Číňané propadli nákupům přes internet

26. července 2012, 13:05 - Jan Hebnar
26. července 2012, 13:05

V říši draka závratně roste objem obchodů přes internet. Západní prodejní portály si tak rychle zřizují čínské verze. Může to být i cesta pro české prodejce.

Číňané jsou pragmatičtí kupci. Umění smlouvat jim není cizí a cena výrobku, ačkoli se to často v čínské kultuře nesluší přiznat, je pro většinu z nich při nákupu stále rozhodujícím kritériem. Především tam, kde je konečným spotřebitelem sám kupující a v sázce tak není „ztráta tváře“.

Klidně se vám tak může stát, že váš hostitel, který k večeři právě objednal mísu předražených mořských okurek, bude celý zítřek pojídat instantní nudle v ceně několika juanů. Číňané proto mají rádi nakupování na internetu. Nižší marže operátorů e-shopů umožňují, že kupujícím v peněženkách zůstane více z těžce vydělaných peněz. A to se v Číně cení nad jiné.

Na internetu je už půl miliardy Číňanů

Celkový objem tržeb čínských elektronických obchodů dosáhl v loňském roce závratných 169 miliard dolarů. To je téměř polovina z tržeb elektronických shopů v asijsko-pacifickém regionu. Ty celkově vyšplhaly na zajímavých 356 miliard dolarů.

Přesto však mají čínské tržby z e-commerce stále kam růst. Pouze 40 procent čínských uživatelů internetu, jichž je nyní podle odhadů již více než půl miliardy, nakupuje na internetu. To je o téměř dvacet procent méně než v Austrálii a o celých třicet procent méně než v Japonsku.

Na vině je stále přetrvávající nedůvěra čínských spotřebitelů k platbám na internetu, relativně nízká rozšířenost platebních karet a především špatně fungující distribuce, a to hlavně mimo velká města na západě Číny. Sektor doručovatelských služeb stále není plně otevřen západním investorům a čínská státní pošta je již několik dekád stále stejně nepružný moloch.

Přesto však objem zboží, které spotřebitele nachází přes monitory počítačů, vzrostl z roku na rok o závratných 121 procent. Celkový poměr tržeb z internetových obchodů vůči klasickým prodejům tvořil v roce 2004 pouze 0,15 procenta, dnes je to již osm procent, což představuje 54 miliard eur.

Portál Taobao? Kam se hrabe

s počtem klientů E-bay

Číňané však nakupují zboží na internetu jinak, než jsou zvyklí Evropané. Předně, obrovský podíl – 75 procent na celkovém objemu transakcí – má portál www.taobao.com. Čínská kopie E-bay svůj americký vzor dávno překonala, co se většiny myslitelných kvantitativních ukazatelů týče. V roce 2010 bylo na Taobao registrováno 370 milionů uživatelů a nabízeno 800 milionů položek 3,65 milionu prodejců. Tím vším Taobao bezprecedentně drtí nejen americkou, ale i čínskou lokální konkurenci.

Taobao není typický internetový e-shop, ale platforma, na které zboží nabízejí tisíce virtuálních krámků – ty solidní, ty s milionovými tržbami, i ty podvodné. Proniknout do systému Taobao, jenž nemá anglickou lokalizaci, vyžaduje kromě znalosti čínského jazyka také notnou dávku trpělivosti. Sociální rozměr Taobao implementuje tak, že jednotliví kupující hodnotí pomocí různých symbolů jednotlivé obchůdky a poskytují tak klíč k rozhodnutí, od koho nakoupit a kde si nechat zajít chuť.

Zřídit obchod na Taobao je snadné, stačí předložit obchodní licenci společnosti a zaplatit poplatek provozovateli portálu. Když se v roce 2011 tento poplatek téměř zdesetinásobil oproti roku 2010, způsobilo to rozsáhlé celočínské protesty mezi provozovateli malých obchůdků, což mimo jiné dokumentuje, jakým je dnes Taobao v Číně fenoménem – nejen podnikatelským, ale také společenským.

Vedle Taobao existují v Číně také klasické e-shopy, jako existují v jiných internetových ekonomikách na západ od Velké čínské zdi. Z nich drží pozici leadera (35 procent trhu) Jingdong, operující na doméně www.360buy.com.

Ambiciózní čínský projekt generoval v roce 2011 tržby ve výši 22 miliard juanů, daleko převyšující konkurenty, jako je například Tmall a čínská mutace amerického Newegg. Jingdong na 360buy.com nabízí téměř veškeré myslitelné spotřební zboží, od elektroniky přes oblečení až po potraviny. Problémům s distribucí nabízených výrobků se expandující e-shop rozhodl čelit tak, že sám vybudoval distribuční síť, jejímž prostřednictvím zákazníkům zboží dopravuje.

Západní e-shopy si zřizují čínské verze

Ne všechny e-shopy však operují přímo z Číny. Týká se to především luxusních značek – například ty americké hostují přes e-shopy v USA, které mají stránky lokalizované také do čínštiny a zboží zasílají čínským zákazníkům jako mezinárodní balíčky. Podobně funguje také Amazon.com – například řada literatury, jejíž distribuci v Číně cenzura omezuje, se do země středu dostává mezinárodní poštou (vedle toho Číňané na Amazon.com nakupují zejména anglicky psanou literaturu, opět značkové zboží nebo třeba hračky, které považují za bezpečnější než z produkce čínské konkurence).

Lze takový model napodobit? Lokalizovat český e-shop do čínštiny nemusí být problém, náklady na překlad nebudou vyšší než několik desítek tisíc korun. Zasílat zboží do Číny však může dávat smysl pouze u velmi omezeného okruhu produktů, tedy tam, kde zůstává cena výrobku konkurenceschopná i po započítání nákladů na dopravu.

Existuje zde také riziko, že celníci vyměří na zaslané balíčky clo. Pokud se tak stane, záleží na hodnotě zboží a také na konkrétní poště, která clo vyměřuje. Každopádně některým zahraničním e-shopům tento model funguje – takže proč nezkusit optimalizovat e-shop pro potřeby čínských vyhledávačů – i čeští podnikatelé by se tak mohli pustit do balíkování.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče