Čínský problém „Made in China“

15. prosince 2009, 17:49 - Mark Drajem
15. prosince 2009, 17:49

Stinnou stránkou obřího pekingského stimulačního plánu je nadbytek továren...

Celý podtitul:
Stinnou stránkou obřího pekingského stimulačního plánu je nadbytek továren a vyrobeného zboží, což může vyostřit napětí na trzích

PEKING
Pro společnost Baotou Steeel z Vnitřního Mongolska byl letošní rok velmi těžký. Příjmy ocelárny nacházející se ve větrných stepích více než 560 kilometrů severně od Pekingu klesly o 21 procent a zdá se, že se firma letos ocitne poprvé od reorganizace, jež se uskutečnila před více než deseti lety, v červených číslech. Část potíží sice souvisí s poklesem vývozu, ale největší problém představuje růst domácí výroby. V čínských ocelárnách stoupl letos její objem o 10,5 procenta a celková roční produkce patrně překročí 700 milionů tun, přičemž sama Čína spotřebuje asi o 200 milionů tun méně. „(Nadvýroba) ovlivňuje všechny firmy v oboru,“ říká Jü Čchao, ředitel pro vztahy s investory ocelárny Baotou. „Nemáme na vybranou a musíme se s tím smířit.“
Je to skutečně tatáž Čína, jejíž letošní očekávaný růst má překročit osm procent? Ačkoli pekingský stimulační balíček v objemu 586 miliard dolarů pomohl pevninské Číně proplout světovou finanční krizí, má i své stinné stránky. Investice do základních prostředků – peníze utracené za továrny, silnice a další nákladné projekty – vzrostly v prvním pololetí bezmála o 40 procent a spadá na ně v podstatě celý hospodářský růst země.
Díky dostupnosti úvěrů došlo k posílení poptávky po takových komoditách jako ocel, chemikálie či sklo. Zároveň však byla zahájena i masivní výstavba nových továren, jež takové komodity vyrábějí. Pokud Čína začne přebytky vyvážet za výprodejové ceny, které odborníci nazývají dumpingovými, může dojít k vyostření napětí na trzích. „Vzhledem k tomu, že čínská výrobní kapacita oceli předstihla poptávku bezmála o 30 procent, zavřou továrny a propustí zaměstnance, nebo budou vyvážet za jakýchkoli podmínek?“ pokládá si otázku Daniel R. DiMicco, CEO ocelárny Nucor se sídlem v Charlotte. Sám si také odpovídá: „Přikloní se k exportu.“
Čínská státní plánovací komise vydala varování před masivní nadvýrobou v půl tuctu průmyslových odvětví. Cementárny letos zvýšily roční výrobní kapacitu o 600 milionů tun nad rámec 1,9 miliardy tun, jež Čína vyráběla dosud. Výroba v hliníkárnách klesla na dvě třetiny, ačkoli ještě vloni vyráběly hliníkárny na 80 procent celkové výrobní kapacity. A během posledních dvou let se počet čínských firem vyrábějících díly pro větrné elektrárny zvýšil čtyřnásobně na současných více než 80 subjektů.

RIZIKO NESPLACENÍ ÚVĚRŮ
Washington přijal první protiopatření. Rozhodl o zavedení cla, jež zvyšuje cenu trubkové oceli dovážené do USA téměř na dvojnásobek. Clo bylo zavedeno na základě předběžného opatření ministerstva obchodu, v němž se uvádí, že Čína vyváží ocelové trubky používané v ropném průmyslu za cenu nižší než tržní. „Čína stále zvyšuje výrobní kapacitu, přestože poptávka nikde na světě nestoupá,“ uvádí washingtonský právník Roger Schagrin, jenž zastupoval americké oceláře ve stížnosti týkající se dovozu trubek. Schagrin dodává, že se čínský export trubkové oceli do USA během posledních tří let ztrojnásobil na 2,1 milionu tun ročně. Tento nárůst se po zavedení vládního opatření zpomalil.
Obavy z průmyslové nadvýroby má i Peking. Pokud firmy zvýší výrobní kapacity a přebytek nebudou schopny prodat, hrozí jim, že nebudou moci splácet své závazky. Pokud budou firmy i nadále přehnaně investovat do výroby komodit, mohly by plány na přechod čínské ekonomiky od státních výdajů k vytvoření ekonomiky postavené na spotřebě a inovacích vyjít naprázdno. „Musíme se zamyslet nad tím, co je pro naši ekonomiku perspektivní,“ říká profesor Ča Tao-ťiung z Fakulty mezinárodních studií Pekingské univerzity. A ptá se: „Nízké ceny a velké objemy, nebo výrobky s vyšší přidanou hodnotou?“
Čína již podnikla určité opatření na zbrzdění této expanze. Státní plánovací agentura zamítla řadu nových projektů v segmentu výroby cementu, hliníku a skla, jež nesplňují přísné normy na hodnoty znečištění, energetickou účinnost a rozměry. Rozhodla, že dvě největší ocelárny – šanghajská Baosteel a Wuhan Iron & Steel – musejí zastavit výstavbu dvojice nových závodů, přičemž roční výrobní kapacita každého z nich měla činit deset milionů tun. Dále nepovolila výstavbu menších továren na výrobu silikonových polymerů (používaných v mobilních telefonech) a silikonových monomerů (používaných takřka všude, tělovými krémy počínaje a elektronikou konče). „Líbí se nám, co čínská vláda dělá: soustředí se na ty, kteří používají zdroje efektivně,“ říká Tom Cook, šéf čínských operací společnosti Dow Corning, jejíž menší konkurenti by mohli kvůli nově přijatým opatřením skončit.
To ovšem neznamená, že problém lze snadno vyřešit. Většina firem v nejhůře postižených průmyslových odvětvích má obrovský počet zaměstnanců, jsou vlastněny státem a představují zcela zásadní zdroj příjmů pro regionální vlády. Jako takové si mohou užívat dodávky dotované elektřiny a dotovaných pozemků – a to se nezmiňujeme o těsných vazbách na místní banky – takže zvýšení výrobní kapacity může být úplná malichernost. „Dokud si ostatní státy mohly dovolit přebytky kupovat, Číně to vycházelo … ale teď je to tlakový hrnec, z něhož uchází pára,“ říká Jörg Wuttke, prezident Obchodní komory EU v Číně. Ta vydala 26. listopadu zprávu o nadvýrobě, v níž je vysloven předpoklad, že dojde k vyostření napětí na trzích.
Čína však zřejmě nebude chtít uskutečnit makroekonomické změny, které jsou pro vyřešení stávajících potíží zásadní. Na každoročním zasedání čínského lidového politického poradního shromáždění, jež se letos konalo 7. prosince, vláda naznačila, že její výdaje budou stimulovat ekonomický růst ještě minimálně v průběhu celého příštího roku. Vedení země zároveň neprojevilo přílišnou ochotu přehodnotit kurz jüanu. Čínské výrobní přebytky tak budou i v budoucnu na světových trzích relativně levné. „Některé státy volají po zvýšení hodnoty jüanu a zároveň zneužívají obchodní protekcionismus, což není fér a reálně to brzdí rozvoj Číny,“ sdělil premiér Wen Ťia-pao evropským státním představitelům 30. listopadu na summitu EU–Čína v Nan-ťingu.
Čínští ekonomové tvrdí, že veškerou nadvýrobu časem pohltí hospodářský růst. „V konkurenčním prostředí je nadvýroba nezbytná,“ říká Lu Feng, profesor Čínského centra pro ekonomický výzkum při Pekingské univerzitě. V normálních podmínkách to obvykle nevyvolává tenzi na trzích ani znepokojení, na něž nyní naráží Čína. Jenže právě teď rozhodně neprožíváme normální časy, odporuje Siung Pi-lin, úředník z průmyslové sekce Státní plánovací komise. „Globální finanční krize,“ říká Siung, „tento problém jen více odkryla.“

***

OBRÁZEK S. 21
Kotouče ocelových drátů připravené k expedici v provincii Šan-si: čínská výroba stoupla o 10,5 procenta

PRAPOREK S. 21
Peking neprojevil velkou ochotu přehodnotit kurz jüanu. Čínské výrobní přebytky budou i nadále na světových trzích levné.

Graf s. 21
VĚTŠÍ NABÍDKA, MENŠÍ CHUŤ
Procenta
Koeficient vytížení čínských výrobních kapacit
’07 ’08 ‘09
OCEL HLINÍK CEMENT
Pramen: Obchodní komora EU v Číně, Morgan Stanley

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče