Číňanům na rozloučenou

15. října 2008, 15:31 - Kateřina Menzelová
15. října 2008, 15:31

Bushův kabinet odsouhlasil dodávku zbraní na Tchaj-wan za 6,5 miliardy dolarů

Odstupující kabinet prezidenta George Bushe miliardovým obchodem nepotěšil Peking. Americká vláda odsouhlasila, že prodá zbraně Tchaj-wanu v hodnotě 6,5 miliardy dolarů. Rozhodnutí se pochopitelně setkalo s nadšením tchajwanské vlády a protesty Pekingu. Američané neposílají zbraně na Tchaj-wan poprvé. Tentokrát je to ale v době, kdy Amerikou otřásá finanční krize a čínští investoři jsou na Wall Streetu vítáni více než kdy dříve. Navíc Američané potřebují Čínu jako prostředníka při jednáních o jaderném programu Severní Koreje a Íránu. Bush tak svého nástupce dostal do nepříjemné situace.

Něco ano, něco ne Některé zbraně, které jsou součástí schváleného balíčku, nabídl Bush Tchaj-wanu již v roce 2001. Tchajwanci získají vojenské helikoptéry Apache, řízené střely Patriot a další vzdušné obranné systémy a náhradní díly stíhaček. V dolarovém vyjádření představuje dodávka jen polovinu toho, o co měl Tchaj-wan původně zájem. Bushův kabinet zredukoval počet řízených střel, nerozhodl o prodeji helikoptér Black Hawk, odmítl se bavit o ponorkách a ignoroval speciální požadavek na dodávku 66 stíhaček F-16. I když Američané nevyslyšeli všechna přání Tchajwanců, ti mohou být s několikamiliardovou smlouvou spokojeni. Agentura Bloomberg uvedla, že od roku 1950 do roku 2006 získal Tchaj-wan od Spojených států zbraně v hodnotě 18,3 miliardy dolarů. „Po dobu téměř třiceti let uvážlivý prodej obranných zbrojních systémů je podstatnou součástí americké podpory bezpečnosti, stability a demokracie Tchaj-wanu a zároveň míru a stability v Tchajwanském průlivu,“ konstatovala Ileana Ros Lehtinenová, zástupkyně republikánů ve vládní komisi pro mezinárodní vztahy.
Tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou již v květnu při své inauguraci prohlásil, že chce posilovat obchodní vztahy s Čínou, na druhé straně ale hodlá modernizovat vybavení armády, a to zejména kvůli vojenským aktivitám Číny v průlivu. Oficiální statistiky uvádějí, že v letech 1998 až 2005 si Tchaj-wan pořídil zbraně za téměř čtrnáct miliard dolarů, což ho řadí k největším kupcům zbraní mezi rozvojovými zeměmi. Nejvíce obchodů, za zhruba deset miliard dolarů, proběhlo mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy. Mezi dalšími zeměmi, které zbraně Tchaj-wanu prodaly, figurují Kanada, Francie, Německo, Izrael a Nizozemsko. Tchajwanské výdaje na armádu jsou jen zlomkem čínských. V letošním roce by se měl vojenský rozpočet Číny vyšplhat na 59 miliard dolarů, což je o osmnáct procent více než loni. Letošek je tak již dvacátým rokem v řadě, kdy se náklady na armádu zvyšují dvouciferným tempem. Navíc zůstává otázkou, zda ve skutečnosti není suma na zbrojení v Číně ještě mnohem vyšší.

Na kobereček Číňané se ozvali okamžitě poté, co Bushova administrativa zveřejnila souhlas s další dodávkou zbraní na Tchaj-wan. Jako vždy, když Amerika k podobnému kroku přistoupila, následovaly oficiální protesty. Čínská tisková kancelář Sin-chua publikovala zprávu, že čínský ministr zahraničí požádal o vysvětlení amerického charge d’affaires v Pekingu. Tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Liou Ťien-čchao konstatoval, že „čínská vláda a čínský lid důrazně protestují proti tomuto rozhodnutí, které vážně poškozuje čínské zájmy a čínsko-americké vztahy“. „Je přirozené, že tento krok rozdmýchá vážnou nevoli čínské vlády a čínského lidu,“ dodal Liou.
Číňané jsou na jakékoli zprávy o Tchaj-wanu velmi citliví. Dohoda o dodávkách zbraní vyvolala mnohem větší pozornost v Číně než v USA. Z loňské studie, která mapovala veřejné mínění týkající se čínsko-amerických vztahů, vyplývá, že pro Číňany je v této oblasti hlavní postoj Ameriky k Tchaj-wanu, zatímco pro Američany ztráta pracovních míst kvůli přesunu výroby do Číny. To ukazuje zásadní rozdíl v prioritách těchto dvou mocností.
Jak velkou odezvu, kromě té rétorické, skutečně obchod s Tchaj-wanem u Číňanů vyvolá, bude řešit až Bushův nástupce. Obama i McCain budou Čínu potřebovat při vyjednáváních se Severní Koreou a Íránem o nukleárním programu. Určitou výhodou nového amerického prezidenta je fakt, že Čínu v současné době více než zahraniční šarvátky zaměstnávají vlastní ekonomické problémy. Zaznamenala propad spotřebitelské i podnikatelské důvěry, čínské burzy klesají a předpokládá se, že čínská ekonomika zpomalí růst. Místo očekávaných deseti se může dle některých ekonomů dostat pod osm procent.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Mitsubishi oživí jméno Evolution. Bude to koncept spojující…
Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo je „levná“ cesta k závodění
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji autonomních vozů potřeba
Toyota má nový program na úpravu svých vozů. Sportovní může být třeba i Prius
Estonská elektrická tříkolka je pořádné retro. A baterii si odnesete v kufru
Technologie
Vyšla přelomová verze Minecraftu pro mobily, konzole a Windows 10
HEIF podporují Dropbox a Google Photos, zato OneDrive (a Windows 10) nikoli
Člověk převlečený za sedadlo? Ito je při vývoji autonomních vozů potřeba
Změřte si rychlost internetu
Google nakonec koupí jen část HTC. Na Tchaj-wan za to pošle 1,1 miliardy dolarů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít