Co dělat, když je proti zaměstnanci nařízeno více exekucí

12. ledna 2011, 06:41 - Richard W. Fetter
12. ledna 2011, 06:41

Pokud je na zaměstnancovu mzdu uvaleno více exekucí srážkami ze mzdy, zaměstnavatel provádí srážky pro jednotlivé pohledávky podle jejich pořadí nebo poměrně.

Foto: Jakub Stadler

Pohledávky, na jejichž úhradu je uvalena exekuce na mzdu zaměstnance, se hradí z části mzdy, kterou nelze dlužníkovi zabavit. Pokud čistá mzda po odečtení nezabavitelného minima je nižší nebo rovna 7989 korun rozdělí se na tři části. Z jedné třetiny se hradí nepřednostní pohledávky, z druhé vypočtené třetiny se platí přednostní pohledávky a poslední třetina se vyplatí dlužníkovi. (Více si přečtete v článku Jak postupovat, když má zaměstnanec na mzdu uvalenu exekuci)

Jsou-li exekuční srážky ze zaměstnancovy mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se (ve smyslu ust. § 280 odst. 1. o.s.ř.) jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.

Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu § 280 odst. 3 o. s. ř. řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Pokud by však nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:

Zaměstnanci je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Druhého kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen další exekuční příkaz finančního úřadu, na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní daňové pohledávky ve výši 90 000 Kč a desátý kalendářní den v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč). Jedna, a to druhá třetina zbytku čisté mzdy, 2663 Kč, se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení přednostní pohledávky výživného, které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny nic nezbude. Potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2837 Kč se doplní z částky, kterou lze srazit bez omezení. Další, a to první třetina zbytku čisté mzdy, 2663 Kč, a případný zbytek z částky, kterou lze srazit bez omezení, se použije na úhradu přednostní daňové pohledávky, která získala dřívější pořadí. Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.

Příklad poměrného uspokojení pohledávek:

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v předchozím případě, doručeny oba exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z druhé třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita první třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z první třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč. Poměrné číslo stanovíme podílem částky 2663 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,016643. Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky po příslušném zaokrouhlení 1498 Kč, pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1165 Kč, pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z první třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1165 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z první třetiny) částky 1498 Kč a zbytek částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Zítra: Kdy se srážky ze mzdy posílají soudu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče