Čína v roli OPEC

28. října 2010, 13:56 - Karel Zaoral
28. října 2010, 13:56

Prvky vzácných zemin se staly politickou zbraní

Na každého člověka na Zemi připadá roční spotřeba 31 gramů prvků vzácných zemin. Na první pohled jde o zanedbatelné množství. Problém je však v tom, že na těchto prvcích doslova stojí celá naše civilizace. Čína, která se za posledních deset let stala prakticky monopolním dodavatelem prvků vzácných zemin, začíná tohoto postavení využívat jako mocenské páky, a to omezováním jejich exportu. Postižena mohou být prakticky všechna odvětví, v nichž se používají moderní technologie.

Komu prodáme

Nedostatek prvků vzácných zemin, takzvaných lanthanoidů, již dříve pocítili výrobci mobilních telefonů vybavených operačním systémem. Před pár týdny Japonsko ohlásilo, že dodávky z Číny ustaly úplně. Celkový vývoz ve třetím čtvrtletí klesl o 75 procent. Čínští představitelé navíc nesdělili kvóty pro další období, čímž prakticky celý svět vrhli do nejistoty. V ohrožení se ocitají nejen výrobci mobilů, ale také výrobci počítačů, televizí, AV techniky, automobilů, problémy pocítí i obranný průmysl a další. „Výrobce satelitních přijímačů v Německu už se dokonce rozhoduje, který trh bude zásobovat. Velké a lukrativní trhy zboží dostanou, na menší nezbude,“ říká výkonný ředitel společnosti Skylink Jaromír Glisník. Podobné problémy se objevují i u zavedených značek, například Denon odložil uvedení již dříve ohlášených novinek z léta na prosinec. „Zpoždění vzniklo kvůli krachu čínské továrny, která dodávala určité díly,“ komentoval pro týdeník EURO důvody zdržení František Kohoutek, ředitel společnosti Eurostar Ostrava, která kromě dalších značek Denon do České republiky dováží. Krach firmy zapříčinilo podle neověřených spekulací právě omezení přídělů prvků vzácných zemin.

Rozbít monopol

Německo je coby světová jednička v hi-tech průmyslu společně s Japonskem omezením dodávek postiženo zřejmě nejvíce, hned za nimi jsou však Spojené státy, které na lanthanoidech z Číny závisí z 97 procent své spotřeby. Berlín nyní navazuje spolupráci s Ruskem, kde sice leží 19 procent světových zásob prvků vzácných zemin, avšak téměř neexistují zpracovatelské kapacity pro dodávky s dostatečnou čistotou. Čínský monopol se snaží zlomit i Američané, kteří byli, co se týče lanthanoidů, ještě před dvaceti lety zcela soběstační, či Austrálie, která v průběhu příštích let otevře dva doly. Největší zásoby těchto prvků jsou v Grónsku a v Kanadě, nicméně zahájení těžby v těžkých přírodních podmínkách v nepřístupných oblastech je ještě daleko. Grónsko, jehož kapacita výroby lanthanoidů se teoreticky dokáže téměř vyrovnat Číně, dokáže vybudovat potřebnou infrastrukturu nejdříve za pět let. Němci také tlačí na Evropskou unii, aby urychleně zahájila kroky vedoucí k investicím do východní Evropy, kde se ložiska vzácných zemin rovněž nacházejí.

Kdo s koho

Přes veškerou snahu co nejdříve odstranit závislost na dodávkách lanthanoidů z Číny však budou na její vůli všichni zcela závislí. „Dodávky prvků vzácných zemin budou pokračovat,“ snažili se uklidňovat čínští politici zuřící Japonce na tokijském obchodním fóru. Jenže už Teng Xiao Pching, který se stal prezidentem po smrti Mao Ce Tunga, v osmdesátých letech prohlásil, že zatímco Blízký východ má ropu, Čína má vzácné zeminy. Situace na trhu s těmito komoditami silně připomíná dobu, kdy zkratka OPEC začala být známa nejen diplomatům, ale i široké veřejnosti. Čína pravděpodobně nebude chtít měnit kila neodymu za metry čtvereční na Taiwanu, ani nebude požadovat uzavření amerických základen v Japonsku. Důvodem současného dění je podle všeho snaha o navýšení konkurenceschopnosti domácích výrobců. Peking sice své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že musí uzavírat zastaralé doly, které nevyhovují bezpečnostním a ekologickým normám, pravdou však také je, že vnitřní poptávka po vzácných zeminách roste raketovým tempem. Část analytiků se domnívá, že za pozastavením exportů je snaha šroubovat cenu nahoru. Kdo držel kontrakty na prvky vzácných zemin, vydělal během posledního roku stovky procent. Neodym, z nějž se vyrábějí mimořádně silné permanentní magnety, podražil od počátku letošního roku z 27 na 92 dolarů za kilogram. Celosvětová spotřeba všech prvků vzácných zemin však činí pouhých 190 tisíc tun. To je tak malé množství, že ani pohádkové procentuální zhodnocení nemůže být pro Čínu nijak zásadní, v porovnání s politickými dopady dvojnásob. Přesto je mnoho témat, která může pomocí této páky Čína značně ovlivnit, od lidskoprávních otázek, až po nastavení hodnoty měny.

Jak dál

V příštích dvou letech bude možné obnovit produkci pouze ve Spojených státech a možná v Kanadě. Všechny ostatní zdroje budou k dispozici až za dlouhé roky a v současné situaci jsou zcela bezvýznamné. Evropská komise v tomto případě nezaspala a připravuje podporu pro recyklaci, možné náhrady a účinnější využití vzácných zemin. Fakt, že průmysl potřebuje pouze relativně malé množství prvků vzácných zemin, recyklaci dost nahrává, neboť její účinnost je vysoká. „Pokud se vše podaří zvládnout v dostatečně krátké době, můžeme si pomoci k poměrně silnému obchodnímu modelu s prvky vzácných zemin. Rozhodně bychom se díky účinné recyklaci zbavili tlaku vysokých cen a nejistoty na trhu,“ uvedl Reinhard Bütikofer, zástupce Evropského parlamentu pro surové materiály.

BOX: Prvky vzácných zemin Čtrnáct chemických prvků následujících za lanthanem spolu se skandiem a yttriem tvoří skupinu prvků vzácných zemin. Přes své označení není jejich výskyt na Zemi nijak řídký. Nejčastěji zastoupený cer je celkově 26. prvkem v pořadí elementárního složení zemské kůry a i nejméně běžného lutecia je 200krát více než zlata. V přírodě se lanthanoidy vyskytují pouze ve formě sloučenin. Vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Navíc jsou v těchto minerálech téměř vždy přítomny i další prvky, jako například radioaktivní thorium.

Praktické využití V metalurgii: při redukci roztavených oxidů kovů

V autoprůmyslu: malé přídavky lanthanoidů do různých slitin mají vliv na výsledné mechanické vlastnosti produktu; například ocel nebo litina pak vykazují vyšší tvárnost a kujnost a mají vyšší mechanickou odolnost proti nárazu

Ve sklářském průmyslu: přídavky malých množství různých lanthanoidů mění index lomu vyrobeného skla, způsobují odbarvování a čeření skloviny, upravují absorpční vlastnosti skla pro světlo různých vlnových délek a podobně

V elektronice: sloučeniny europia, terbia a yttria jsou nezbytné pro výrobu barevných TV obrazovek

V jaderné energetice: lanthanoidy vykazují velmi vysoký účinný průřez pro záchyt neutronů, slouží proto jako součást slitin pro výrobu tyčí pro regulaci provozu jaderných reaktorů

Dále jsou nezbytné pro výrobu čipů, permanentních magnetů, laserů, důležitých katalyzátorů průmyslové chemie a podobně.

Souvislosti

  • Roční spotřeba prvků vzácných zemin činí zhruba 140 000 tun a neustále roste
  • Už za čtyři roky by měla atakovat hranici 200 000 tun
  • Také drtivá většina zpracovatelských kapacit je na čínském území
  • Kapacity v Kanadě, USA a na území bývalého Sovětského svazu jsou buďto mimo provoz, nebo zcela nedostatečné
  • V Grónsku jsou potvrzené zásoby srovnatelné s Čínou, těžba však bude možná až za několik let

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče