Čísla šitá na míru

28. října 2010, 16:40 - Petra Pelantová
28. října 2010, 16:40

Stavební spoření

Parlament minulý týden schválil v prvním čtení snížení státní podpory stavebního spoření. Shodou náhod den poté prezentovala analytická společnost Next Finance ve spolupráci s Českomoravskou stavební spořitelnou studii s názvem Efekty stavebního spoření pro stát a společnost. Výpočty přinášejí velmi zajímavé výsledky. Jenže čísla, na kterých studie stojí, je třeba brát s rezervou.

Miliarda sem, miliarda tam Materiál, který má ukázat pozitivní vliv státní podpory stavebního spoření na ekonomiku, vypracoval hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Ze studie vyplývá například to, že jedna miliarda státní podpory stavebního spoření podpoří vznik zhruba 251 pracovních míst v oblasti stavebnictví a přinese do státního rozpočtu příjem ve výši 1,1 miliardy korun na vybrané dani z přidané hodnoty (DPH).
Tyto výpočty ale vznikly pouhým porovnáním vývoje příjmů státního rozpočtu v oblasti daně z přidané hodnoty, počtu zaměstnaných lidí ve stavebním sektoru a vyplacenou státní podporou klientům stavebních spořitelen. Tedy aniž by zohlednily další vlivy, které v reálné ekonomice nelze opomíjet. Je proto namístě otázka, zda by oněch 251 pracovních míst nevzniklo i bez stavební podpory anebo zda by zmiňovaná miliarda nepřiplula do státního rozpočtu tak jako tak. Nelze totiž zpochybnit argument, že na tvorbu pracovních míst ve stavebnictví nemá vliv pouze státem podporované stavební spoření nebo že zvýšení výběru DPH nemohla způsobit jen státní podpora stavebního spoření.

Švejnar a spol. Pikorova studie navíc není jediným materiálem, který se dotýká stavebního spoření a přináší poměrně zásadní závěry. Letos v květnu vznikla studie zahrnující nejen stavební spoření s názvem Jak inteligentně reformovat veřejné finance. Zpracoval ji institut CERGE-EI spolu s Institutem pro demokracii a ekonomickou analýzu. Spoluautorem materiálu je i ekonom Jan Švejnar. V tomto případě sice nejde o obhajobu stavebního spoření, ale poměrně ostrou kritiku, nicméně i tentokrát je nutné některá data relativizovat. Jde především o tvrzení, že stavební spoření využívají zejména lidé se středními a vyššími příjmy. To je častý argument těch, kdo volají po zrušení či seškrtání státem podporovaného spoření. Autoři materiálu použili pro podložení zmíněného tvrzení graf, který ukazuje, jaký je v jednotlivých příjmových skupinách Čechů podíl majitelů stavebního spoření. Z grafu vyplývá, že zatímco mezi lidmi vydělávajícími od třiceti do sedmdesáti tisíc hrubého měsíčně je majitelů stavebního spoření okolo sedmdesáti procent, u těch s měsíčním příjmem mezi deseti a dvaceti tisíci činí tento podíl jen šestatřicet procent, a u lidí s příjmem do deseti tisíc dokonce pouze šestnáct procent.
Z toho ovšem nelze vyvozovat, že produkt využívají hlavně bohatí. Autoři studie totiž zapomněli zmínit, že lidí z příjmem do deseti tisíc měsíčně je v Česku dle dat ČSÚ přes dva miliony a těch, kteří berou deset až dvacet tisíc, 1,6 milionu. Naopak lidí s měsíčními příjmy přes třicet tisíc je dle ČSÚ jen asi 73 tisíc. Při přepočtu na čísla ze Švejnarovy studie proto vychází, že majitelů stavebního spoření s příjmem do dvaceti tisíc je 960 tisíc a těch s příjmem nad třicet tisíc je pouze 45 tisíc. Není tudíž pravda, že podporu ze stavebního spoření berou hlavně bohatí.

Lepší čísla, prosím Hájit stavební spoření a diskutovat o jeho přínosech je správné, neboť v souvislosti s přístupem některých politiků lze mnohdy nabýt dojmu, že bez seškrtání státní podpory stavebního spoření naše země zbankrotuje. Na druhou stranu je zase zcela relevantní snaha osekat výdaje právě i pomocí omezení státní podpory stavebního spoření. Česká republika žila dlouhá léta nad poměry a nyní musí své dluhy chtě nechtě splácet. Argumentovat tak zásadními závěry, které se objevují v Pikorově i Švejnarově studii, by se však mělo velmi citlivě. Ani v Česku se nelze bezstarostně spoléhat na to, že novináři budou bez problémů papouškovat atraktivní čísla, aniž by se ptali, jak se k nim vlastně došlo.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka…
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Kvíz na pátek: Poznáte značku a model auta podle obrázku?
Technologie
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Přenos čísla do 10 dnů a dva noví operátoři [podcast]
Při instalaci nových hlavních verzí Windows 10 se zkrátí doba, kdy zařízení nelze používat
Alza to s elektromobily myslí vážně. Přidává další modely, nabídne levnější vozy i dodávky
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít