Cizinci to ve Slovinsku nemají lehké

06. září 2004, 00:00 - PETR GOLA autor je publicista
06. září 2004, 00:00

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Poslední díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských zemích EU, je zaměřen na Slovinsko.

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Poslední díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských zemích EU, je zaměřen na Slovinsko. Slovinsko v současné době splňuje všechna maastrichtská ekonomická kritéria. Je vyspělou zemí s rozvinutým průmyslem i zemědělstvím, rozsáhlou sférou služeb a kvalifikovanou pracovní silou. Jeho největšími hospodářskými partnery jsou N ěmecko, Itálie a Rakousko. DANĚ Z PŘÍJMŮ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Také ve Slovinsku je daň z příjmů fyzických osob závislá na výši hrubé mzdy. Daňová sazba se pohybuje od 17 do 50 procent. Existují samozřejmě odpočitatelné položky, snižující základ daně. Daň z příjmů právnických osob je lineární ve výši 25 %. Příspěvky na sociální zabezpečení jsou hrazeny částečně zaměstnancem (22,1 % hrubé mzdy) a částečně zaměstnavatelem (15,9 % hrubé mzdy). Zaměstnavatelé odvádějí svou část do osmi dnů po výplatě mezd. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny odvádět příspěvky v plné výši. Pracovní doba je ve Slovinsku každoročně předmětem tripartitních jednání mezi odbory a zaměstnavateli. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek činí 41,2 hodin týdně, na zkrácený úvazek 22 hodin týdně. Na zkrácený úvazek pracuje pouze 8 % žen a 5 % mužů.

DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ

Základní sazba daně z přidané hodnoty činí 20 %. Snížená sazba ve výši 8 % je uvalena například na dětské zboží, léky a zdravotnické pomůcky, služby v dopravě či elektrickou energii. Spotřební daň je ve Slovinsku - v porovnání s Českou republikou - uplatňována na širší sortiment výrobků. Kromě luxusního zboží, pohonných hmot, alkoholu a tabáku se platí například i za dražší elektroniku.

INVESTOVÁNÍ

Slovinsko podporuje příliv zahraničního kapitálu velmi opatrně, neboť ve společnosti přetrvává obava před vykoupením domácích podniků a ztrátou národní identity. Otázka privatizace strategického majetku do zahraničních rukou je zde citlivá. N ejjednodušší formou vstupu kapitálu je založení pobočky společnosti s ručením omezeným. Mezi investiční výhody ve Slovinsku patří kvalifikovaná pracovní síla, zkušenosti s výrobou pro náročné trhy či kvalitní management. Nevýhodou jsou drahá pracovní síla v porovnání s ostatními novými členy Evropské unie, malý domácí trh a pracovní právo, které výrazně zvýhodňuje zaměstnance. Navíc v obchodních společnostech musí být ředitelem či předsedou slovinský občan. U pobočky se vyžaduje, aby zástupce měl trvalý pobyt na území Slovinska. Zákonem je rovněž omezeno samostatné investování cizinci, a to v oblastech výroby a prodeje zbraní, v železniční a letecké dopravě, v telekomunikacích a spojích, nakladatelské činnosti apod. Politická rizika investování ve Slovinsku neexistují. Právní řád je harmonizován s legislativou Evropské unie. Častým požadavkem při vstupu zahraničních investicí je zachování plné zaměstnanosti a dalších sociálních výhod. Všechny společnosti zabývající se obchodem musí splnit podmínky jako technické minimum, pracovní hodiny, speciální prodej, hygienické podmínky, úroveň vzdělání apod. Úřad pro hospodářskou pomoc a zahraniční investice nemá prostředky na podporu cizích investic.

VÝVOZ A DOVOZ

Dovoz statků ze zahraničí, které tvoří součást podílu zahraničního společníka podle investiční smlouvy, nepodléhá clům. Výjimku tvoří statky, pro jejichž dovoz je nutná zvláštní dovozní licence. Pro ostatní statky (zařízení kanceláří apod.) platí tarify podle celního zákoníku. Nejdůležitější vývozní položkou jsou strojírenská zařízení a přístroje (okolo 40 %) a hotové spotřební předměty (27 %). N ejvýznamnějšími komoditami jsou automobily Renault, elektrické stroje Gorenje, nábytek a papírenské výrobky. Mezi nejvýznamnější dovozní položky patří dopravní prostředky, ropné deriváty, elektrické stroje a přístroje, oděvy, železo a ocel.

BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ

Bankovní sektor je ve Slovinsku poměrně rozvinutý, jeho aktiva činí okolo 75 % HDP. V roce 2003 zde fungovalo 20 bank, dvě spořitelny a 29 záložen. Bankovní sektor je koncentrovaný, dominují mu Nová lublaňská banka a N ová kreditní banka Maribor, které dohromady spravují přeš 60 % veškerých bankovních aktivit v zemi. Ze zahraničních bank mají největší zastoupení rakouské banky. Privatizační proces pojišťoven má ve Slovinsku problémy, teprve nedávno byla přijata příslušná legislativa. N ejvětší pojišťovnou je Triglav, která je aktivní i v srbsko-černohorské Jugoslávii a v Chorvatsku a patří mezi nejsilnější pojišťovny na území bývalé Jugoslávie. Ostatní slovinské pojišťovny mají pouze lokální význam.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče