Čísla černá až moc

12. března 2008, 10:30 - Táňa Králová
12. března 2008, 10:30

Zemědělcům se budou s rekordním ziskem hůř obhajovat štědré dotace

I pěstitele samé zaskočilo, jak se při loňských žních obchodníci prali o jejich úrodu obilí. Pro zrno si mnohdy jezdili přímo ke kombajnu a platili za něj až nečekaně horentní sumy. Už tehdy bylo zřejmé, že zemědělství má „zaděláno“ na veleúspěšný hospodářský výsledek. Očekávání potvrdil v minulých dnech Český statistický úřad (ČSÚ): zemědělci sklidili za loňský rok rekordní zisk 13,7 miliardy korun, což je v porovnání s předchozím rokem téměř dvojnásobek. „Jde skutečně o mimořádný výsledek, příště už zisk neporoste tak překotně,“ předpokládá ředitel zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek. Ze souhrnného agrárního účtu vyčnívá hlavně rostlinná produkce, která podle předběžných údajů v běžných cenách meziročně narostla o 34 procent na 65,5 miliardy korun. Z toho obilí se na této sumě podílelo 30,8 miliardy korun, díky vyšší sklizni a zejména lukrativním cenám se hodnota jeho produkce zvedla z roku na rok o 68 procent. U živočišné produkce byl nárůst jen mírný – o 3,4 procenta. Celkově se produkce zemědělských výrobků v běžných cenách meziročně zvýšila téměř o pětinu.

**Klesá rizikovost, roste důchod.**

Skutečnost, že zemědělství je stabilizovaným odvětvím, potvrzuje i jeho stále nižší rizikovost (viz přehled). Agentura Čekia tento ukazatel poměřuje počtem prohlášených konkursů vzhledem k celkovému počtu subjektů působících v odvětví. „Klíčovým ukazatelem pro hodnocení ekonomické situace v zemědělství, z něhož vychází i unijní statistika Eurostat, je čistá přidaná hodnota na pracovníka. Za loňský rok představuje 270 tisíc korun oproti 215 tisícům v roce 2006, to znamená nárůst bezmála o 26 procent,“ zdůrazňuje agrární ekonom Tomáš Doucha. První „nástřel“ Eurostatu, který odhad meziročního vývoje reálného důchodu na pracovníka zveřejnil na sklonku minulého roku, vynesl Česko na druhou příčku v evropské sedmadvacítce. Zatímco v průměru EU stoupl tento příjmový ukazatel o necelých pět procent, v České republice to bylo téměř o 21 procent, podle upřesněných údajů ČSÚ dokonce o 26 procent. „I když meziroční zvýšení je obrovské, není 270 tisíc korun na pracovníka v porovnání s jinými sektory nijak oslnivá částka,“ dodává Doucha.
Šéf zemědělské statistiky Hrbek přičítá loňský mimořádný zisk i tomu, že většina nákladových položek se nezvedla nijak strmě. Neplatí to o krmivech, která zejména kvůli drahému obilí stoupla meziročně o více než 22 procent. Náklady na práci a pachtovné se prakticky nezměnily: zatímco v roce 2006 zemědělci zaplatili vlastníkům půdy na nájemném 3,2 miliardy korun, vloni 3,4 miliardy. Na platy zaměstnanců šlo v předloňském roce necelých 20,6 miliardy korun, v minulém roce to bylo jen mírně nad 21 miliard. Klesl ovšem počet pracovníků, takže jejich průměrná mzda narostla. „Meziročně stoupla o osm procentních bodů, což je víc než průměr národního hospodářství, u něhož byl růst o 7,6 procenta,“ porovnává Hrbek. Stále však platy pro námezdní síly v zemědělství zaostávají za úrovní v podnikatelské sféře, což dokreslují dvě čísla za loňské třetí čtvrtletí: agrárních 14 679 korun měsíčně versus podnikatelských 19 658 korun.

Víc pohnojit a sklidit.

Až za rok ze souhrnného agrárního účtu vyčteme, jak s loňským ziskem zemědělci naložili. „Mají jedinečnou příležitost vyrovnat závazky s restituenty a snižovat své zadlužení. Spíš ale budou asi investovat do intenzivnější výroby obilí a řepky, tedy víc hnojit a používat víc chemie na postřiky,“ domnívá se Hrbek. „Podniky by mohly také lépe zaplatit za práci a udržet či získat kvalitní zaměstnance, nebo investovat do nákupu půdy či moderních technologií,“ doplňuje Doucha. „Budeme zvědaví na obraz letošního roku. Zemědělci nikdy neměli takový prostor pro zlepšení situace,“ konstatuje.
Vlastníci půdy asi většinou nemohou počítat s tím, že by se s nimi uživatelé jejich pozemků zčásti podělili o zisk a sami od sebe jim zvedli nájemné. Tam, kde se na pozemky přímo netlačí někdo další, současné nájemce k dobrovolnému zvýšení nic nenutí, navíc často mají dlouhodobé smlouvy s dohodnutou výší pachtovného. „Přitom půda bude v budoucnu velký problém. Dají se z ní vytěžit peníze, ale stále jí ubývá tím, jak pokračují zábory pro různé stavby. Sledujeme také, jak každoročně ubývá plocha ponechaná ladem,“ porovnává Hrbek. Zatímco v roce 2003, kdy na půdu ladem šly u nás naposledy dotace, bylo neobdělávaných pozemků 177 tisíc hektarů, v minulém roce už jen asi třicet tisíc. „Pohled Evropské unie na zemědělství se mění. Ještě nedávno se mluvilo hlavně o environmentálních programech, teď je v kursu produkce a k tomu, jak ji zvýšit, se zahajují různé pilotní projekty,“ říká Hrbek. Kupříkladu ČSÚ má vypracovat studii, jak u nás zavlažování může přispět k rozmachu výroby.

Dotace až podle cen.

Zdražení potravin, rekordní zisk a k tomu letošních zhruba čtyřicet miliard dotací do agrárního odvětví je kombinace, nad níž se právem může pozastavit daňový poplatník. „Jsou při vysokých farmářských cenách namístě takové dotace?“ ptá se logicky. „Za drahé jídlo nemohou zemědělci. Nelze nikomu vyčítat, že prodává za cenu, která odpovídá vztahu nabídky a poptávky,“ zastává se Doucha prvovýrobců. „Když jsou ale vysoké ceny, není důvod poskytovat štědré podpory. V unii se začíná mluvit o citelnějším snížení přímých dotací a jejich přesunu od trhu do rozvoje venkova. O tom bude ale ještě mnoho debat,“ poznamenává. Inspiraci by unie mohla čerpat v USA, jejichž systém považuje Doucha za pružnější a spravedlivější: „Dostanou-li tamní farmáři dobré ceny, mají od státu méně dotací. V USA se čeká, jak se vyvine situace na trhu, na rozdíl od EU, která dává peníze předem.“ První snaha o usměrnění rozhazovačné společné zemědělské politiky unie, s níž vloni na podzim vyšla Evropská komise, narazila u řady členů na odpor, v českém případě obzvlášť mohutný. Agrární ekonom Doucha ovšem nesdílí oficiální pozici ČR, která odmítá krácení dotací vyplácených automaticky podle množství hektarů a současně přesun části peněz z těchto tržních podpor do škatulky pro venkov, což jsou převážně zase prostředky do zemědělství, ovšem příjemce se o ně musí nějak zasloužit. „Říká se, že tímto převodem si podtrhneme konkurenceschopnost. Já tvrdím opak – bude víc peněz na modernizaci. Díky plošným platbám tady přežívají slabí a podprůměrní, spíš bychom ale měli posílit zdroje na nové technologie a výkonnou techniku, protože za pět let se budeme muset vyrovnat s konkurencí ze třetího světa,“ upozorňuje. A velké podniky, kterým chce Evropská komise ubrat část dotací, by na tom podle Douchy bity nebyly: „Daleko lépe než malí sedláci si umí sáhnout na investiční podpory, na něž by naopak bylo víc peněz. Než si ti menší připraví projekt, velká firma už zaměstnává projektanty.“ Unie bude letos vážně řešit dilema, co s přežitou zemědělskou politikou. A Česku, které se zabarikádovalo na základech současných dotací, se loňský mimořádný zisk pramálo hodí do slovníku oficiální argumentace.

BOX:
Zemědělský účet
Hodnota produkce v běžných cenách (mil. Kč)
2007*2006
Rostlinná produkce*65 508*48 876
z toho obiloviny*30 826*18 376
olejniny*9 888*7 926
Živočišná produkce*48 291*46 670
z toho mléko*21 126*20 174
skot*7 478*7 079
prasata*11 104*11 713
Celková produkce odvětví*120 078*101 086
Pramen: ČSÚ

BOX:
Klesající míra rizikovosti (koeficient 0-1)
Rok*Zemědělství*Potravinářský průmysl
2000*0,13*0,79
2001*0,11*0,48
2002*0,08*0,54
2003**0,08*0,28
2004*0,05*0,28
2005*0,06*0,23
2006*0,04*0,17
2007*?*0,23
Pramen: Čekia

BOX:
TOP příjemci dotací Podnik*Celkové platby za roky 2004 – 2006 (Kč)
1. Agro Měřín*182 461 922
2. Vojenské lesy a statky*161 004 658
3. Horymas Rýmařov*131 222 183
4. ZD Dolní Újezd*108 793 774
5. ZD Krásná Hora nad Vltavou*102 224 346
6. ZD Mořina*98 367 711
7. Rostěnice, a. s.*96 364 684
8. ZOD Žichlínek*95 338 652
9. Horský statek Abertamy*91 615 549
10. Ekocas Částkov*86 113 928
11. Agrodružstvo Jevišovice*85 121 737
12. Alimex Nezvěstice*76 290 088
13. Agrona Rpety, Hořovice*74 575 084
14. ZD Opařeny*70 640 068
15. ZEAS Puclice*69 852 099
16. Příkosická zemědělská a. s., Mirošov* 66 825 656
17. Agrodružstvo Morkovice*65 256 775
18. Zemědělská a. s. Krucemburk*64 437 394
19. ZD Senice na Hané*63 034 206
20. Kladrubská a. s., Kladruby*62 345 651
Pramen: www.farmsubsidy.org

Praporek: Zdražení potravin, rekordní zisk a k tomu letošních zhruba čtyřicet miliard dotací do agrárního odvětví je kombinace, nad níž se právem může pozastavit daňový poplatník.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče