Co je důležité ve zdravotnictví? Historie

27. března 2014, 12:00 - Miroslav Zámečník
27. března 2014, 12:00

S udržitelným financováním zdravotnictví se pereme již dlouho. Byly doby, kdy to trápilo ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotku, stejně tak jako to nyní trápí jeho následníka v Letenské Andreje Babiše. Ministři financí se tím trápit musejí, protože je to velká a velmi špatně řiditelná součást veřejných financí.

Andrej Babiš si jistě připadá jako revolucionář, velký inovátor a přísný strážce státní kasy. Je mou povinností jej upozornit, že měl předchůdce.

I jeho kabinetní šéf Bohuslav Sobotka svého času, tehdy jako ministr financí, chtěl porozumět tomu, co se dá udělat pro finanční stabilizaci českého zdravotnictví (mělo by mu to být přičteno k dobru). Objednal si odbornou komisi českých expertů, podepřenou poradenstvím Světové banky, vše bylo zpracováno a řádně předloženo. Tady si to přečtěte v souhrnné středoevropské podobě. Implementováno však nebylo nic podstatného, alespoň co si pamatuji.

Dnes to vypadá podle oficiálních statistik takhle:

V zásadě tedy nemůžeme říct, že by bylo zdravotnictví ve vztahu k HDP nějak ochuzeno.

Není pochyb o tom, že by peníze ze zdravotnictví byly odkláněny, těch příběhů je příliš mnoho. Nicméně je také dobré vnímat globální fakta, tedy strukturu hospodaření nemocnic podle údajů ÚZIS. A ta je také důležitá. Kdokoli se bude ptát, kudy chodily náklady nemocnic, nemůže pominout skutečnost, že to sumárně vypadalo jako na následující tabulce.

V zásadě ředitelé nemocnic kromě léků šetřili relativně na všem, tedy kromě mezd lékařů, které stouply v letech 2010-2012 o v průměru deset tisíc korun na témeř 60 tisíc. Nevím, jak je to přesně distribuováno, ale troufám si tvrdit, že žádná jiná profesní skupina v recesi nedokázala obhájit tento nárůst ani náhodou. Navíc, když mzdy ostatního zdravotního personálu stouply o tisícovku na necelých 27 tisíc korun, což je poměrně nefér.

Celkově mzdové náklady v nákladové struktuře nemocnic stouply o dva procentní body. Žádná jiná nákladová položka se tomu v nemocnicích ani zdánlivě nepřiblížila. Čímž nechci implikovat, že úspory nejsou možné; ale pouze poradit, že vůči jiným profesním skupinám není hovor o deprivaci zdravotnictví v české ekonomice vhodný. Všude jinde bylo a je hůř.


Od autora čtěte také:

Co s přebytkem kapacit?

Kdyby anebo co si přát s novou vládou

Zůstaňte doma, vláda nefunguje

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče