Cizinci nemohou, místní nechtějí

18. června 2007, 00:00 - FILIP ČERNOCH
18. června 2007, 00:00

BARIÉRY NA PRACOVNÍM TRHU Západoevropští podnikatelé by pracovníky z východu rádi vyvážili i zlatem. Místní politici však dál omílají písničku o nutnosti ochrany pracovních trhů. Situace se ale přece jen postupně lepší. A to dokonce i v nedobytném Německu.

BARIÉRY NA PRACOVNÍM TRHU Západoevropští podnikatelé by pracovníky z východu rádi vyvážili i zlatem. Místní politici však dál omílají písničku o nutnosti ochrany pracovních trhů. Situace se ale přece jen postupně lepší. A to dokonce i v nedobytném Německu.

Ačkoliv se staré členské země Evropské unie potýkají s nedostatkem kvalifikovaných lidí, levná a šikovná pracovní síla z východu zde stále naráží na byrokratické překážky. Přes postupné uvolňování bariér totiž ještě šest z těchto zemí své zaměstnance před konkurencí žárlivě chrání. Často ale ke škodě všech.

KRÁLOVSTVÍ ZA POMOCNOU RUKU

„Máme velké problémy při sklizních,“ shrnuje nedobrou situaci německých farmářů náměstek ministra zemědělství Gerd Müller. Na vině je nedostatek zahraničních pracovníků, ve srovnání s rokem 2005 jich je vNěmecku o 40 tisíc méně.

Přitom právě Berlín spolu s Vídní patří k nejtvrdším zastáncům zachování bariér pro pohyb pracovní síly z nových členských zemí. A pravidla Evropské unie jim podobnou praxi tolerují až do roku 2011. Jejich nevstřícný postoj nezměnilo ani to, že většina původních členů už své hranice otevřela a žádný dramatický kolaps nenastal.

Na neústupnost svých vlád ale právě teď doplácejí třeba němečtí pěstitelé chřestu. „Chybí nám jedna třetina pracovníků a mnohé podniky přijdou o zhruba 30 procent úrody,“ postěžoval si předseda sdružení pěstitelů této zeleniny v Dolním Sasku Dietrich Paul. „Když to tak půjde dál, hrozí ovocnářství a zelinářství v Německu konec,“ dodává. Není divu, cizí zájemci o tuto velmi těžkou práci dostanou od tamního ministerstva práce povolení maximálně na čtyři měsíce, 10 procent zaměstnanců navíc musí být samotní Němci. „Oni potom raději jdou do Velké Británie, Irska a Nizozemska, kde mohou pracovat celý rok,“ uzavírá Dietrich Paul.

Ale situace se mění i ve zmíněném ostrovním království, které se nováčkům otevřelo hned po jejich vstupu. „Snížil se počet sběračů ze zemí, jako je Polsko, a to má pro zahradnický byznys důsledky,“ upozorňuje na rostoucí problém pěstitelů jahod Philip Hudson z odborového svazu britských farmářů.

„V některých zemích životní úroveň vzrostla více a rychleji, než jsme mohli čekat – a tito pracovníci se rozhodli zůstat doma,“ konstatuje jednu z příčin celé situace Hudson. Farmáři teď dokonce apelují na vládu, aby uvolnila hranice i pro občany zemí mimo Unii.

ZŮSTÁVÁ JEN HRSTKA ZATVRZELÝCH

Nářky na chybějící zaměstnance ale zní takřka ze všech západoevropských zemí. Většina z nich také v posledních třech letech svůj negativní postoj k nováčkům více či méně ochotně změnila. Rezolutní „ne“ nicméně zaznívalo právě z Německa, Rakouska, stejně jako z Francie, Lucemburska, Belgie a Dánska.

Naopak ochotu liberalizovat dávalo dlouhodobě najevo Nizozemsko, jenže vnitropolitické zmatky spojené se změnou vlády konkrétním krokům bránily. To se naštěstí změnilo počátkem května. Amsterodam slavnostně oznámil ukončení všech bariér pro nové státy a země tulipánů teď doufá v příliv lidí hlavně do stavebních a zemědělských profesí.

UŽ I BERLÍN?

A nejlepší zpráva na konec. Ledy se snad pohnou i u zmiňovaného Německa, kde liberalizačně naladěný ministr hospodářství Michael Glos už dlouho bojuje prohraný boj s ochranářským tandemem křesťanských demokratů CDU/CSU a socialistů SPD.

Vládní strana teď ale zvažuje zavedení bodového systému, který by po splnění několika kritérií umožňoval snazší vstup na tamní pracovní trh. Posuzován by byl věk, vzdělání nebo jazyková vybavenost. Což by uvítali hlavně Češi, pro něž je Německo z mnoha důvodů přirozeným pracovním cílem. Zmizel by navíc jeden z hořkých problémů, který zbytečně ztrpčuje vzájemné vztahy obou zemí.

I když má tedy volný pohyb pracovních sil v Unii ke křišťálové dokonalosti pořádně daleko, situace se pod tlakem ekonomické nutnosti zjevně lepší. Škoda jen, že kvůli neodůvodněným politickým obavám zbytečně pomalu.

 PRACOVNÍ TRHY STARÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ Nováčci mohou bez omezení pracovat v Británii, Irsku, švédsku, ¤ecku, Finsku, španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení platí v Německu, Rakousku, Francii, Dánsku, Lucembursku a Belgii.

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče