Čínské dovozy stagnují

19. února 2007, 00:00 - (kaj,čtk)
19. února 2007, 00:00

TEXTILNÍ A ODĚVNÍ PRŮMYSLSilná koruna a zdražování energií se i v loňském roce projevily na poklesu tržeb v textilním a oděvním průmyslu. Naopak nápor levných čínských dovozů začal stagnovat.I v loňském roce pokračoval propad textilního a oděvního průmyslu.

TEXTILNÍ A ODĚVNÍ PRŮMYSL

Silná koruna a zdražování energií se i v loňském roce projevily na poklesu tržeb v textilním a oděvním průmyslu. Naopak nápor levných čínských dovozů začal stagnovat.

I v loňském roce pokračoval propad textilního a oděvního průmyslu. Tržby v odvětví se podle předběžných odhadů loni snížily o 3,7 procenta na 54 miliard korun. Tyto údaje přitom zahrnují pouze podniky s více než 20 zaměstnanci, kterých je v Česku v tomto segmentu více než 600. Textilní výroba se v Česku propadá již několik let. Podle viceprezidenta Asociace textilního a oděvního průmyslu Jiřího Kohoutka to ovšem není způsobeno ani tak snížením dodávek, jako spíše posilující korunou.

Tržby v samotném textilním průmyslu klesly o procento na 44 miliardy korun, zatímco tržby v oděvním průmyslu se snížily o 14 procent na 10 miliard korun. Relativně vysoký pokles tržeb v oděvním průmyslu je však zkreslen mimořádně vysokými tržbami v prvním pololetí 2005.

PROKLATĚ DRAHÁ ENERGIE

Dalším problémem sektoru je podle něj dramatický růst cen elektrické energie a plynu, který má celkové dopady řádově 250 milionů korun ročně. „Tento vliv začíná být bezprostředním důvodem k omezování a zastavování výroby v Česku,“ tvrdí Kohoutek.

Tyto náklady nejsou prý zákazníci ochotni akceptovat v růstu cen. „Logickým důsledkem je stagnace mezd a pokles zaměstnanosti, protože mzdy jsou jedinou položkou, kde se dají takto rostoucí náklady kompenzovat,“ dodává.

Počet pracovních míst v textilním průmyslu v podnicích s více než dvaceti zaměstnanci poklesl loni o osm procent na méně než 40 tisíc. V oděvním průmyslu se zaměstnanost snížila téměř o 15 procent pod úroveň 20 tisíc.

Průměrná měsíční mzda v celém odvětví dosáhla v těchto firmách přibližně 13 100 korun, což přestavovalo meziroční nárůst o zhruba 8,7 procenta. V textilním průmyslu dosahuje mzda 14 tisíc korun, což je o zhruba 2600 korun více než v oděvním průmyslu. V textilním sektoru produktivita práce vzrostla o skoro deset procent, v oděvním naopak klesla o 2,2 procenta.

NÁPOR Z ČÍNY POLEVIL, NASTUPUJE PÁKISTÁN

Loňský rok potvrdil podle Kohoutka stagnaci dovozů z Číny, což je důsledkem Dohody o porozumění přijaté mezi Čínou a Evropskou unií v červnu 2005. Významně ale vzrostl dovoz z jiných asijských zemí, zejména Indie a Pákistánu. Oba tyto vlivy se prý výrazněji projevují v oděvním sektoru. „Výsledkem je, že textilní sektor si udržuje pozici exportéra, má tedy kladné obchodní saldo, zatímco oděvní sektor vykazuje zápornou obchodní bilanci,“ dodává.

Kohoutek míní, že problém s otevřením trhů musí řešit Evropská komise razantnějším postupem ve Světové obchodní organizaci. Proti posilování koruny se podniky mohou bránit jen „dobrou kalkulací“, kterou ale prý neumějí promítnout do cen, a pojištěním kurzových vlivů. „Obecně vzato se podniky mohou bránit nejúčinněji tím, že budou vyrábět druhy výrobků, u kterých není takový tlak na ceny,“ uzavírá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče