CNN: Když si můžeme zvolit pohlavní identitu, proč ne i tu rasovou?

17. června 2015, 17:10 - čtk
17. června 2015, 17:10

Případ aktivistky Rachel Dolezalové, která se narodila jako běloška, ale cítí se být černoškou, ukázal, že americká společnost hledí na rasovou identitu výrazně odlišně než na tu pohlavní. Zostouzení Dolezalové je v příkrém rozporu s nedávným oslavováním bývalého olympionika, který se nyní představil světu jako nová žena Caitlyn Jennerová. Když si však lze svobodně vybrat pohlaví, proč by to nešlo učinit i s rasou, ptá se americká profesorka práva Camille Gearová Richová.

Případ Dolezalové je mnoha lidem proti srsti, protože vymezuje hranici společenské přípustnosti. Ať se nám to líbí, nebo ne, vstoupili jsme do období, kdy si je možné vybírat vlastní rasu, do éry, kdy lidé očekávají, že člověk má právo zvolit si svou identitu.

Rozdíl mezi oběma těmito konkrétními případy je ve způsobu, jakým se dostaly na veřejnost. Zatímco Jennerová odhalení své ženské identity pečlivě načasovala, Dolezalová nedobrovolně sledovala, jak její utajovanou minulost bílé dívky prozradili rodiče, kteří se cítili zklamaní, když odešla daleko od nich a rozhodla se stát černoškou.

Citlivost k problémům

Ale právě to, že vyrůstala v rodině s adoptovanými černošskými sourozenci přiblížilo Dolezalové realitu diskriminace rasových menšin a učinilo ji citlivější vůči těmto problémům.

Podobně se to stává, když si například osoba bílé pleti vezme černocha a má černošské potomky. Dolezalová se díky tomu stala politicky a společensky vnímavější k těmto problémům a realitě rasové diskriminace.

Lidé schvalují Caitlyn Jennerové její změnu, protože cítila biologickou potřebu stát se ženou. Ale je identita pouze toto? Co kdyby Dolezalová našla jednoho černošského předka? Učinilo by to její změnu identity platnou? ptá se Gearová Richová na webu stanice CNN.

Dolezalová jako černoška bojovala za práva rasové menšiny a vedla odbočku organizace NAACP, což by mohla bezpochyby dělat i běloška. Jenže ona byla kvůli své identitě tlakem zvenčí donucena rezignovat na svou funkci a její jednání je široce vysmíváno.

Lhala z dobrého přesvědčení

Dolezalová sice neměla lhát, ale lhala kvůli přesvědčení, s nímž můžeme sympatizovat, píše Gearová Richová. Případ nás nutí zamyslet se nad naší společností, kvůli níž měla Dolezalová pocit, že nejlepším způsobem jak hájit práva Afroameričanů bylo stát se jednou z nich. Nutí nás k zamyšlení, zda jsou pro naši identitu důležitější biologické předpoklady, nebo naše jednání.

Neměli bychom být otroky biologické definice identity a neměli bychom používat rasovou či pohlavní identitu jako zbraň, kterou trestáme druhé, dodává Gearová Richová.


Čtěte také:

Ferguson opět vře, dva policisté postřeleni

Radek Palata: Americký toreador

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče