Co může přinést Rozvojový program z Dohá

22. února 2011, 05:23 - Martin Tlapa
22. února 2011, 05:23

Již téměř deset let se vlečou jednání o Rozvojovém programu z Dohá, který má zásadně rozhýbat světový obchod. Českým exportérům může přinést například snížení cel v některých zemích či zlepšení ochrany autorských práv. Kdy má šanci Světová obchodní organizace završit jednání o konkrétní podobě programu?

Foto: Wikimedia

Na první pohled se zdá, že zdlouhavá jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) jsou praktickému dopadu na české firmy vzdáleny v nedohlednu. Skutečnost je však jiná. Vzhledem k tomu, že Česká republika je významně závislá na zahraničním obchodu, mohlo by uvolnění překážek, které zatěžují světový obchod, české ekonomice znatelně pomoci. Proto je naší zásadní prioritou jednání o liberalizaci obchodu aktivně ovlivňovat. A pouze takový přístup odpovídá i struktuře našeho hospodářství, poloze naší země a extrémní otevřenosti patrné z podílu vývozu i dovozu na hrubém domácím produktu.

Bezmála 10 let se vlečou jednání o Rozvojovém programu z Dohá (DDA). Zájmy Severu a Jihu, Východu a Západu se různí.

V obecné rovině byl DDA naformulován na 4. Ministerské konferenci WTO v katarské Dohá v listopadu 2001. Jde o první kolo jednání o liberalizaci obchodu za existence WTO (předchozí kola probíhala ještě v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu – GATT). Jak vyplývá již z pojmenování, nosným aspektem tohoto kola je jeho rozvojová dimenze.

Praktický význam? Například nižší cla v Číně

Světová obchodní organizace (WTO) je významnou mezinárodní organizací, která má nyní 153 členů. S výjimkou Ruska sdružuje všechny hlavní obchodní partnery světa a fakticky tak zásadně přispívá k vytváření univerzálně platných pravidel mezinárodního obchodu. Ostatně i v případě Ruska je reálná naděje, že se stane členem WTO již v letošním roce. EU i ČR přístup Ruska aktivně podporují. Význam jasně definovaných a předvídatelných pravidel ve všech koutech světa pro bezproblémové fungování mezinárodního obchodu někdy nedoceňujeme. WTO navíc disponuje unikátním systémem urovnávání sporů, který zajišťuje aktivní dohled nad plněním závazků WTO jednotlivými členskými státy a jejich vymáhání.

I když se některé otázky projednávané v rámci DDA zdají být poněkud odtažité a příliš teoretické, jejich aplikace má přímý dopad na každého, kdo se v té či oné míře zapojí do zahraničního obchodu. Nejde zdaleka jen o zajištění přístupu na trhy zboží prostřednictvím snižování celních a jiných bariér. Přitom je jistě pro exportéry nezanedbatelné, že dojde ke snížení či úplnému odstranění cel na většinu položek ve 153 zemích světa. Například pro dnes tolik atraktivní čínský trh by realizace navrhovaných tarifních změn dle poslední simulace znamenala významné snížení cel minimálně pro polovinu položek v průmyslových výrobcích, včetně některých z nyní nejvýznamnějších položek našeho vývozu (například číslicově řízené obráběcí stroje, nástroje na lisování, turbogenerátory, umělá střeva).

Pro výrobce či spotřebitele pak snížení dovozních cel zlevní vstupy do výroby či sníží ceny spotřebního zboží. Pokud jde o usnadňování obchodu, dojde v rámci DDA ke zjednodušení procedur souvisejících s celním odbavením zboží, zlepšením podmínek pro tranzit pro všechny členy a omezení různých poplatků a dávek na prokazatelné náklady. To by mělo minimalizovat byrokratické překážky a související korupci. Při plnění povinností souvisejících s odbavením zboží by měli mít obchodníci omezený počet úkonů i jednotná kontaktní místa, která je budou jasně a srozumitelně informovat při širším uplatnění elektronické komunikace. Posílení pravidel by mělo zase omezit možnosti svévolných kroků členů u antidumpingu a dalších ochranných opatření (například odstraněním možností opakovaně vyhlašovat řízení o těchto opatřeních v průběhu krátké doby). Tím se posílí zdravá konkurence. Výrazně také roste význam úpravy obchodu se službami i zajištění ochrany práv duševního vlastnictví, což je zcela v souladu se současnými trendy mezinárodního obchodu.

Česká republika se aktivně zapojuje do jednání DDA v rámci společné obchodní politiky a patří mezi členské státy, které podporují prohloubení liberalizace obchodu a posílení mnohostranného systému mezinárodního obchodu.

Z jednotlivých vyjednávacích agend je Česká republika, přirozeně při respektování rozvojového zaměření DDA, prioritně zainteresována na další liberalizaci obchodu s nezemědělskými výrobky a se službami. Mezi českými prioritami zůstává také rozšíření ochrany práv k duševnímu vlastnictví pro další výrobky nad rámec Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, zejména takzvaná geografická značení.

Další mnohostranná liberalizace světového obchodu může být úspěšná pouze za podmínky, že stejnou satisfakci z jejich efektů budou pociťovat všichni aktéři. Proto si přejeme úspěch kola, kde budeme všichni vítězi. Rok 2011 je příležitostí, kterou by bylo škoda propást.

Peripetie, kterými od samého počátku jednání v rámci DDA prochází, souvisejí s významně se lišícími zájmy jednotlivých členů WTO. Jen konkretizace obecného zadání z Dohá trvala proto přes tři roky. Problémy přetrvávají zejména mezi hlavními obchodními velmocemi, mezi něž patří dnes nejen tradiční vyspělé země, ale i některé středně rozvinuté rozvojové země, jejichž váha v mezinárodním obchodě jde velmi rychle nahoru – Čína, Indie, Brazílie či Argentina. Situaci dále komplikuje silný tlak rozvojových zemí, jejichž zájmy leží především v citlivé oblasti zemědělství.

Pokud není dojednáno vše, není dojednáno nic

Jednání v rámci WTO se snaží vyhovět potřebám obchodu v rychle se měnícím globalizovaném světě. Je přitom třeba podotknout, že systém nevylučuje bilaterální či regionální obchodní dohody jako vhodný doplněk. Mimochodem, právě na strmém růstu počtu bilaterálních jednání o dohodách o volném obchodu lze doložit změnu obchodní politiky EU, která se takto snaží udržet stejné podmínky přístupu evropských firem na zahraniční trhy, jaké si obdobnými dohodami sjednávají naši konkurenti.

Současné kolo mnohostranné liberalizace je velmi ambiciózní program požadující změny nejen v poskytování zvláštního a diferencovaného zacházení ve prospěch rozvojových zemí, ale i výraznou liberalizaci obchodu v citlivé oblasti zemědělství, služeb a nezemědělských výrobků. Současně je důraz kladen na další posílení pravidel i odstraňování dalších překážek narušujících mezinárodní obchod.

Náročnou jednací metodou je způsob, jakým má být výsledků dosaženo. Jde o takzvaný jednotný závazek. Ten znamená v praxi jediné – pokud není dojednáno vše, není dojednáno nic. Není proto divu, že se jednání vlečou tak dlouho.

Komplexnost, vysoká míra ambicí a technická obtížnost definování závazků jsou jednou stranou problémů. Tou druhou je samotný název kola, ze kterého rozvojové země požadují výraznější liberalizaci bohatých zemí Severu, jež však v posledních 10 letech rychle ztrácejí dominantní postavení ve světovém obchodě i mezinárodní konkurenceschopnosti.

Deset let by snad mohlo stačit aneb optimistický scénář

Listopadový summit G-20 v Soulu mimo jiné vyslovil podporu dokončení takzvaného rozvojového kola z Dohá (DDA) v rámci Světové obchodní organizace. Na toto prohlášení bude řada lidí zabývajících se mezinárodním obchodem hledět s určitou dávkou skepticismu. Již předchozí summity G-20 opakovaně vyslovily podporu ukončení DDA, aniž to vedlo k podstatnému pokroku. Jednání v Ženevě se přitom táhnou již skoro 10 let a v posledních dvou letech spíše stagnovala. Přesto se zdá, že tentokrát by mohlo dojít ke kýženému průlomu. Již v druhém pololetí 2010 došlo v Ženevě k určitému oživení, když se na úrovni velvyslanců realizovala řada jednání v menších neformálních skupinách. Závěry summitu G-20 tak dodaly scházející politický rozměr, zejména deklarováním shody na tom, že základem pro další pokrok jednání o DDA budou již dosažené výsledky (což předtím odmítaly zejména USA).

Generální ředitel WTO Pascal Lamy reagoval velmi rychle a ještě před koncem roku předložil konkrétní velmi ambiciózní plán dalšího postupu. Jeho cílem je mít v červenci hotovou substantivní část jednání. Předsedové jednotlivých vyjednávacích skupin proto již od ledna obnoví intenzivní jednání a do konce března by měli revidovat existující texty. Úspěch revize textů je založen na schopnosti jednotlivých členů WTO být flexibilní a neuzavírat se do svých pozic. Následovat by měl proces, v jehož rámci budou strany vyvažovat své ofenzivní a defenzivní zájmy v jednotlivých oblastech i napříč oblastmi tak, aby jednotný závazek akceptovaný všemi členy WTO byl věcně dohodnut zhruba v polovině roku. Dalších zhruba šest měsíců je potřeba na právní a technické dolaďování. Výsledek jednání by pak potvrdila Ministerská konference WTO v prosinci.

Krach jednání by znamenal ekonomické ztráty

V obecné rovině by neúspěch DDA ohrozil budoucnost mnohostranného mezinárodního obchodního systému jako takového i důvěryhodnost WTO. Současně však další stagnace či dokonce krach jednání o DDA hrozí značnými potenciálními ekonomickými ztrátami. Existuje celá řada studií, které se snaží vyčíslit potenciální zisky z úspěšného završení DDA. Jednou s posledních byla v roce 2010 aktualizovaná studie Peterson Institute for International Economics. Podle ní by pouhá realizace existujících návrhů v oblasti liberalizace obchodu průmyslovými výrobky a zemědělskými produkty vedla k celosvětovému růstu exportu rozvinutých zemí o 48,7 miliardy dolarů a rozvojových zemí o 35,2 miliardy dolarů a růstu HDP o 0,1 respektive 0,2 procenta. V případě doplnění o další předpokládané oblasti (snížení bariér v obchodu se službami o 10 procent, sektorové iniciativy, usnadňování obchodu) by růst exportu rozvinutých zemí činil 147,6 miliardy dolarů a rozvojových zemí 131,8 miliardy dolarů. Růst HDP by tak činil 0,3 procenta, respektive 1,3 procenta, celkem 282,7 miliardy dolarů. V době, kdy se světové hospodářství jen těžko zvedá z nedávné krize, by to jistě byl nezanedbatelný přínos s výrazným růstovým potenciálem pro další léta.

Co získá Evropa

Podle odhadů citované studie by EU zaznamenala růst exportu jak v oblasti zemědělství a NAMA, tak v obchodu službami. EU by dále profitovala zejména ze sektorové dohody o environmentálním zboží a reformy usnadňování obchodu. Celkově by kombinované přínosy EU činily v exportu 62,7 miliardy a importu 53,5 miliardy dolarů, což by mělo zvýšit HDP EU o 45,6 miliardy dolarů.

Je proto logické, že v roce 2010 přijatá strategie společné obchodní politiky EU a související dokumenty výrazně podtrhují brzké dokončení DDA jako důležitou prioritu s velkým potenciálem přínosu pro celou unii. Kromě vlastního finančního efektu by úspěšná realizace přispěla k růstu zaměstnanosti a v neposlední řadě zajistila spotřebitelům v EU přístup k širšímu výběru zboží za výhodnější ceny.

Autor působí jako náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče