Co nevíte o EU? - Volejte

02. června 2003, 00:00 - admin
02. června 2003, 00:00

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!Ženská otázka* Je v EU využíváno pozitivní diskriminace žen v zaměstnání?Evropská unie se jakékoliv formy diskriminace snaží vyvarovat.

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!

Ženská otázka

* Je v EU využíváno pozitivní diskriminace žen v zaměstnání?

Evropská unie se jakékoliv formy diskriminace snaží vyvarovat. Například pokud má zaměstnavatel dojem, že určitá práce může být vykonávána pouze mužem nebo pouze ženou, musí tuto skutečnost dokázat. K diskriminaci může docházet také tehdy, pokud muž a žena vykonávají jiné druhy práce, ale stejně důležité povahy. Z tohoto důvodu zaměstnavatelé připravují přesný popis pracovních povinností a odpovědností zaměstnanců. Po srovnání příslušných popisů pracovních povinností se ukáže, zda jsou příslušné práce na stejné úrovni co do povinností a odpovědnosti a zda je nutné honorovat příslušné práce stejně. Při srovnávání rozhoduje pouze popis povinností a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců. Na srovnání nemá vliv skutečnost, že jeden zaměstnanec pracuje na celý a jiný na zkrácený pracovní úvazek. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé velmi často požadují srovnávání prací, každá členská země založila příslušnou agenturu, která se srovnáváním zabývá. Rozhodnutí těchto agentur ve členských zemích Evropské unie se týkají jak veřejného, tak soukromého sektoru. V některých státech existuje přesné třídění prací, podle kterého jsou určovány platové poměry jednotlivých zaměstnanců. Evropská komise vydala Kodex praktických rad při zavádění zásady stejnou mzdu za stejnou práci, který pomáhá zaměstnavatelům vyhnout se eventuálním problémům.

Podnikání

* Jak to bude po našem vstupu do Unie s podnikáním v dopravě?

Po vstupu České republiky do EU budou mít čeští dopravci možnost neomezeného přístupu na trhy jednotlivých členských států v oblasti mezinárodní silniční dopravy, letecké dopravy, námořní a vnitrozemské vodní dopravy a postupně i železniční dopravy, která v rámci Evropské unie zatím nedosáhla plného stupně liberalizace. Kabotáž (vnitrostátní nákladní silniční přeprava na území jiného členského státu): na žádost Unie bylo pro naše dopravce dohodnuto přechodné období, které jim po dobu dvou let omezuje možnost provozovat v ostatních členských státech tento druh dopravy. Za určitých podmínek může být toto období prodlouženo (na silničních dopravních službách v EU se však kabotáž podílí méně než jedním procentem). Česko využilo možnosti bilaterálních jednání pro liberalizaci kabotáže a po jednání s Německem, které je z hlediska kabotáže klíčovou zemí, byla přijata dohoda o provedení společné česko-německé analýzy nákladů dopravců v obou zemích, na jejímž základě dojde k diskuzi o konkrétních kvótách na provádění kabotáže. I po ukončení přístupových jednání pokračuje ČR ve dvoustranných jednáních s ostatními členskými státy Evropské unie k dohodě budoucích bilaterálních režimů liberalizace kabotáže po vstupu České republiky do EU.

Odpadové hospodářství

* Jak obtížné bude splnit požadavky EU na nakládání s odpadem, například s obalovým odpadem?

Je nutné si uvědomit že kapitola Životní prostředí představovala jednu z nejobtížnějších částí procesu přípravy České republiky na vstup do Evropské unie. Především finanční náročnost je značná, a tak se Česko snažilo vyjednat takové podmínky, aby přechod pro podnikatele nebyl tak drastický. Jedno z tzv. přechodných období, které usnadní přechod na evropské standardy, se týká nakládání s obaly a obalovými odpady. Tam pro ČR platí výjimka do 31. prosince roku 2005. Podstatou tohoto přechodného období je odklad termínů pro dosažení cílových hodnot u recyklace a opětovného využití obalů stanovených směrnicí (v průběhu sjednaného období tak Česká republika bude postupně zvyšovat podíl opětovného využití a recyklace odpadů z obalů ze současných devatenácti na pětačtyřicet procent v případě recyklace a z jedenadvaceti na dvaapadesát procent v případě opětovného využití). Splnění těchto cílů je zajištěno zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a obalových odpadech, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2002. Hlavním důvodem žádosti o toto přechodné období bylo alespoň částečně zmírnit dopady nákladů, které by se v případě nutnosti provést implementaci směrnice bez přechodného období nepříznivě projevily ve snížení konkurenceschopnosti domácích podniků zabývajících se nakládáním s odpady z obalů.

Zemědělství

* Jak Evropská unie rozděluje prostředky určené pro dotace zemědělců?

Finanční prostředky jsou rozdělovány v rámci Evropského zemědělského garančního a podpůrného fondu (EAGGF), který se dělí na dvě části: část garanční představuje hlavní část zemědělského fondu (95 procent) a slouží k dotování intervenčních cen a příplatků u exportních cen. Druhá část - tzv. orientační (pět procent) - je součástí strukturálních fondů a slouží k financování strukturálních změn v zemědělství. Nutno také dodat, že podpora zemědělců není brána v Evropské unii na lehkou váhu. Do Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) proudí v průměru 50 procent finančních prostředků z rozpočtu Unie.

* Jaké podmínky vyjednala Česká republika pro své zemědělce?

Největší část zemědělských podpor v Evropské unii tvoří tzv. přímé platby pro farmáře, přibližně 60 procent. Jejich nárokování v nových členských státech bude postupné. Po přistoupení v roce 2004 získají přistupující země 25 procent plné výše přímých plateb, v roce 2005 třicet procent, dále 35 procent v roce 2006 a konečně v roce 2007 to bude 40 procent výše v EU, pak bude následovat každoroční zvyšování o deset procent. V případě České republiky se pak jedná o celkovou částku vyčleněnou na období 2004-2006 ve výši 20,5 miliardy korun s možností dalšího dorovnání, kdy nový členský stát může navýšit tyto platby až o dalších 30 procent z národních zdrojů. U komodit, kde Česko poskytovalo vyšší přímou podporu v roce 2003, lze dorovnávat přímou platbu z národního rozpočtu do výše podpory v roce 2003 u jednotlivé komodity + 10 procent s tím, že nebude překročena aktuální výše přímé platby v Evropské unii. U přímých plateb na škrobové brambory může ČR navyšovat až do 100 procent unijní výše. Na tržní opatření je z rozpočtu Unie pro ČR vyčleněna částka přibližně 14 až 15 miliard korun na období 2004-2006.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče