Co lze nalézt mezi Japonci

22. března 2004, 00:00 - DANA VÍTOVÁ
22. března 2004, 00:00

V POŘADÍ TŘETÍ REŽIJNÍ POČIN SCENÁRISTKY, REŽISÉRKY A PRODUCENTKY SOPHIE COPPOLOVÉ, KTERÁ FILM ZTRACENO V PŘEKLADU NATOČILA ZA SEDMADVACET DNÍ V PRODUKCI SVÉHO OTCE. UKAZUJE, ŽE TALENT JE DĚDIČNÝ A JABLKO ZDE NEPADLO DALEKO OD STROMU.

Třiatřicetiletá Sophie se díky této originální romantické komedii se třemi hvězdami a spoustou Japonců stala v historii Oscarů třetí ženou a zároveň první Američankou, nominovanou na cenu v kategorii za režii. Zároveň získala ocenění za scénář a film posbíral iněkolik prestižních Zlatých glóbů, včetně ceny za nejlepší komedii, scénář a herecký výkon Billa Murraye. Kde všude se může člověk ztratit? V cizí zemi, v cizím jazyce, ve vlastních vztazích i sám v sobě. Ke znovunalezení ve spoustě prázdných slov, gest a formalit mnohdy stačí to, co vnímáme mimoděk, intuitivně, srdcem. To, co nemusí být vyřčeno, co snadno zmizí z překladu a co není jednoduché zachytit. Ale když se to stane, pak je to dar. Platí to i o příběhu hlavních hrdinů, kteří stráví, zprvu vedle sebe a posléze společně, pár dní v luxusním hotelu uprostřed Tokia. Půvabná inteligentní Charlotte je čerstvou absolventkou prestižní univerzity, hledající vlastní seberealizaci, zoufale frustrovanou z dvouletého manželství s věčně zaneprázdněným módním fotografem Johnem. Bob je stárnoucí herec se stoickým klidem akceptující skutečnost, že už má to nejlepší za sebou, ať jde o hereckou kariéru či o pětadvacetileté manželství. S vědomím dvoumilionového kontraktu a s klidem stoprocentního profíka plní vše, co se od něho žádá v rámci kampaně na vodku, v níž po večerech utápí samotu a nudu. A to až do chvíle letmého úsměvu, který zachytí ve výtahu, pohledu zvláštní mlčenlivé dívky, uzavřené do sebe. Pár náhodných setkání v hotelovém baru, záblesky sympatií a první okamžiky souznění, ať už jde o potřebu komunikace či vyčerpávající nespavost, vede ke společně stráveným chvilkám v cizím městě a cizí společnosti, která se sice snaží tvářit americky, ale pro oba Američany je až mimozemsky vzdálená. A pomaličku se rodí vztah. Obyčejný a přesto okouzlující příběh, který baví, dojímá, naplňuje smutkem i nadějí a potěší duši i srdce, unavené hollywoodskými kýči. Sophie Coppolová skvěle napsala a natočila nesmírně lidský a vtipný film, který odhaluje dnešní Tokio udivenýma očima současných Američanů, humorně srovnává nesrovnatelné kultury, což mu dodává fantastickou atmosféru - prostředí citlivě zachytil kameraman zvukomalebného jména Lance Acord - a ještě k tomu nabízí romanci, která má napětí a doslova magické jiskření. Je to samozřejmě i zásluha obou herců - Scarlett Johanssonová už párkrát dokázala, že není hvězdička, ale herečka, a Bill Murray je nedostižný.

(Ztraceno v překladu Lost in Translation,

USA 2003, režie: Sofia Coppolová

Hrají: Bill Murray,Scarlett Johansson, Giovanni Ribisi)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče