociálních věcí, které je odpovědné za její implementaci, a z programu Phare. Tato iniciativa je založena na principu podpory konkrétních projektů, které trvají dva až tři roky a jejichž rozpočet se v zemích EU pohybuje kolem jednoho milionu eur. Projekt uskutečňuje vždy skupina organizací, tzv. rozvojové partnerství, které spolupracuje s dalšími rozvojovými partnery ze zahraničí. Součástí tohoto partnerství mají být organizace různého druhu (místní a regionální úřady, nestátní organizace, sociální partneři, školy, podniky), které se do rozvojového partnerství sdruží buď na základě regionální nebo oborové příslušnosti. Z prostředků iniciativy EQUAL je možné hradit například mzdové náklady a náklady na zahraniční pracovní cesty nutné pro práci na projektu.

Daně

* Jakým způsobem se v Evropské unii přiznávají osobní příjmy, například zaměstnanců?

Po vstupu mezi členské země EU se způsob přiznávání příjmů u fyzických osob nezmění. Zaměstnanci, pobírající mzdu nebo plat, nebudou mít ani nadále povinnost podávat samostatné přiznání daně z příjmu a nebudou odpovídat za vypočítání své daňové povinnosti. Tato povinnost zůstane na zaměstnavateli, jenž ze zaměstnancových příjmů bude odvádět měsíční zálohy na daň, a jestliže jej zaměstnanec požádá, bude mu muset na konci zdaňovacího období vykázat konečné zúčtování daňové povinnosti. Pokud jde o podnikatele, ti budou i po vstupu podávat daňové přiznání samostatně či prostřednictvím daňového poradce a ponesou zodpovědnost za správnost vykázané daňové povinnosti. Podobný zůstane i princip vypočítání daně. Poplatníkovi zůstane možnost využít při výpočtu daně odečitatelné položky a osvobození jistých zákonem určených příjmů. Lidé, pobírající příjmy ze zahraničí, budou mít možnost využívat řady smluv, které Česká republika již uzavřela, o zamezení dvojího zdanění. Nejčastěji se při výpočtu daně v České republice počítá s využitím metody vynětí zahraničních příjmů nebo započítání daně placené v zahraničí. V souvislosti se vstupem do Evropské unie se počítá s určitým uspořádáním v oblasti sbližování úpravy správy daní. V tomto smyslu již existují rozhodnutí Rady o opatření Společenství k potírání daňových úniků a obcházení daňových předpisů a kupříkladu směrnice o vzájemné pomoci při vybírání přímých daní a daní z přidané hodnoty. Záměrem je uzavření mezinárodní úmluvy členských států o spolupráci finančních a daňových správ, jež má zahrnovat také výměnu informací a vymáhání dluhů na daních.

Léky

* Zmizí české léky, jako je např.Ibuprofen, po vstupu do EU z lékáren?

Řada tradičních českých léků, na něž jsou lidé zvyklí a jsou cenově dostupné, by mohla zmizet z pultů lékáren po vstupu ČR do Evropské unie. Stalo by se to tehdy, kdyby se jejich výrobcům do té doby nepodařilo pro tyto přípravky získat jednotnou registraci, umožňující jejich prodej v celé Evropské unii. Týká se to asi třetiny léků vyráběných českými firmami, včetně Paralenu, Ibuprofenu, ale i antibiotik a dalších léků.

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!

Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče