Co je kapitalismus?

30. června 2010, 19:15 - Luděk Bednář
30. června 2010, 19:15

Neustálé revoluční inovace tvoří základ vývoje novověkých společností

Kapitalismus nebyl ani nevyhnutelnou ani přirozenou součástí lidských dějin. Vznikl totiž v důsledku jednak náhodného působení mnoha historických faktorů, jež se projevily současně, jednak široké škály kulturních předpokladů. Z těchto důvodů se objevil na přelomu 17. a 18. století ve Velké Británii. Změny v britském zemědělství v 17. a 18. století, díky nimž produkovalo čím dál méně lidí potraviny pro zbytek společnosti, byly nutnou podmínkou průmyslové revoluce, protože bez dělníků by továrny nevznikly. A bez jejich vyšších mezd by se zase nerozšířil trh pro zboží, jež továrny vyráběly.

Poprvé v lidských dějinách Co tvoří podstatu kapitalismu? Na tuto otázku se pokouší odpovědět v knize The Relentless Revolution: A History of Capitalism (Neustálá revoluce. Dějiny kapitalismu) emeritní profesorka dějin na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a bývalá šéfka Amerického historického sdružení Joyce Applebyová. Dle ní vychází kapitalismus z kulturního řádu a nikdy nebyl pouze ekonomickým systémem. Zaměřil se na růst výroby prostřednictvím soukromých iniciativ, které se týkají všech oblastí lidského života, a současně jej ovlivňovala a ovlivňuje každá instituce formovaná jeho účastníky. Applebyová tvrdí, že kapitalismus vytvořil nové vzorce chování, podpořil nové spotřebitelské návyky a zavedl nový slovník pro diskusi o dopadech soukromého podnikání na bohatství společnosti. Časem pak tradiční způsoby jednání a myšlení ztratily hlavní postavení. Dle Applebyové se sice první náznaky kapitalismu objevily v Nizozemsku, jemuž se během sta let podařilo nabýt bohatství a vlivu z vlastních zdrojů, ale za jeho skutečnou kolébku považuje Anglii, v níž v 17. století začal několika inovacemi. Nové způsoby produkce potravin umožnily snížit počet lidí potřebných k jejich dodávání společnosti. Vznikl tak kapitál na investice do parních strojů, které zrevolucionalizovaly práci v dolech a výrobu v továrnách. Nové vědecké objevy podpořily technický pokrok. V důsledku toho pokleslo v 18. století v Anglii procento lidí zaměstnaných v zemědělství na 40 ze zhruba 80 procent v 16. století. To nastalo poprvé v lidských dějinách.

Dílo náhody Po odhalení úžasné síly kapitalismu generovat bohatství se tohoto procesu chtěla účastnit většina států, zejména Západu. A v 18. století Anglii poměrně snadno napodobily. Na konci 19. století ji pak USA a Německo předstihly. Applebyová sleduje vývoj expanze kapitalismu a ukazuje, proč jeho základ tvoří kulturní řád. V dřívějších společnostech s jejich obyčeji a aristokratickými zvyky mohla obchodovat jen úzká skupina lidí. Kapitalistický systém si však vynutil obrovské sociální a politické změny, protože se začal týkat stále vyššího počtu obyvatel konkrétního státu. Proto mají v dnešním světě různé státy odlišné kapitalistické kultury. Organizují totiž ekonomiky dle chování svých občanů. Dle Apllebyové ekonomové sice dokážou matematicky přesně analyzovat kapitalismus, ale jejich modely vylučují neuspořádanost v ekonomických vztazích. Bez studia propojení trhu se společností a kulturou však lze jen obtížně pochopit logiku fungování kapitalismu. V ekonomických teoriích je také zakotvena představa o člověku, jenž neustále usiluje o maximalizaci zisku. Tento zavádějící názor na lidskou přirozenost však nelze použít univerzálně, protože platí pouze podmínečně a je dílem náhody.

Schumpeterův duch Jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. století a rodák z moravské Třeště Joseph Schumpeter (1883–1950) popsal dynamiku kapitalismu termínem „kreativní destrukce“. Kreativita dala světu dle Applebyové mnoho objevů, destrukce však zničila společenství a způsoby života a činí tak dodnes. Sledování, řízení a regulování složitých problémů současné globální ekonomiky závisejí na obecném popisu ekonomického systému, který tvoří základ naší civilizace. Veřejné diskuse, jež buď démonizují, nebo idealizují kapitalismus, však hatí provádění správných politických rozhodnutí. Schumpeter sice zemřel už v roce 1950, ale jeho duch proniká většinu skvělého popisu „neustálé revoluce“, již zahájil kapitalismus v 18. století a která trvá dodnes. Applebyová na začátku knihy poznamenává, že „překvapivé rozloučení se se zásadami, jež vládly čtyři tisíce let“, bylo projevem nového způsobu myšlení, který umožnil soukromým investorům sledovat vlastní zisk na úkor starých hodnot a zvyků.

Jedinečná kultura Applebyová ve svém pojetí kapitalismu coby jedinečné kultury, jež se vztahuje ke konkrétnímu času a místu, nemá pochopení pro lidi, kteří se v duchu skotského ekonoma Adama Smithe (1723–1790) domnívají, že kapitalismus byl důsledkem lidské přirozenosti. A zpochybňuje i názor, že vznik kapitalismu byl nevyhnutelný a předurčený. Věnuje se také ve své době nové generaci dnes zapomenutých ekonomů – například ministrovi financí francouzského krále Ludvíka XIV. Jeanu-Baptistovi Colbertovi (1619–1683) – kteří žili před Smithem a tvrdili, že „základní prvky jakékoli ekonomiky jsou obchodovatelné a proměnlivé, což bylo v naprostém protikladu k dlouhou dobu vyžadované stabilitě“. Šlo o revoluci v myšlení, jež se projevila velkými změnami v názorech lidí v podstatě na všechno – od lichvy až po akciové společnosti. Applebyová dospívá k závěru, že „by žádný kapitalismus nevznikl, pokud by neměl svou kulturu“. Všechny nové věci, jež nahradily staré, však pozitivní nebyly. Applebyová popisuje negativní síly, jež úsilí o zisk přivodilo – od obrovské expanze obchodu s africkými otroky až po děsivé pracovní podmínky v továrnách. Zabývá se však nejen dějinami kapitalismu, ale i dle ní „stínovými dějinami antikapitalismu“ – odporem vůči revolučním objevům, jež kapitalismus vyvolal. V jejím vyprávění odborářští vůdci přicházejí a odcházejí stejně jako radikální osobnosti – například Karel Marx či americká anarchistka narozená v Rusku Emma Goldmannová (1869–1940).

Kapitalistický chameleón Applebyová se však především věnuje kapitalistickému podnikání. Zaměřuje se na konkrétní podnikatele a nabízí stručné portréty britských inovátorů – od vynálezce parního stroje Jamese Watta (1736–1819) až po hrnčíře Josiaha Wedgwooda (1730–1795). A představuje i životy a úspěchy mnoha amerických a německých inovátorů, jež nazývá „průmyslovými magnáty“. V USA jím byl v železniční dopravě Cornelius Vanderbilt (1794–1877), ropném průmyslu John D. Rockefeller (1839–1937) či v ocelářství Andrew Carnegie (1835–1919), v Německu pak ve výrobě železa August Thyssen (1842–1926), elektronice Ernst Werner von Siemens (1816–1892) nebo v optice Carl Zeiss. Všichni tito průmyslníci vytvořili nová průmyslová odvětví, jež zničila ta stará. Applebyová se snaží zachytit neustálé vření kapitalismu, což se projevuje v jejím stručném popisu lidí i událostí. Například po krátké kritice opouští otrokářskou ekonomiku amerického Jihu před občanskou válkou. O slavném vynálezci žacího stroje Cyrusi McCormickovi (1809–1884) se zmiňuje jednou větou. Henryho Forda a nástup automobilového průmyslu a moderní výrobní linky odbývá na několika stránkách. Jejím cílem je zřejmě uvést všechny kapitalistické úspěchy, což je sice chvályhodné, ale občas příliš zkratkovité. Kapitalismus je však dle Applebyové, jak opakovaně tvrdí, takový „chameleón“, takže sledovat jeho nekonečný počet proměn je značně obtížné.

Alternativní cesty Applebyová popisuje několik druhů kapitalismu, které se po druhé světové válce vyvinuly v USA, Japonsku, Francii, Německu, Singapuru, na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Na většině z nich se ukazuje, že za svůj úspěch vděčí státním zásahům. To platí i pro USA, v nichž se státní finanční pomoc rozvoji a výzkumu v letech 1941 až 1960 třináctkrát zvýšila. Státní finanční pomoc společnostem, jako je IBM, povzbudila mnoho inovací. Díky státní dotace vznikl například internet. Počet alternativních cest ke kapitalismu se v posledních letech zvyšuje. A Applebyová mezi nimi uvádí i čínskou, která zpochybnila všechny obvyklé předpoklady, pokud jde o nevyhnutelné propojení demokracie a kapitalismu. Nástup Číny dává dle ní všem na vědomí, že kapitalismus, nebo spíše kapitalisté, se dokáže přizpůsobit jakýmkoli novým okolnostem. V poslední kapitole se Applebyová věnuje současné finanční krizí. Nikoho z ní neviní, ale navzdory svému libertariánskému přístupu je přesvědčena, že by stát měl trh regulovat: „Není žádný důvod si myslet, že společnosti při sledování vlastních cílů nebudou upravovat a kontrolovat vlastní ekonomiky.“ Ohledně budoucnosti kapitalismu pak dospívá k optimistickému závěru: „Je třeba pokračovat v neustálé revoluci, nikoli však bezmyšlenkovitě.“

Box: THE RELENTLESS REVOLUTION: A HISTORY OF CAPITALISM (Neustálá revoluce. Dějiny kapitalismu) AUTOR Joyce Applebyová VYDAL W. W. Norton New York 2010 ROZSAH 494 stran

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče