Co chtít po berňáku od Ježíška?

 Zámečník 17. prosince 2015, 15:18  -  Miroslav Zámečník
17. prosince 2015, 15:18

Včera jsem na MPO moderoval seminář k podmínkám pro podnikání v Česku, a požádal jsem Melissu Johns ze Světové banky, která každý rok vydává přehled Doing Business, zda by se její prezentace nedala publikovat v MakroOku.

Samozřejmě mi to dovolila, možná proto, že její dědeček, který si někdy po roce 1890 vykolíkoval pozemek ve státě Oklahoma, se jmenoval Veverka… (Její prezentaci v angličtině najdete ZDE)

Tehdy platilo pravidlo, že kdo pět let vydržel farmařit a nezbankrotoval, přešla půda na něj. Něco českého v té dámě zůstalo, neboť si k večeři nedala nějaký salát Cézar „s kuřetem, bez ančoviček a s nízkotučným parmezánem“, ale kotletku z přeštického prasete, pěkně prorostlou.

Podstatnější je však zjištění, že pokud jde o podmínky podnikání, bere pořadí v žebříčku Světové banky spousta zemí opravdu velmi vážně. A je schopna si zlepšení pořadí stanovit jako benchmark, podle kterého svou veřejnou správu hodnotí. Když jsem paní Johns popsal, že bychom chtěli dát dohromady respondenty (vesměs z mezinárodních poradenských firem a právních kanceláří) dohromady s úředníky jednotlivých ministerstev, které mají Světovou bankou srovnávané okruhy a udělat detailní revizi, tak prohlásila, že to je dobrý nápad, ale pak se trochu zarazila. „Nechcete na ně vyvíjet nátlak, abychom změkčili hodnocení, že ne?“ Ujistil jsem ji, že česká tradice ve vztahu k vrchnosti se vyvinula zcela jinak, a kdyby byl někdo tak pitomý, aby na respondenty tlačil, dopadlo by hodnocení o dost hůř, nikoli lépe.

To v podstatě potvrdil i partner PriceWaterhouseCoopers Peter Chrenko, který má zkušenost z obou stran (dělal náměstka pro daně na ministerstvu financí), jehož prezentaci doporučuji k velmi pečlivému studiu. Detailně popisuje, kde se bere časová pracnost ve správě daní v Česku, a proč je třeba Slovensko ve srovnání s námi hodně napřed.

Příčina je jednoduchá: před lety si slovenský ministr financí opravdu dal za cíl snížit časovou náročnost odvádění daní z hlediska daňového poplatníka, a zaúkoloval celý podřízený aparát počínaje náměstkem ministra. Slováci mají stejně jako my víc zdravotních pojišťoven, také nemají jednotné inkasní místo a také nemají sjednocený daňový základ, což by byly klasické nástroje. Slováci ovšem věnovali hodně energie na zpřehlednění daňové legislativy (nedělají novely z novel), a dodnes vnímají, zda a jak systém udělat uživatelsky pokud možno přátelský.

Jak poznamenává Chrenko, je velký rozdíl, zda navrhujte změny v přesvědčení, že všichni na daních šidí, a pak je administrativa čím dál složitější, anebo zda je základní osou snaha vycházet vstříc poplatníkovi, který chce daň zaplatit. Na chytání podvodníků a vikářů se mají používat jiné nástroje.

Příští rok zřejmě přibude nejen kontrolní hlášení pro plátce DPH, ale i elektronická evidence tržeb. „Bylo by hezké, kdyby na ministerstvu financí i na daňovém ředitelství pochopili, že by něčím tyhle nové nároky měli vyvážit,“ říká Chrenko. Tohle krédo by ovšem slušelo nejen financím a berním úředníků, ale celé české byrokracii. Nechme se překvapit, budou Vánoce.


Čtěte také komentáře dalších redaktorů časopisu Euro:

Babišova knoflíková válka

Visegrád a naše východní banda

Čapí nos

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče