Čína hraje tvrdě a svět se diví

25. listopadu 2010, 08:45 - Jan Stuchlík
25. listopadu 2010, 08:45

Ke sporům USA a Evropy s Čínou přibyl další. Tentokrát o kovy vzácných zemin, bez nichž se neobejdou mobily, hybridní auta či větrné a solární elektrárny. Čína jejich těžbu ovládla a teď omezuje vývoz. Jde přitom o logický krok v řízeném ekonomickém rozmachu země.

Foto: Wikimedia

Mobil bez nich v kapse nezavibruje. Úsporná zářivka se bez nich nerozsvítí a o elektřině z větru si můžete nechat jen zdát. Teď to má být podle některých výkladů i nová surovinová zbraň, díky níž bude Čína ovládat svět. Řeč je o 17 kovech vzácných zemin, které se skrývají pod exotickými názvy jako neodym, ytrium či europium a neobejde se bez nich spousta moderních technologií.

Čína těží 97 procent těchto kovů a od roku 2006 postupně omezuje jejich vývoz. Podle některých zpráv pro příští rok plánuje snížení dodávek do světa o 30 procent. V září a v říjnu si navíc japonské, americké a evropské firmy začaly stěžovat, že se dodávky důležitých kovů zastavily nebo výrazně zpozdily. Prý to byla odveta Číny za zadržení čínských rybářů japonským námořnictvem a za americký a evropský tlak na zhodnocení čínské měny.

Evropa s Amerikou zaspaly

Čína všechna tato nařčení odmítá. Omezení vývozu kovů prý souvisí s ochranou životního prostředí, které při jejich těžbě neskutečně trpí, a se zajištěním udržitelné těžby pro domácí potřeby. Zatím Čína vyváží ročně zhruba 35 tisíc tun těchto kovů. Dalších 20 tisíc tun se ze země dostane každý rok ilegálně.

Konfrontace se přitom dala čekat už několik let a s mocenským bojem ve světě příliš nesouvisí. Čína těžbu těchto kovů programově rozvíjí a už před více než 10 lety si vytkla za cíl stát se světovým lídrem i v jejich zpracování a výrobě koncových produktů. Teď tuto strategii naplňuje.

V Americe a Evropě čínské plány zjevně nikoho nezajímaly. Stačilo, že tamní firmy dostávaly 20 let důležité kovy za nízkou cenu. Budoucnost moc neřešily. Na rozdíl od japonských konkurentů, kteří si podle některých odhadů vybudovali rezervy až na 20 let. Navíc zakládali s Číňany společné podniky, aby se ke kovům vzácných zemin dostali, a zároveň hledali nová naleziště jinde ve světě.

Čína ovládla trh

Kovy vzácných zemin jsou cenné pro své unikátní vlastnosti. Některé jsou až pětadvacetkrát silnějšími magnety než běžné ferity. Takže s jejich příměsí lze vyrobit malé a lehké, ale silné magnety. Jen díky tomu můžou fungovat například obří větrné elektrárny. Bez malých silných magnetů se neobjedou ani moderní zbraně. Vzácné kovy se používají i v bateriích hybridních a elektrických automobilů.

Čína ovládla trh s těmito kovy v 90. letech, kdy zaplavila trh levnou produkcí. Konkurenti v USA, Austrálii či Africe museli doly zavřít. Těžba za tak nízkou cenu se jim nevyplatila, proti těžbě znečišťující životní prostředí se navíc postavily úřady a veřejnost. Poptávka po kovech vzácných zemin začala mohutně růst s rozvojem výroby obnovitelné energie a úsporných spotřebičů. „I když se jich dnes spotřebuje ročně jen 130 tisíc tun za zhruba dvě miliardy dolarů, jde o to, že jsou v moderních technologiích nenahraditelné,“ říká Nguyen Hong Vu z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT v Praze.

K zelenému energetickému šílenství se navíc připojila i Čína. Ta hodlá mimo jiné do roku 2020 zvýšit produkci elektřiny z větrných elektráren na pětinásobek. To znamená i pětinásobnou spotřebu neodymu do supermagnetů. I kvůli tomu by v roce 2012 měla Čína doma spotřebovat veškeré vzácné kovy, které na svém území vytěží. Na export nic nezbude.

Staré doly se otevírají

Zatím Čína dominuje těžbě a zpracování. „V aplikacích má stále výrazný náskok Západ,“ tvrdí Hong Vu. To se může brzy změnit. Omezování exportu se dá přeložit i tak, že Čína říká západním firmám, aby přesunuly výrobu do Číny, kde získají přístup k levnějším surovinám. Tím Číňané postupně získají také přístup k novým technologiím.

Čínu od této promyšlené a dlouhodobé strategie nejspíš nic neodradí. „Se svými nerostnými surovinami si může dělat, co chce. Omezování vývozu surovin neodporuje pravidlům světového obchodu,“ vysvětluje Ludmila Štěrbová z Katedry mezinárodního obchodu VŠE v Praze. Ostatní státy na ni mohou jen tlačit, aby svou politiku změnila. Maximálně se mohou snažit dokázat, že díky levnějšímu přístupu k surovinám Čína zvýhodňuje svůj průmysl, který pak může vyvážet výrobky za bezkonkurenčně nízké ceny. „Ale takové prokazování bude hrozně složité,“ dodává Štěrbová.

Pokud svět nechce přijít o výrobu technologicky vyspělých výrobků, musí se poohlédnout po kovech vzácných zemin jinde. Nejde sice o nijak vzácnou surovinu, jenže míst, kde se dá ekonomicky těžit, zase tolik není. Někteří provozovatelé dříve zavřených dolů už ale oznámili, že chystají jejich obnovení. Láká je cena kovů, kterou Čína omezováním vývozu na světových trzích zvýšila, i budoucí nepokrytá poptávka z Evropy, USA a Japonska. Těžba by mohla začít do dvou let. Otevření úplně nových dolů potrvá podle expertů zhruba 10 let.

Do té doby budou evropské a americké firmy platit za svou krátkozrakost. Dá se předpokládat, že podobných překvapení, vyplývajících z překotného rozvoje čínské ekonomiky, bude přibývat. Neodym, ytrium, europium a dalších 14 exotických prvků možná znamená jen malou předehru.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče