Co dál s minimální mzdou?

13. listopadu 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
13. listopadu 2006, 00:00

Má stát nadále určovat výši minimální mzdy? Raději ne, říkají zaměstnavatelé. Některým vadí její existence jako taková. Jiní by uvítali, kdyby se o její výši mohli dohadovat přímo se zaměstnanci.Strmý růst minimální mzdy v posledních letech podnikatelům vadí čím dál tím víc.

Má stát nadále určovat výši minimální mzdy? Raději ne, říkají zaměstnavatelé. Některým vadí její existence jako taková. Jiní by uvítali, kdyby se o její výši mohli dohadovat přímo se zaměstnanci.

Strmý růst minimální mzdy v posledních letech podnikatelům vadí čím dál tím víc. V letošním roce byla dokonce zvýšena dvakrát, z původních 7185 korun tak během roku vzrostla na 7955 korun, tedy o téměř 11 procent.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) požaduje hned od ledna 2007 další zvýšení nejméně o 500 až 700 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ODS nyní zvažuje zvýšení „jen“ o 245 korun na 8200 korun.

Hospodářská komora nesouhlasí ani s tímto mírnějším plánem. Požaduje totiž zmrazení minimální mzdy nejméně po dobu jednoho roku. A někteří zástupci podnikatelů jsou ještě radikálnější.

PROBLÉMY HLAVNĚ PRO MALÉ FIRMY

Nyní pobírá minimální mzdu okolo dvou procent všech zaměstnanců, u velkých firem je to zhruba jen půl procenta. „Přitom právě u velkých společností není ten problém tak velký. Mohou totiž rozložit mzdové náklady tím, že uberou pracovníkům, kteří mají vyšší mzdu. To ale u menších firem nebo živnostníků možné není,“ popisuje své výhrady předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.

Malé firmy si tak kvůli vysoké minimální mzdě nemohou dovolit najmout a kvalitně zaplatit špičkové zaměstnance, protože mzdový měšec je jenom jeden. „Vysoká minimální mzda stírá rozdíly mezi zcela nekvalifikovanými a nejkvalifikovanějšími zaměstnanci,“ upozorňuje Danda.

108 KORUN MÍSTO 48

Podnikatel Ota Svoboda připomíná, že minimální mzda nemá jen jednu, ale hned několik úrovní. „Jestliže v první tarifní třídě činí hodinová mzda 48,10 koruny, tak ve dvanácté třídě je to už 108,30 korun. K tomu ještě musíte vzít v úvahu příplatky za noční či víkendový provoz, které součástí minimální mzdy nejsou, ale v některých oborech patří k zásadní složce platu. Takže nakonec i s příplatky se může minimální mzda vyšplhat až na jedenáct tisíc korun měsíčně. Navíc podle nového zákoníku práce se mají příplatky vypočítávat z průměrného platu pracovníka, což opět zvýší i pohyblivou složku u minimální mzdy,“ upřesňuje podnikatel Svoboda.

Důležitá je podle něj i určité psychologické hledisko. „Pokud někomu řeknu, že dostane minimální mzdu, tak se otočí na podpatku a odkráčí. Podle mne má minimální mzda možná význam jako pomůcka pro výpočet výše pojištění, ale ne jako instrument vhodný k odměňování,“ uzavírá Svoboda.

UTRŽENÁ Z ŘETĚZU

Názory na existenci minimální mzdy jsou různé. Některým zástupcům podnikatelů dokonce nevadí. Například generálnímu řediteli Svazu průmyslu Zdeňku Liškovi se nelíbí, že se v poslední době „utrhla ze řetězu“. „Do jisté míry chápeme a akceptujeme existenci minimální mzdy. Vadí nám však, jak ji v posledních letech stát neustále navyšuje. Pokud by to takhle mělo být dál, tak se přikloníme k názoru našich kolegů, kteří ji chtějí zrušit,“ říká.

Liška upozorňuje, že minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná . Proti roku 1999 prý stoupla na více než dvojnásobek, zatímco průměrná mzda na zhruba 1,5násobek.

Svazu průmyslu rovněž vadí, že výše minimální mzdy je stanovována bez shody všech sociálních partnerů, respektive že ji stát zvyšuje, aniž by se ohlížel na stanoviska zaměstnavatelů. A když nová pravicová vláda zaujala k dalšímu navyšování odlišný postoj, odbory hned reagují hrozbou stávek. Právě tento politický nátlak může podle Lišky ovlivnit i postoj ODS, která přitom před volbami slíbila, že minimální mzdu již navyšovat nebude.

ZRUŠIT, NEBO JEN ZMRAZIT?

Zcela proti další existenci minimální mzdy je šéf Svazu podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. „Už před pěti lety jsem navrhoval na tripartitě její zrušení,“ připomíná. Uznává však, že je se svým názorem osamocený. „I někteří kolegové podnikatelé mne považují za blázna, nicméně se tohoto požadavku nehodlám vzdát.“ Hospodářská komora je sice proti dalšímu zvyšování, místo úplného zrušení ale navrhuje „jen“ zmrazení minimální mzdy nejméně po dobu jednoho roku.

„Jakýkoliv růst minimální mzdy s sebou nese deformaci platů ve vyšších příjmových skupinách. Dopad tedy nepocítí pouze firmy s méně kvalifikovanou pracovní silou, ale v podstatě každý subjekt,“ tvrdí šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. „V oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem a v mnohých případech dokonce ohrožuje existenci podniku,“ upozorňuje. Nepřiměřeně vysoká úroveň minimální mzdy prý vede k nerovnováze na trhu práce a posilování nelegálního zaměstnávání.

Podle Drábka hrozí snížení konkurenceschopnosti tuzemských firem, přímý vliv to bude mít také na růst nezaměstnanosti. Při zvýšení minimální mzdy na 8200 korun by prý české firmy jen na daních v následujícím roce zaplatily o 30 milionů korun více, zdravotním pojišťovnám dalších 40 milionů a do systému sociálního zabezpečení zhruba 100 milionů korun.

„Pokud má minimální mzda chránit před chudobou, tak nerozumím tomu, proč zde máme tak hustou sociální síť, která naopak lidi motivuje k tomu, aby nepracovali.

Před chudobou mají být občané chráněni právě sociálními dávkami,“ podivuje se Drábek. Minimální mzda se podle něj uměle navyšuje, aby byla její konečná úroveň vyšší než objem sociálních a dalších dávek vyplácených jednotlivcům. Skokový růst podle Komory poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony.

NEPŘIMĚŘENÁ REGULACE SOUKROMÝCH FIREM Negativní reakce na existenci minimální mzdy i její současnou výši prokázal i nedávný průzkum Hospodářské komory. Třicet sedm procent z téměř tisícovky zaměstnavatelů hodnotilo minimální mzdu jako nepřiměřenou regulaci , dalších 21 procent ji označilo za „neadekvátní politickou kategorii, která by vůbec neměla existovat“. Zhruba třetina podnikatelů by podle průzkumu uvítala zrušení minimální mzdy, stejný počet je pro její zmrazení nejméně po celý následující rok. Téměř všichni oslovení se shodli, že současný růst minimální mzdy vede k práci načerno. Čtyři pětiny respondentů se domnívají, že její nepřiměřený růst může firmy nenávratně poškodit, a dalších 34 procent potvrzuje, že růst má negativní vliv i v dalších příjmových skupinách. Podnikatelé mají jasno i v tom, jak vysoká by minimální mzda nyní měla být. Třetina dotázaných považuje za přijatelné rozmezí mezi šesti a sedmi tisíci. Pouhým čtyřem procentům firem by nevadila výše nad 8000 korun, tedy podle současného návrhu vlády. ZÁKLADNÍ PRÁVO OBČANA? Zachování minimální mzdy požadují především odbory. „Minimální mzda je základním právem občana, aby byl schopen uživit sebe i svou rodinu,“ tvrdí tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jana Kašparová. Podle Drábka je ovšem pouze odměnou za zcela nekvalifikovanou práci, a její výše by tedy neměla přejímat funkci sociálního zabezpečení. Odbory rovněž poukazují na to, že zákonem stanovenou minimální mzdu má i dalších devět států Evropské unie, zbývající země ji upravují prostřednictvím kolektivních smluv. „Minimální hodinová mzda je uzákoněna i v USA,“ připomíná Kašparová. Že nejde o přežitek, ukazuje podle ní i příklad Velké Británie, která garantovanou minimální mzdu zavedla nedávno - v devadesátých letech. „Zrušením minimální mzdy by Česká republika porušila úmluvy Mezinárodní organizace práce a vydala se na cestu sociálního dumpingu,“ vypočítává mluvčí odborů. „Po zrušení by mohli někteří podnikatelé poskytovat třeba minimální mzdu 2000 korun měsíčně a zbytek vyplácet načerno. To by mělo vážné dopady na veřejné finance, výrazně by se snížily odvody daně z příjmu a pojistného. Zaměstnanci s nízkými mzdami by se stali příjemci sociálních dávek,“ obává se Kašparová. „Je to přesně naopak,“ oponuje zástupce podnikatelů Bedřich Danda. „Při vysoké minimální mzdě přece může podnikatel podvodně snížit skutečný počet odpracovaných hodin, vyplatit mzdu jenom za ně, a zbytek doplatí načerno,“ přibližuje. Podle podnikatele Svobody je právě v nepřirozené výši minimální mzdy jeden z důvodů vysoké nezaměstnanosti. „Řada firem teď raději uchazeče nezaměstná vůbec, protože se jim jejich práce za danou minimální mzdu nevyplatí. Kdyby byla tato částka nižší, byly by malé a střední firmy nepochybně schopné vstřebat daleko více nejhůře zaměstnatelných občanů,“ domnívá se. Právě argument o omezených absorpčních schopnostech pracovního trhu vůči nejhůře zaměstnatelným občanům vedl současného ministra Petra Nečase k přehodnocení návrhu jeho předchůdce Zdeňka Škromacha na další výrazné zvýšení minimální mzdy. RŮST ANO, ALE… Odboráři odkazují také na Evropskou sociální chartu. „Ta stanoví, že nejnižší přijatelná mzda má dosahovat výše 68 procent průměrné mzdy v národním hospodářství,“ připomíná mluvčí Kašparová. Ani samotné odbory však takový poměr minimální mzdy vůči průměrnému platu nepožadují. „Kritéria pro zvyšování minimální mzdy jsou stejná jako u mezd a platů - tedy produktivita práce, inflace a vývoj hospodářství. Cílem ČMKOS je, aby se poměr minimální mzdy k průměrné mzdě postupně přibližoval 50 procentům a aby minimální mzda adekvátně převyšovala životní minimum. Tedy aby garantovala životní standard, ale zachovávala si dostatečně motivační odstup od sociální záchranné sítě,“ říká Kašparová. „Považujeme zvýšení navrhované ODS za naprosto nedostatečné,“ uzavírá mluvčí odborů. Minimální mzda by pak podle ní přestávala plnit svoji funkci, aby se zaměstnanec pracující osm hodin v nejméně kvalifikované práci byl schopen uživit lépe než na sociálních dávkách. Ohledně poměru minimální mzdy ke mzdě průměrné se přitom odbory shodují s představami řady podnikatelů. Poměr okolo padesáti procent si dokáže představit například generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška. Od odborů se však liší v názoru na strmost růstu a horizont, v němž by mělo být tohoto poměru dosaženo. Úrovně šedesáti procent průměrné mzdy by podle něj měla minimální mzda dosahovat až kolem roku 2011, přičemž letos je to již čtyřicet procent. „Nejsme proti tomu, aby minimální mzda rostla. Žádáme ale, aby rostla přiměřeným způsobem,“ zdůrazňuje Liška. ŘEŠENÍM JE DOHODA, NE NAŘÍZENÍ

Odboráři a podnikatelé se neshodnou ani v otázce, jakým způsobem by minimální mzda měla být sjednávána. Nyní navrhuje zvýšení ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda pak návrh odsouhlasí ve formě nařízení. „Ideální by byla tripartitní shoda, ale i současná praxe - nařízení vlády na návrh ministerstva - se osvědčila,“ míní mluvčí odborů Jana Kašparová. Podle ní jde zpravidla o kompromisní částku, pohybující se mezi návrhem odborů a zaměstnavatelů.

Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka by ale výše minimální mzdy měla být výsledkem dohody mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - podobně jako u vyšších kolektivních smluv. V případě nedohody by podle Drábka mohl o výši minimální mzdy rozhodnout soud.

„Neumím si představit, na základě čeho by soud o zvýšení rozhodoval, když Ústava zaručuje právo na „spravedlivou odměnu za práci“. A mezinárodní úmluvy, kterými je Česká republika vázána, stanoví standardy, kterých zatím zdaleka nedosahujeme,“ kontruje Kašparová.

ZATÍM NEJASNO

„Žádné rozhodnutí zatím nebylo přijato,“ potvrzuje Nečas. Výše minimální mzdy bude podle něj předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška upozorňuje na negativní důsledky souběhu růstu minimální mzdy a nového zákoníku práce, který má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2007. „Mnohé změny, které zákoník práce přináší, závisí na výši minimální mzdy - nastavují se podle ní takzvané zaručené mzdy. Zvýšení minimální mzdy necelé dva měsíce před účinností nové právní normy by pro zaměstnavatele znamenalo nové náklady,“ míní Liška.

MINIMÁLNÍ MZDU NELZE ZRUŠIT

Představa o úplném zrušení minimální mzdy, tak jak ji prezentuje například předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda, je prakticky nereálná, a to z politického důvodu. Požadavek po existenci minimální mzdy je totiž obsažen v Evropské sociální chartě. Ta však ponechává na libovůli jednotlivých členských států, jakým způsobem budou minimální mzdu upravovat, a jaká konkrétní kritéria použijí na její zvyšování. Žádný mezinárodní závazek rovněž nenařizuje, v jakém poměru by měla být minimální mzda vůči průměrné mzdě.

RŮST MINIMÁLNÍ MZDY

měsíc a rok v Kč za měsíc v Kč za hodinu

1/1991 2000 10,80

1/1992 2200 12,00

1/1996 2500 13,60

1/1998 2650 14,80

1/1999 3250 18,00

7/1999 3600 20,00

1/2000 4000 22,30

7/2000 4500 25,00

1/2001 5000 30,00

1/2002 5700 33,90

1/2003 6200 36,90

1/2004 6700 39,60

1/2005 7185 42,50

1/2006 7570 44,70

7/2006 7955 48,10

Pramen: MPSV

MINIMÁLNÍ MZDA (v eurech měsíčně)

Lucembursko 1503

Irsko 1293

Nizozemsko 1273

Velká Británie 1269

Belgie 1234

Francie 1218 1)

USA 753

Řecko 668 2)

Španělsko 631

Malta 580

Slovinsko 512

Portugalsko 437

Turecko 331

ČR 284

Maďarsko 247

Polsko 234

Estonsko 192

Slovensko 183

Litva 159

Lotyšsko 129

Rumunsko 90

Bulharsko 82

1) platí pro 35hod. pracovní týden

2) platí pro zaměstnance v nemanuálních profesích

Eurostat Pramen:

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče