Co by přinesla rovná daň

09. května 2005, 00:00 - ING. MIROSLAV JÁRA
09. května 2005, 00:00

ANALÝZA Z následující analýzy vyplývá, že zavedení rovné daně pomůže hlavně právnickým osobám. U živnostníků by se projevilo jen mírně. Pokud by se patnáctiprocentní rovná daň, kterou jako jeden z hlavních bodů svého programu navrhuje ODS, týkala i daně z přidané hodnoty, vedlo by to ke zvýšení výnosů z této daně na dvojnásobek.

ANALÝZA Z následující analýzy vyplývá, že zavedení rovné daně pomůže hlavně právnickým osobám. U živnostníků by se projevilo jen mírně.

Pokud by se patnáctiprocentní rovná daň, kterou jako jeden z hlavních bodů svého programu navrhuje ODS, týkala i daně z přidané hodnoty, vedlo by to ke zvýšení výnosů z této daně na dvojnásobek. Místo dosavadních pěti nebo 19 procent by došlo ke sjednocení výše DPH na 15 procent. To je o zhruba sedm procent více, než kolik v uplynulých letech činil průměr státních příjmů z této daně.

Přidaná hodnota z realizovaného prodeje výrobků a služeb dosáhla v roce 2003 hodnoty přibližně 2 227 494 milionů korun. Celková daň z přidané hodnoty (součet základní a snížené sazby) dosáhla hodnoty 164 357 milionů korun. Stát tak získal v průměru 7,3 procenta z přidané hodnoty. Za rok 2004 lze očekávat, že celková vybraná daň z přidané hodnoty bude o několik miliard korun vyšší.

Zavedení rovné DPH ve výši 15 procent by znamenalo, že občané v průměru při svých nákupech vynaloží na tuto daň dvojnásobek proti minulým letům. Jestliže v roce 2003 a pravděpodobně i 2004 získal stát z jednoho obyvatele na výnosech z DPH v průměru 16,5 tisíce korun, po zavedení rovné daně by to bylo 33 tisíc.

Daň z přidané hodnoty je nejvýznamnějším příjmem rozpočtu státu i samosprávy. Pro občana je to přitom „nejhorší daň“, protože postihuje celou populaci a nezná výjimek. Mimo jiné tedy nebere ohledy na sociálně slabé občany ani na věk poplatníka.

VÝHODY JEN PRO NĚKOHO

Jak by se zvýšené výdaje za DPH při nákupu zboží a služeb vykompenzovaly díky zavedení rovné daně z příjmů? Zdá se, že u fyzických osob by toto „vyrovnání“ bylo problematické.

Zatímco zaměstnanci zdaňovaní vyšší sazbou by si výrazně polepšili, ostatní nikoliv. Procento daně z příjmů u zaměstnanců činilo v roce 2003 v průměru 12,5 procenta z vyplacených hrubých mezd, stát tedy získal 91 810 milionů korun. Zavedení patnáctiprocentní rovné daně by znamenalo zvýšení tohoto průměru o přibližně 2,5 procenta. Takové zvýšení by nejvíce zasáhlo nižší příjmové skupiny. Naopak zaměstnanci zdaňovaní progresivní sazbou ve výši 20, 25 nebo 32 procent by si významně polepšili. To se však týká jen výrazně menšího počtu lidí.

Otázkou proto je, jak by při zavedení návrhů ODS do praxe byly nastaveny odpočitatelné položky. Pokud by současně s rovnou daní došlo k jejich zrušení nebo snížení, většina zaměstnanců by na tom byla hůře než dosud.

O něco málo by si možná polepšili živnostníci. Ti platí daň z hrubého zisku, zbývajícího z příjmů po odečtení nutných nákladů. Hrubý zisk živnostníků (skládající se nejen z „hrubé mzdy“, ale také z prostředků určených na další investice) dosáhl v roce 2003 hodnoty přibližně 110 907 milionů korun, celková daň z příjmu pak 21 146 milionů korun, tedy 19 procent z této hrubé mzdy a investic. Na rozdíl od právnických osob se tedy u živnostníků zdaňují peníze na investice progresivními sazbami a odvádí se z těchto prostředků sociální, nemocenské a zdravotní pojištění.

Snížení daně na 15 procent by se projevilo u živnostníků s hrubým příjmem až nad 109 200 korun, tedy podobně jako u zaměstnanců.

PRÁVNICKÉ OSOBY SI POLEPŠÍ

Na zavedení rovné daně by nejvíce vydělaly právnické osoby, tedy společnosti. Oproti roku 2003 by ze svého hrubého zisku odvedly místo 31 pouze 15 procent. To by znamenalo snížení státních příjmů z této daně z 115 870 milionů na 56 066 milionů korun. ODS však očekává, že úspěšnost výběru by při zavedení rovné daně byla výrazně vyšší než dosud, pravděpodobně by tedy k tak výraznému výpadku státních příjmů nedošlo. I kdyby se však tato očekávání nenaplnila, vykompenzovalo by tento výpadek zmíněné navýšení příjmů z DPH.

Sazba daně z příjmů právnických osob už ale klesá i v současnosti. Z uvedených 31 procent se snížila na 28 procent v roce 2004, letos klesne na 26 procent a roce 2006 na 24 procent.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče