Co a komu přinese válka v Iráku

20. ledna 2003, 00:00 - Eva Martínková
20. ledna 2003, 00:00

Čeští podnikatelé očekávají vojenský konflikt s nadějí i skepsíVíce než 60 procent iráckých rafinérií pochází z bývalého Československa. Také vozový park iráckých železnic býval zásobován lokomotivami z ČKD. Mnozí iráčtí inženýři střední generace získali vzdělání na českých technických školách.

Čeští podnikatelé očekávají vojenský konflikt s nadějí i skepsí

Více než 60 procent iráckých rafinérií pochází z bývalého Československa. Také vozový park iráckých železnic býval zásobován lokomotivami z ČKD. Mnozí iráčtí inženýři střední generace získali vzdělání na českých technických školách.

České firmy litují zmrazení obchodních vztahů. Předpokládají, že se na Střední východ vrátí. Obchodní embargo uvalené na Irák v roce 1990 dodržují. Přišly tak o odbytiště traktorů, čerpadel, obráběcích strojů, mlýnů a zavlažovacích zařízení v každoroční hodnotě kolem 90 milionů dolarů. „Věříme, že až to jednou skončí, budeme pokračovat v plnění kontraktů, „říká Josef Cílek, viceprezident Hospodářské komory, který zastupuje společnost Technoexport. „V roce 1990 jsme uzavřeli kontrakt za 150 milionů dolarů, měla to být nová rafinerie ropy. A řadu dalších menších kontraktů jsme měli těsně před zahájením. Nešlo to odejít a zabouchnout za sebou,“ vysvětluje Cílek, proč si Technoexport v Bagdádu ponechal otevřenou kancelář. „Je to vlastně zařízený domek s jedním iráckým zaměstnancem. V edeme účetnictví, každý rok provádíme audit, stojí nás to peníze. Iráčtí partneři oceňují, že jsme kancelář nezavřeli, a slibují, že po znormalizování vztahů se světem budeme první, kdo zakázky dostane.“ Chování iráckých partnerů k českým dodavatelům se mění v závislosti na politické situaci. V průběhu posledních deseti let zaznamenali lidé z Technoexportu vlny uvolnění a vřelosti, ale také vlny ochlazení a výčitek. „Poté, co začalo v Praze irácké vysílání Svobodné Evropy, ocitlo se vše zase na bodu mrazu. Naši partneři dostali politickou instrukci a Svobodnou Evropu jsme měli pořád na talíři. Dokonce nám úředník v bance nechtěl dát výpis z účtu se slovy, že proti nim štveme,“ vzpomíná Josef Cílek. Ze současného vývoje, který vyžaduje českou účast v konfliktu, radost nemá. Chápe však nezbytnost akce, která, jak doufá, přispěje k brzké normalizaci vztahů. Jiří Stádník, manažer firmy SKD Trade, považuje českou účast v Iráku naopak za hloupost a zbytečnost, ze které může vzejít jen utrpení rodin. „Když tam Američané vojensky vtrhnou, bude to vleklý konflikt. To nevyřeší za týden nebo za měsíc, tomu nevěřím,“ říká Stádník, který do Iráku zprostředkovával vývoz lokomotiv z ČKD. Lokomotivy jsou nyní v Iráku zakonzervovány. Stanislav Kázecký, prezident Svazu průmyslu a dopravy a člen představenstva firmy ZVVZ Milevsko, se bezprostředního dopadu válečného konfliktu na české firmy neobává. Domnívá se, že budoucí obchod s Irákem by nemusela negativně ovlivnit ani česká účast na straně USA. „Jsou momenty, kdy je lepší zasáhnout včas, než se situace vymkne z rukou a vypukne požár. Je ale jasné, že světové ekonomice to nepomůže.“

Pokračování na straně 6

Dokončení ze strany 1

Dodavatelé z bývalého Československa jsou podle slov Stanislava Kázeckého připraveni své pozice na tamním trhu obhájit, případně znovu dobýt. „Samozřejmě, že budeme připraveni po té, až se tam situace uklidní, znovu obchodní styky navázat. Normalizace vztahů prospěje nejen řadě firem, ale i státnímu rozpočtu, protože Česká republika má v Iráku pohledávky. Vzhledem k ropnému bohatství této země myslím, že nejsou nedobytné. Čím dříve tam konflikt skončí, tím dříve se poměry normalizují a bude to pro nás prospěšné,“ říká optimisticky Kázecký.

Bude to jiné než na Balkáně

Co když ale české firmy zaspí? Vždyť obnovy Jugoslávie po skončení balkánského konfliktu se také nijak aktivně nezúčastňovaly. „Na Balkáně byl problém jinde než v laxnosti českých firem,“ upozorňuje Kázecký. Naši podnikatelé se tam prý neudrželi proto, že tamní partneři nebyli schopni za dodávky platit. Potřebovali zafinancovat vlastní aktivity, chtěli dlouhodobé půjčky, a na to naše firmy obvykle nemohly přistoupit. Prostě tamní podnikatelé potřebovali pomoc, a ne uzavírat běžné obchody. V Iráku by tomu díky ropě mělo být jinak. „Je na co navázat v obchodních vztazích s Irákem. Jednou se tam určitě vrátíme,“ potvrzuje i jinak pesimistický Jiří Stádník z SKD Trade. Průběh válečného konfliktu pocítí samozřejmě i česká ekonomika a podnikatelská sféra především. Pokud by se splnily pesimistické předpovědi a ceny ropy by stouply na 60 dolarů za barel, změnilo by se podnikání v boj o přežití. Delší konflikt by zavlekl do recese zřejmě celé světové hospodářství.

Vydělat může Švýcarsko

Bude-li Saddám Husajn poražen v „bleskové“ válce, mohou být podle některých analytiků hospodářské důsledky pro svět dokonce pozitivní. USA i západní Evropa zrychlí růst svých ekonomik, čemuž by mohla po konfliktu napomáhat levnější ropa a celková podnikatelská i spotřebitelská důvěra. Většina analytiků se však přiklání k pesimističtější verzi dopadů. Vývoje se obávají zejména Japonci, kteří nemají vlastní energetické zdroje a zdražení ropy by je zasáhlo velmi citelně. Pokles amerického dolaru, s nímž je v případě vleklého konfliktu nutno počítat, by sice posílil japonský jen i euro, ale v praxi by měl za následek snížení konkurenceschopnosti evropských a japonských výrobků. Největší nebezpečí hrozí podle analytiků hospodářstvím zemí, které se nacházejí v blízkosti Iráku. Velké ztráty, dosahující miliard dolarů, by zaznamenalo Turecko, ohrožena by byla i izraelská ekonomika, která se již nyní nachází v recesi. Tradičně by na konfliktu mohlo vydělat Švýcarsko. V nejistém světě by bezpochyby posílila důvěra investorů ve švýcarský frank, jako již mnohokrát v moderní historii.

_

Jak může válka v Iráku ovlivnit naší ekonomiku

HDP: velmi mírné zpomalení

Inflace: mírný růst

Nezaměstnanost: beze změny

Export: útlum

Import: růst

Kurz koruna/dolar: posílení

Kurz koruna/euro: oslabení

Akcie: pokles cen

Benzin: vzestup cen

Celkový dopad: mírný pokles

Pramen: média

_

Scénáře vývoje případného konfliktu v Iráku

I. Příznivý scénář (pravděpodobnost 40 až 60 procent). Irák bude poražen během čtyř až šesti týdnů. Světové hospodářství zpomalí jenom v prvním pololetí roku 2003.

II. Střední scénář (pravděpodobnost 30 až 40 procent). Válka potrvá 6 až 12 týdnů. Irák se pokusí zaútočit na ropné kapacity v regionu. Lze očekávat několik teroristických útoků. Ekonomika USA bude v 1. pololetí stagnovat. Evropa zůstane slabá, Japonsko znovu zaznamená pokles.

III. Nejhorší scénář (pravděpodobnost 10 procent). Válka může trvat tři až šest měsíců. Cena ropy vylétne až na 60 dolarů za barel, světová ekonomika sklouzne do recese. Vyspělé země v posledním čtvrtletí 2003 vykáží absolutní pokles HDP.

Pramen: Deutsche Bank Research

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče