Čističek přibývá hlavně na papíře

16. prosince 2009, 13:15 - Táňa Králová
16. prosince 2009, 13:15

Úředníci hrají s žadateli ping-pong, než jim uznají evropské dotace

Jak Česko využívá evropské dotace na životní prostředí a především na čistírny odpadních vod, na které čeká zdaleka největší balík? Velmi dobře. Nebo také zoufale málo. Na jednu otázku uslyšíte dvě protichůdné odpovědi. Záleží totiž na tom, kdo odpovídá a hlavně co si pod čerpáním eurodotací představuje. Chvála se logicky očekává od ministerského úředníka a kritika od žadatele.
U čističek ovšem nejde o chytání za slovo, ale o nemalý problém, se kterým si má Česká republika poradit do konce příštího roku. Do té doby mají mít v souladu s legislativou vyřešené čištění odpadních vod všechny české a moravské obce od dvou do deseti tisíc obyvatel. Ale nebudou. Sedmiletá výjimka od Bruselu bude pro řadu obcí ještě pořád krátká. Svůj rest se proto některé budou snažit omluvit tím, že na čističce pracují. Už staví nebo mají alespoň projekt a hlásí se o evropské dotace. Těch, kteří se přihláškou do operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) pokusí uniknout před sankcí, jsou zástupy. Ukázalo to poslední kolo příjmu žádostí. Začalo 2. listopadu a po dvou dnech ho Státní fond životního prostředí (SFŽP) ukončil. Zájemci během 48 hodin fond zavalili žádostmi o dvakrát tolik peněz, než je k dispozici.

Zájem nad možnosti Poptávka po dotacích na čističky je celkově obrovská. Žadatelé od počátku programovacího období, tedy od roku 2007, přihlásili projekty, kterými si říkají o více než polovinu peněz z celého OP ŽP. A jak čerpání funguje? „Využívání lze hodnotit velmi kladně. Byly schváleny projekty téměř za 33 miliard korun. U dalších žádostí s požadavkem na 20 miliard probíhá hodnocení,“ vyčísluje Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Připomíná, že na celé období 2007 až 2013 má Česko na tento titul k dispozici 39 miliard korun. Zájem tedy vysoce převyšuje finanční možnosti.
Generální ředitel Hydroprojektu Miroslav Kos to ale vidí jinak: „Česká republika čerpá evropské dotace velice málo. Schválení projektů totiž ještě neznamená čerpání. Pod označením ,čerpání‘ si představuji, že se peníze z Bruselu skutečně proplácejí.“ A co říká čerstvá statistika MŽP? Na čističky bylo proplaceno pouhých 710 milionů korun, což nejsou ani dvě procenta z celkové sumy pro sedmileté programovací období, ze kterého máme tři roky za sebou.
Šéf odboru fondů EU na MŽP ale očekává, že proplacená částka se skokově zvýší v prvním čtvrtletí příštího roku. V roce 2010 by se dle ministerského odhadu mohlo vyplatit deset až dvanáct miliard korun. „V této oblasti se financují infrastrukturní projekty, u kterých je náročnější projektová příprava před vlastním zahájením stavby. Od schválení projektu musí žadatel obvykle projít zpracováním dokumentace pro stavební povolení. Dlouhodobějším procesem je také výběr zhotovitele. U liniových staveb mohou být i problémy s výkupem pozemků a zajištěním koordinace s dalšími sítěmi. To vše dohromady protahuje lhůty na více než rok od schválení projektu k financování. Tyto termíny u prvních výraznějších balíků odsouhlasených projektů doběhnou právě v prvním čtvrtletí 2010,“ vysvětluje Kříž.

Úředníci prý vše stihnou Šéf Hydroprojektu ale připomíná, že do zhruba roční lhůty se spousta projektů na čistírny odpadních vod nevejde. „Z 52 schválených na konci roku 2007 musela polovina předkladatelů požádat o prodloužení. Přitom ne všichni je opravdu budou realizovat. Měla by se proto udělat prověrka a neživé projekty vyřadit,“ míní Kos. Už jen proto, že někteří investoři neseženou peníze na spolufinancování projektu. „Banky klienty důkladně prověřují a vnímají jako vysoké riziko, že by investoři mohli vracet dotace. A to také z důvodu, že nebyli schopni dodržet veškeré podmínky kvůli neustálé změně pravidel. Odmítnutí úvěru už potkalo i větší města,“ říká generální ředitel Hydroprojektu. Obává se, že Česko peníze na vodohospodářské projekty nevyčerpá, pokud se zásadně nezjednoduší procedura při jejich přidělování. „Nebude to ani technicky možné. Na konci programovacího období i při platnosti pravidla n+2 (po přidělení finančních prostředků na konkrétní projekty se tyto peníze musejí využít do dvou let – pozn. red.) se dá očekávat taková kumulace akcí, že nebude v silách projektantů, stavebníků a ani úředníků vše zvládnout,“ domnívá se Kos.
Na MŽP jsou ale přesvědčeni o tom, že Česko evropské dotace v této oblasti využije. „Zcela jistě všechny vyčleněné peníze vyčerpáme. Naše kapacity budou stačit,“ tvrdí ředitel Kříž. Vypočítává, že na SFŽP žádosti o dotace z operačního programu vyřizuje 240 zaměstnanců a dalších 53 lidí se jeho řízení věnuje na MŽP. Delší cestu k přiznání dotací přičítá nedostatečné kvalitě některých velkých projektů. „Těm je pak nutné věnovat daleko více času. V těchto případech se bohužel setkáváme spíše s kritikou, místo aby si žadatel udělal pořádek ve vlastním domě a řešil věc s nekompetentním konzultantem,“ oponuje Kříž.

Problém je v Česku, ne v EU S výtkami, že za prodlení a nepřipravenost mohou projektanti, nesouhlasí ředitel Kos. „Česko si samo zbytečně zkomplikovalo přístup k evropským fondům. A to nejen množstvím programů, ale i celou administrací,“ poukazuje. Hydroprojekt připravoval desítky projektů na komunální čistírny odpadních vod, včetně velkých, které podléhají schválení Evropské komise. V české projektové firmě, která je součástí mezinárodní skupiny SWECO s centrálou ve Švédsku, mají dobrý přehled o tom, jak si při využívání strukturálních fondů EU vedou jinde.
„Kupříkladu Litva, kde má SWECO také aktivity, patří v čerpání evropských fondů mezi nejčilejší členské země. Nastavila si totiž jednoduché podmínky a hlavně se jich drží. U nás se složitá pravidla neustále mění, což investorům a projektantům nesmírně komplikuje život,“ kritizuje Kos. Připojuje konkrétní příklad: „V předstihu se připravujete na výzvu, ale až při jejím oficiálním vyhlášení se dozvíte o zásadních omezeních, které projektovou přípravu naprosto naruší. Třeba že o dotace na úpravnu vody musíte souběžně žádat i o dotace na kanalizaci. To znamená projekt předělat, doplnit o nové části vyplývající z podmínek výzvy a logicky nabrat značné zpoždění.“ Anebo zariskovat a po schválení projektu stavět. Přitom doufat, že se nikdy neprovalí, že se investor zčásti nedržel projektu, na který měl stavební povolení. „Před schválením projektů hrajeme s úředníky věčný ping-pong o detailech. Místo aby se hodnotila efektivnost a přínosy projektu, lpí se na tom, jestli naplňujeme detailní parametry,“ vytýká ředitel Kos. Vzpomíná na dobu, kdy se Česko jako čekatel na členství v EU učilo čerpat unijní fondy. „Pravidla byla velmi přísná, přesto jsme využili všechny peníze. Tenkrát se říkalo, že vše bude mnohem jednodušší, až se staneme řádným členem. Ale pravý opak je pravdou,“ porovnává. Zakopaný pes není v EU, ale na českých úřadech.

BOX: Někde to vázne Aktuální realizace operačního programu Životní prostředí – stav ke 4. listopadu 2009
Podáno 5682 žádostí s finančním požadavkem zhruba 115,4 miliardy korun. Na celé sedmileté období je k dispozici více než 153 miliard korun. Tento operační program je s tímto balíkem peněz druhým nejobjemnějším.
Dosud bylo k realizaci vybráno 2589 projektů s nároky na téměř 43 miliard korun, což představuje 28 procent z celkově dostupných prostředků.
Proplaceno bylo 3,8 miliardy korun, to je 2,5 procenta z peněz vyčleněných na programovací období 2007 až 2013.
Podpora je určena na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, kvality ovzduší, snižování emisí v ovzduší, rozšíření obnovitelných zdrojů energie, lepší nakládání s odpady, odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění, zastavení poklesu biodiverzity, zajištění ekologické stability krajiny.
Na čistírny odpadních vod je vyčleněno přes 30 procent peněz z celého programu.

PŘEHLED: Proplacené drobné Aktuální využívání evropské podpory na čistírny odpadních vod
*
Celkový objem peněz na roky 2007–2013 *39,417 mld. Kč
Proplaceno *710 mil. Kč
*
Počet podaných žádostí*836 + 9 velkých projektů
Celkové náklady*105,268 mld. Kč
Dotace EU *69,438 mld. Kč
*
Počet žádostí v hodnocení*298 + 2 velké projekty
Dotace EU *20,423 mld. Kč
*
Počet schválených žádostí*301 + 7 velkých projektů
Celkové náklady *51,650 mld. Kč
Dotace EU *32,856 mld. Kč
Pramen: ministerstvo životního prostředí

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče