Čínský turista přichází. Jeho snem je Paříž, nyní ale objevuje i Prahu

29. května 2015, 18:00 -
29. května 2015, 18:00

Sedíme v McDonald’s na Václavském náměstí a pan Li pokládá na stůl průkaz akreditovaného turistického průvodce. Vedle něj klade ještě průkaz opravňující k výkonu taxislužby. Ten druhý je pro něj důležitější než ten první. Provádění čínských turistů po Evropě totiž znamená hlavně spoustu hodin strávených za volantem. „Málokdo chce vidět jenom Českou republiku,“ říká dobrou češtinou Číňan v baseballové kšiltovce, kterému byste jeho čtyřiašedesát nehádali.

Li Pao-čcheng se narodil v Pekingu, ale už dvacet čtyři let žije v Praze. Než začal provádět po Evropě Číňany vyšší střední třídy, obchodoval s textilem. Během krize ale šly obchody špatně, a tak se dal na provádění.

Nejdříve vodil zadarmo známé známých, jednoho dne ho ale oslovil čínský kamarád, který má cestovní kancelář, aby jeden zájezd provedl za peníze. Od té doby se pan Li prováděním živí a dnes je jedním z nejzkušenějších čínských průvodců v Praze.

„Mám v telefonu kontakty na sto padesát cestovek. Když mi zavolají, jedu,“ popisuje svoje zaměstnání. O práci nouzi nemá, spíš naopak – počty čínských turistů do Evropy rostou dvouciferným tempem a ještě dlouho budou.

Paris, je t’aime

Vloni vycestovalo z Číny celkem 109 milionů Číňanů, do roku 2019 by jich mělo být 174 milionů. Ještě v roce 2000 to přitom bylo pouhých deset milionů. Nástup čínského turisty je symbolem bohatnutí nejlidnatější země světa. Podobným způsobem zaplavila svět před třiceti lety vlna japonských turistů a dala vzniknout oblíbenému klišé o stádu turistů blýskajících fotoaparáty.

Číňané nejvíce cestují do Asie, Evropa je ale na druhém místě a její obliba prudce roste. Ze všech evropských měst mají Číňané nejraději Paříž. Vloni jich tam zavítalo 2,2 milionu. Pro srovnání: do Česka vloni přijelo 211 tisíc Číňanů. I to byl ale nárůst o pětinu.

Pan Li sice bydlí v Praze, ale když na to přijde, zvládá i Francii, sever Itálie, jih Chorvatska nebo Švýcarsko. Vyzvednout své ovečky třeba v Paříži pro něho není žádný problém

České velvyslanectví v Pekingu a konzulát v Šanghaji však vydaly jen něco přes 17 tisíc víz, je tedy zjevné, že většina Číňanů k nám cestuje z jiných evropských zemí. To by mělo změnit přímé letecké spojení společnosti Hainan Airlines, které začne fungovat letos na podzim.

Pan Li tomu ale moc nevěří. „Bude to lepší. Ale zas tak moc to nepomůže. Pro Číňany je lehčí získat vízum na německé nebo francouzské ambasádě. Vízum České republiky je těžké. I maďarské nebo rakouské jsou snazší,“ říká ostřílený matador.

Pan Li sice bydlí v Praze, ale když na to přijde, zvládá i Francii, sever Itálie, jih Chorvatska nebo Švýcarsko. Vyzvednout své ovečky třeba v Paříži pro něho není žádný problém. V takovém případě pro jistotu vyrazí o den dřív. Nasedne do svého minibusu a stráví na cestě patnáct hodin.

A pak čeká den u Seiny, až jeho zákazníci přijedou. Velké skupiny o čtyřiceti lidech, tedy chudší klientelu, která si koupila zájezd od velké cestovní agentury, dnes bere pan Li už jenom zcela výjimečně.

Průvodce s minibusem. Pan Li žije v Česku už dvacet let. Nemá ale problém čínské turisty vyzvednout svým minibusem třeba i v Paříži a pak povozit po Evropě

Nejčastěji dělá malé skupinky do osmi lidí, které se vejdou do jeho minibusu. Když je vyzvedne, ať už v Paříži, Frankfurtu, nebo Varšavě, stráví s nimi následujících osm až dvanáct dní. A pořádně je povozí po několika evropských zemích.

Nejčastěji ale podniká středoevropské kolečko, které začíná v Polsku nebo v Německu a vede přes Českou republiku někam do Maďarska a Rakouska. V Česku jeho turisté stráví většinou dva až čtyři dny. Během té doby navštíví buď jen Prahu, nebo případně objedou kolečko Praha – Karlovy Vary – Plzeň – Český Krumlov – Kutná Hora – Praha. Brno, moravská metropole, zatím zůstává stranou čínského zájmu.

„Pak jedou do Vídně, jsou čtyři až pět dní v Rakousku, dva tři dni v Maďarsku a tím to končí. To je jen příklad. Jiná skupina může jet do Německa. Já s nimi jezdím všude. Musím znát historii všech zemí. Když jedeme do zámku Schönbrunn, musím jim vysvětlit, kdo to byla Sisi a Marie Terezie a Franz Josef. Když skončí skupina, každou minutu čtu, vzdělávám se. To mám strašně rád,“ popisuje Li svoji práci.

Útrata: 17 tisíc korun

Číňané se ale v Evropě nezajímají jen o památky a historii. Turisté z říše středu jsou proslulí tím, že na dovolené utrácejí jako nikdo jiný. Předčí v tom dokonce i rozhazovačné Rusy. Nakupují především luxusní značky. Jednak patří k tradici vozit z dovolené drahé dárky, zároveň je luxusní zboží v Evropě výrazně levnější než v Číně. Čínští turisté vloni na cestách utratili 165 miliard dolarů (čtyři biliony korun).

Celý svět se proto předhání v tom, komu se podaří přilákat tuto extrémně lukrativní klientelu. Země to mohou udělat třeba tím, že změkčí režim vydávání víz anebo že zavedou letecké linky spojující je s velkými čínskými městy.

Česko by o čínské turisty rozhodně stát mělo – v průměru tu vloni utratil každý Číňan 17 918 korun. Vyplývá to z údajů společnosti Global Blue, která Číňanům vrací DPH u nakoupeného zboží. Jak je to ve skutečnosti, je ovšem věc jiná – je známá věc, že Číňané z různých důvodů ne všechny nákupy přiznávají. Skutečné číslo je nejspíš podstatně vyšší.

Na každém správném turné po Evropě s panem Li ale nesmí chybět návštěva outletu – diskontního nákupního centra na periferii města

Za co Číňané utrácejí? Člověk nemusí být zrovna velký analytik, aby na to přišel. Stačí se chvilku projít po Starém Městě. Číňany obecně zajímají luxusní značky jako Louis Vuitton nebo Prada – ty kupují v Pařížské.

V Česku konkrétně pak nakupují křišťál nebo české drahokamy, jako jsou vltavíny nebo granáty, které dostanou v obchodech v Karlově ulici nebo na Staroměstském náměstí. Pan Li přidává na seznam ještě obchod Botanicus, který prodává přírodní mýdla.

Během cesty po Evropě Číňané sice ochutnávají místní kuchyně, ale většinu času se stravují v čínských restauracích. „Mají rádi vepřové koleno, kachnu, guláš. Také francouzské restaurace. Nejvíc ale čínské. V Praze je to šanghajská restaurace v Anglické ulici nebo čínská na Evropské. Zdejší čínská kuchyně je jiná než v Číně. Zas tak jim to nechutná, ale jinak to nejde. Nemohli by jíst pořád jen české jídlo. Strašně moc jim ovšem chutná české pivo,“ říká průvodce.

Co se týče hotelů, čínští turisté v Praze většinou spí v pěti- a čtyřhvězdičkových zařízeních. Z pětihvězdičkových je to Hilton, z čtyřhvězdičkových pak hotel Vysočany Clarion nebo Duo na Proseku, vypočítává pan Li.

Na každém správném turné po Evropě s panem Li ale nesmí chybět návštěva outletu – diskontního nákupního centra na periferii města. Ke zklamání majitelů českých nákupních center to ale většinou nejsou tuzemské outlety, protože v těch chybějí skutečně luxusní značky, po kterých Číňané touží. Pan Li se svými turisty jezdí do outletů v Metzingenu u Stuttgartu, do Berndorfu u Vídně, do The Mallu v Miláně nebo do Village Outletu v Paříži.

Pokud trasa nevede přes tyto země nebo jestliže jeho klienti projeví výslovné přání nakoupit si zboží v outletu v Praze, pak je pan Li bere do Fashion Areny ve Štěrboholích. Když přijede zájezd čínských turistů do štěrboholského nákupního centra, každý Číňan tu dostane kartu s desetiprocentní slevou.

Oproti loňskému březnu přijelo do Fashion Areny o 130 procent více Číňanů a v prvním čtvrtletí utratili o 76 procent více než za stejné období loni

Ve Fashion Areně pak čínský turista v průměru utratí čtyři tisíce korun. Lákání cizinců tady má přímo na starost „tourism manager“ Alena Kudílková. Dosud šlo hlavně o Rusy, ale časy se mění.

„Na čínskou klientelu cílíme zatím krátce. Tvoří nějakých sedm procent veškerých zahraničních návštěvníků. Ale roste to. Je to zajímavá klientela. Oni sem totiž přijedou připravení. Přesně vědí, co chtějí za značky, co by si chtěli koupit. U nás kupují hlavně boty, kabelky, šperky, hodinky. Luxusní zboží a značky. Výhledově bychom se chtěli posunout k těm lepším značkám,“ říká manažerka.

Oproti loňskému březnu přijelo do Fashion Areny o 130 procent více Číňanů a v prvním čtvrtletí utratili o 76 procent více než za stejné období loni. Arena se snaží Číňanům zpříjemnit nákupy také tím, že rozšiřuje akceptaci čínských platebních karet Union Pay. Tou jde dnes platit v pětině zdejších obchodů.

Letos trojnásobek

Největší cestovní kanceláří, která se Česku specializuje na incoming, tedy přílet čínských turistů do Česka, je Wings Travel. Vlastní ji manželský pár z Pekingu, který už dlouho žije v Praze. Má stále dobré kontakty v Číně, a tak do Česka vozí hlavně vládní delegace.

Dohromady cestovka do Česka ročně přiveze 3500 čínských návštěvníků. „Střední třída z rozvinutých čínských měst často dostává skupinové zájezdy po Evropě v práci za odměnu, zájezd na 12 až 14 dnů, kde stihnou projet několik zemí včetně Česka,“ říká Jana Wirthová, která v Číně pracovala osm let a nyní vede pražskou pobočku společnosti Wings Travel.

„Praha právě teď začíná být atraktivní destinací. Číňané o Česku nemají velké povědomí a očekávají, že to bude lehce zaostalá východoevropská země. Pak jsou velmi překvapení nádherným prostředím a dobrou úrovní služeb. Naopak například u Paříže očekávají, že tam prožijí nejromantičtější den svého života, a pak třeba jen zaprší a už jsou zklamaní,“ dodává.

„V letošním roce vidíme velký nárůst příjezdu jak vládních a obchodních delegací, tak i turistických skupin. Oproti loňskému roku čekáme letos nárůst až na trojnásobek. Dříve bylo překážkou nesnadné vyřizování víz i určité napětí mezi oběma zeměmi v diplomatické rovině. Jsme velmi rádi, že konečně vidíme zlepšení vzájemných vztahů, a doufáme, že tato tendence bude pokračovat,“ říká Wirthová.


Čtěte také:

Praha Asiaty táhne. Čínští turisté v Pařížské porážejí už i Rusy

Čína plánuje turistickou zónu společně s Ruskem a KLDR

Turisté loni v Česku utratili o desetinu víc, obvykle se zastavili na den

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče