Cink, cink a ratata

14. května 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
14. května 2007, 00:00

VLADIMÍR KABEŠ Pražská společnost Aero vznikla roku 1919 s jasným cílem - vyrábět letadla. Postupem času se ale ukázalo, že bude dobré najít ještě nějaký doplňkový program. Majitel společnosti Vladimír Kabeš se rozhodl pro automobily a světlo světa spatřil legendární „cililink“.

VLADIMÍR KABEŠ Pražská společnost Aero vznikla roku 1919 s jasným cílem - vyrábět letadla. Postupem času se ale ukázalo, že bude dobré najít ještě nějaký doplňkový program. Majitel společnosti Vladimír Kabeš se rozhodl pro automobily a světlo světa spatřil legendární „cililink“.

Skončila první světová válka a po rozpadu bývalého Rakouska-Uherska vznikl nový stát - Československo. Hlavní ekonomickým centrem střední Evropy ale nadále zůstávala Vídeň, kam se před válkou soustředil značný kapitál a sídlila zde řada významných firem. Nerovnost Prahy a Vídně byla patrná například v letecké výrobě, která v Rakousku dobře prosperovala, kdežto v pozdější československé metropoli zcela chyběla. Tuto slabost si uvědomovala řada podnikatelů, nejaktivnějším byl však obchodník Kouřil (křestní jméno prameny neuvádějí).

Myšlenkou vybudovat v Praze ryze český podnik na výrobu letadel se doslova nadchl a usilovně hledal partnery, s nimiž by mohl plány realizovat. Letectví bylo tehdy v začátcích, proto se dlouho snažil marně. Nakonec ale přesvědčil právníka Vladimíra Kabeše a inženýra Karla Mertu, s nimiž roku 1919 založil v Praze-Bubenči společnost Aero.

DOBA LETADLOVÁ Začátky podniku byly skromné. Společnost zaměstnávala pouhé dva dělníky a sídlila v malých prostorách. S první zakázkou od Leteckého sboru se ale situace zlepšila. Aero dostalo za úkol zhotovit kopii letounu Hansa Brandenburg zvaného „branďák“. Příležitosti se chopila znamenitě a Letecký sbor následně objednal dalších 35 kusů. Na tak velkou zakázku ovšem původní dílny v Bubenči nestačily. Firma Aero se proto koncem roku 1919 přestěhovala do Holešovic. Nové objednávky se jen hrnuly, rychlý růst společnosti ale poněkud zaskočil společníky Kouřila s Mertou. Roku 1921 se oba rozhodli z podniku vystoupit a jediným majitelem se tak stal Vladimír Kabeš. V následujícím roce vyrobilo Aero hned několik prototypů a získalo i zakázku na čtyřicet dvouplošníků Š-2. Záhy se však začala množit podezření, že ministerstvo obrany podnik příliš protežuje. Stát na to reagoval tím, že několik objednávek zrušil a firma Aero přišla o předem dojednané peníze. BEJBÍK A CILILINK Vladimír Kabeš sice po tomto incidentu s výrobou letadel neskončil, začal se ale zajímat o vhodnou doplňkovou výrobu. Nakonec se rozhodl pro automobily, úspěch s vlastním prototypem ale zpočátku neměl. Osud mu však přál. Roku 1928 se seznámil s talentovaným konstruktérem Břetislavem Novotným, který se rovněž pokoušel o stavbu automobilů. Byl autorem plechového vozítka Novo a s podnikatelem Kolandou vyrobil v pražském Karlíně i vůz značky Enka. Ten se Kabešovi ihned zalíbil, proto na něj odkoupil veškerá práva a Novotného pověřil jeho úpravou. Z původní Enky vznikl roku 1929 legendární vůz Aero 10HP. Automobil měl obsah 500 kubických centimetrů a cenou se blížil spíš motocyklům. Místo za volantem vyhovovalo především řidičům menšího vzrůstu, proto se vozu začalo říkat „bejbík“. Ještě roztomilejší název ale získal díky své typické vlastnosti. Protože při startování cinkal, říkali mu lidé „cinkáč“ nebo také „cililink“. Roku 1931 na něj pak úspěšně navázal model 18HP, kterému se pro objem válců 662 kubických centimetrů přezdívalo „šestsetdvaašedesátka“. ČESKÝ JAGUÁR Oba předchozí typy později doplnil ještě sportovní vůz Aero 26HP, kterému se pro dobré jízdní vlastnosti říkalo „silniční štika“. Počátkem třicátých let ale přišla celosvětová hospodářská krize, která zasáhla také automobilismus. Vozy začaly být příliš drahé a výrobci museli uvažovat o úspornějších modelech. Nový vůz začalo vyrábět také Aero. Byl jím model Aero 30, který se od předchozích typů lišil nejen zajímavým technickým řešením, ale také zcela novým vzhledem. Nejvíce připomínal anglické sportovní vozy, začalo se mu proto říkat „český jaguár“. Jeho průměrná rychlost byla 70 kilometrů v hodině, největší předností ale byla úspornost. Aero v reklamní kampani dokonce uvedlo, že jízda „třicítkou“ je ekonomicky výhodnější než jízda vlakem. Ředitelství drah sice společnost zažalovalo, po provedeném testu, kdy plně naložený vůz Aero ujel trasu z Prahy do Bratislavy se spotřebou 6,5 litru na 100 kilometrů, však muselo prohru uznat. STOP AUTOMOBILISMU Automobil Aero 30 byl natolik pokrokový, že ho ani v následujících letech nebylo nutné příliš modernizovat. Roku 1938 byla pouze upravena karoserie a v této podobě se pak vyráběl dalších osm let. Počátkem druhé světové války přišli konstruktéři firmy ještě s modely Aero Pony a Aero Rekord, vzhledem k nacistické okupaci však zůstalo pouze u prototypů. Namále měla ostatně celá automobilová divize společnosti Aero a výrobu se nakonec podařilo udržet jen díky přímluvě barona Ringhoffera. Konec války však znamenal pro automobilku další ránu. Celá společnost Aero byla totiž jako strategický podnik hned roku 1945 znárodněna a začleněna do národního podniku Letecké závody. Výroba osobních aut se do této struktury příliš nehodila, roku 1946 byla proto úředně zastavena. Zakladatel podniku Vladimír Kabeš navíc hned v následujícím roce zemřel. Společnost Aero se pak roku 1953 přesunula do nového areálu ve Vodochodech a stala se významným producentem proudových letounů. Dnes zaměstnává zhruba 1600 lidí a produkci vyváží do celého světa. |VLADIMÍR KABEŠ (1886-1947) Český podnikatel Vladimír Kabeš se narodil roku 1886 v Praze. Vystudoval advokacii, roku 1919 se ale rozhodl pro podnikání a se společníky Kouřilem a Mertou založil v Bubenči společnost „Aero, továrna letadel“. Roku 1921 se stal jejím jediným majitelem. Vedle hlavní letecké výroby začal roku 1929 vyrábět také automobily, které vynikaly dobrými vlastnostmi a nízkou cenu. Největší úspěch přinesl firmě typ 10HP „cililink“, který je dodnes jedním z nejznámějších českých automobilů. Vladimír Kabeš vedl podnik až do roku 1945. Zemřel o dva roky později ve věku jedenašedesáti let. BŘETISLAV NOVOTNÝ (1892-1965) Český automobilový konstruktér Břetislav Novotný se narodil 21. června 1892 v Hulíně. Po maturitě na brněnské reálce odešel na čas do Belgie, kde se stal leteckým inženýrem, a krátce působil také ve Fordových závodech. Jeho snem bylo vytvořit kvalitní „lidový vůz“, který by nestál víc než 25 tisíc korun. Roku 1922 postavil čtyřkolku Novo, úspěch ale měl teprve jeho automobil Enka, který se stal základem vozů Aero. Stal se hlavním konstruktérem Aerovky, kde později spolupracoval i s bratrem Hostivítem. Zemřel 9. ledna 1965 ve věku třiasedmdesáti let. |

Prameny: Cililink a jeho sestry, Aero Vodochody, Stará Aerovka

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče