Cizinec už bílého koně nepotřebuje

05. března 2007, 00:00 - PETR HAVEL
05. března 2007, 00:00

PRODEJ PŮDYTeoreticky od května můžou cizinci začít nakupovat českou zemědělskou půdu. Zemědělci se tak obávají, že přijdou o pozemky, které dosud měli pouze v nájmu. Obavy jsou ale asi zbytečné. Němci či Holanďané si půdu už dávno nakoupili přes věrné bílé koně.

PRODEJ PŮDY Teoreticky od května můžou cizinci začít nakupovat českou zemědělskou půdu. Zemědělci se tak obávají, že přijdou o pozemky, které dosud měli pouze v nájmu. Obavy jsou ale asi zbytečné. Němci či Holanďané si půdu už dávno nakoupili přes věrné bílé koně. Už za pár měsíců budou cizinci pravděpodobně moci nakupovat českou zemědělskou půdu. A to legálně a nikoli prostřednictvím „bílých koní“ jako dosud. Rozhodl o tom kabinet Mirka Topolánka, a to i přes nesouhlas většiny zemědělců i samotného šéfa rezortu Petra Gandaloviče. Nic jiného prý ani dělat nešlo. Současná situace je totiž důsledkem špatně vyjednaných podmínek ochrany tuzemské půdy před vstupem do Evropské unie. NA ČEM JSME SE VLASTNĚ DOHODLI? Z dohody o přistoupení k Unii vyplývá, že Brusel akceptoval pro ochranu prodeje české zemědělské půdy sedmileté období na základě tehdy platné tuzemské legislativy včetně devizového zákona. Vyjednavači se také zavázali, že po vstupu do Unie nebudou podmínky nabývání půdy dále zhoršovány. To ovšem Česká republika porušila: Po vstupu stanovila jako podmínku prodeje půdy cizincům povinnost tříletého trvalého pobytu a znalost jazyka. Kromě toho tehdy platný devizový zákon z roku 1956 se specifickou ochranou tuzemské půdy sice nepočítal, ani ale s jejím prodejem, protože pocházel z doby, kdy veškerá půda patřila de fakto státu a lidu. Legislativu týkající se prodeje půdy také hrubě podcenila Špidlova sociálnědemokratická vláda, takže veškeré současné problémy byly založeny již v roce 2003. Například Polsko ještě před vstupem do Unie podmínky prodeje půdy cizincům ve svých zákonech novelizovalo a kromě toho si vyjednalo ochranné období o dva roky delší, tedy až do roku 2013. PROSTOR PRO OCHRANU JE MINIMÁLNÍ Kvůli těmto pochybením pravděpodobně Česku nezbude nic jiného, než k liberalizaci podmínek pro prodej půdy cizincům urychleně přistoupit. Současný stav je totiž v rozporu se základní unijní legislativou. Podle ní musí pro samostatně hospodařící zemědělce, kteří se chtějí usadit v České republice, platit stejný režim jako pro české občany. Stávající úprava je ovšem v rozporu i s dalšími mezinárodními závazky. Při přijetí do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1995 totiž Česká republika přislíbila uvolnit nákup tuzemských nemovitostí cizozemci, a to v horizontu tří až pěti let. Právě závazky v rámci OECD navíc znamenají, že zemědělskou a lesnickou půdu mohou kupovat nejen občané Unie, ale i jiných zemí, s nimiž má Česko podepsánu doložku nejvyšších výhod, což je de fakto celý vyspělý svět. Z důvodové zprávy obhajující přijetí liberalizace prodeje půdy kromě toho vyplývá, že jinak „hrozí podání individuálních žalob jednotlivých osob o náhradu škody.“ Jak předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež, tak šéf poradců ministra zemědělství Miloslav Kučera však shodně tvrdí, že žádné soudní rozhodnutí ještě neproběhlo. To v praxi znamená, že určitý odklad liberalizace tak, jak to navrhoval ještě před rozhodnutím vlády ministr Gandalovič, by teoreticky možný byl. Také proto nehodlá ministerstvo podle mluvčí Táni Králové při jednání o prodeji půdy v parlamentu předkládat žádné stanovisko. Kromě toho je předkladatelem inkriminované novely devizového zákona ministerstvo financí. „Já jako ministr zemědělství a poslanec budu respektovat rozhodnutí vlády,“ uvedl Gandalovič. ZEMĚDĚLCI BROUSÍ KOSU S odblokováním prodeje půdy cizincům radikálně nesouhlasí představitelé nevládních zemědělských organizací, konkrétně Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Podle prezidenta komory Jana Veleby mají tuzemští zemědělci většinu půdy, na které hospodaří v pronájmu, a na její zdražení kvůli nástupu cizinců by těžce doplatili. Na koupi polí totiž nemají peníze ani při současných cenách. Zemědělský svaz oficiálně apeloval na poslance, aby prodej půdy cizincům nepodpořili a aby se datum platnosti odložilo. „Zároveň vyzýváme vládu, aby zemědělcům zajistila spravedlivější soutěž v rámci Evropské unie a aby plnila své programové prohlášení, ve kterém se zavázala usilovat o vyvážený rozvoj venkova s cílem podpory zaměstnanosti a podnikání,“ uvádí ve svém stanovisku svaz. Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů zase nejsou v žádné zemi Unie tak benevolentní zákony, aby bylo možno koupit půdu na občanský průkaz jako v Česku. „Každá vláda má vytvořený legislativní rámec, za jakých podmínek lze zemědělskou půdu k podnikání nakupovat. V některých zemích to ani není možné,“ rozčiluje se šéf zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek. Konkurenční schopnost českých podnikatelů je podle něj podstatně nižší než u cizinců ze zemí bývalé patnáctky, zvláště Holandska, Německa, Dánska a Rakouska. Platby českých sedláků jsou totiž ve srovnání s těmito zeměmi na úrovni 70 procent. HELMUTŮV BÍLÝ KŮŇ Přes uvedené protesty se ale zdá, že nějaký razantní výprodej zemědělské půdy do rukou cizinců nehrozí. A i kdyby se tak částečně stalo, půdu z českých polí ani lesů nikdo neodveze, naopak prostřednictvím vstupu zahraničních vlastníků může do tuzemského zemědělství připlynout nemálo peněz. Navíc ten, kdo o získání tuzemské půdy zájem měl, obvykle se k ní už dávno dostal. Stačilo totiž založit nějakou společnost s většinovou účastí českého občana, do níž zahraniční zájemce vložil kapitál a český „bílý kůň“ poskytl své jméno. Potíž je, že nikdo, ani Pozemkový fond neví, kolik půdy v nepřímém vlastnictví cizinců skutečně je. Zahraniční zájemce je totiž v podstatě neviditelný, protože nesměl být uveden ve statutárních orgánech ve zmiňovaných společnostech. Podle mluvčího fondu Michala Bureše se oficiálně budou moci první zájemci o nabízené pozemky z řad cizinců do veřejné nabídky pozemků zapojit nejdříve po 1. květnu, respektive po splnění zákonem stanovených podmínek. „Před tímto datem by tyto podmínky nesplňovali, a jejich žádosti by byly neplatné. Z toho vyplývá, že Pozemkový fond prozatím prodává státní půdu výhradně českým občanům a existence statistiky prodeje půdy cizincům proto není fakticky možná,“ konstatuje Bureš. Fond podle jeho údajů od roku 1999, kdy vstoupil v platnost zákon o prodeji půdy, do konce loňského roku odstátnil 460 tisíc pozemků o celkové výměře 340 tisíc hektarů v celkové kupní ceně 15,8 miliardy korun. Z toho v roce 2006 bylo převedeno 93 tisíc pozemků o výměře 66 tisíc hektarů v celkové kupní ceně tři miliardy korun. „V letošním roce předpokládáme, že podle zákona o prodeji půdy převedeme na nové nabyvatele více než 50 tisíc hektarů státní zemědělské půdy,“ říká Bureš. ZA VŠE MŮŽE STÁT**

Podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy bude ale i tak riziko výprodeje zemědělské půdy do zahraničí minimální. „Podle mého názoru se zas tak mnoho nezmění, cizinci mají zájem především o půdu atraktivní ke stavebním účelům, ne o zemědělskou půdu,“ myslí si Janda.

Uvolnění prodeje se navíc týká jen státní půdy, privátní pozemky mohou cizinci nakupovat již v současné době. V tomto případě ale Janda naopak riziko vidí.

Pokud tuzemští zemědělci svou půdu skutečně cizincům prodají, bude hlavním viníkem takových kroků podle Jandy stát. „Současní vlastníci půdy s ní často nejsou nijak spjati, mimo jiné i proto, že stát výrazně zeslabil obsah vlastnického práva,“ zdůrazňuje. Nedostatečná vazba k nemovitému majetku pak může podle jeho slov skutečně znamenat vyšší riziko prodeje za lukrativních podmínek do rukou cizinců. Možné to je hlavně v případě zemědělských podniků právnických osob.

Naopak soukromí zemědělci by měli zájem nakoupit půdu sami, aby tak rozšířili svá hospodářství. Cena za hektar se v současné době pohybuje od 50 do 150 tisíc korun, k nákupu je možné využít programu „Půda“ Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který dotuje úroky z úvěrů a umožňuje nákup pozemků splácet až 30 let. Přesto se zemědělci, opět především z řad právnických osob, do nákupu půdy doposud příliš nehrnuli. Vzhledem k tomu, že pronájem půdy je až dvacetinásobně levnější než v zemích Unie, vyplatí se podnikům půdu si pronajímat a nekupovat ji.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče