Čím by se mohla živit Česká republika?

06. října 2010, 13:11 - Karel Červený, předseda Asociace pro rozvoj kreativity a inovativního myšlení
06. října 2010, 13:11

Kritici vlády tvrdí, že nemá vizi, kam republiku směřovat, až jí skončí období rozpočtové kázně. Měla by vzniknout celonárodní diskuse odborníků o budoucnosti naší země do roku 2030 – 40.

Autor: archív Profit

Podobně jako ve Finsku, směr vývoje by měl být schválen všemi politickými stranami a je nutné jej důsledně dodržovat, ať už bude u moci kdokoliv. Česká republika má úžasné možnosti, jak našim dětem zajistit blahobyt. Jak z evropské „montovny“ udělat centrum vysoké přidané hodnoty, která zajistí prosperitu měst, kultivaci životního prostředí, kultury aj.

Globální trendy

Vláda při plánování rozvoje ČR musí vzít do úvahy globální trendy. Americká Národní zpravodajská služba (NIC) zveřejnila v roce 2008 zprávu nazvanou Global Trends 2025: A Transformed World. Jejím cílem bylo stimulovat strategické myšlení o budoucnosti na základě pochopení klíčových trendů a faktorů, které je ovlivňují a možnosti jejich vzájemné interakce. Podle zprávy se už například nebudou bezproblémově střídat hospodářské cykly po sedmi letech jak jsme byli zvyklí, ale budou velmi nepředvídatelné. Svět zásadně změní další revoluce v informačních technologiích, naprosto převratné inovace a technologie. Svět změní i prudký vzestup vlivu a moci Číny, Ruska, Indie, Malajsie, Brazílie i řady afrických zemí. Velmi dramaticky se sníží se vliv USA, Evropy a řady mezinárodních institucí. Svět podnikání změní finanční fondy, zpřísněná ochrana životního prostředí apod. Svět bude čelit obrovským ekonomickým a technologickým turbulencím, neustávajícím krizím, chaosu a násilí. Podobně jako NIC o tom píše A. Greenspan v knize Věk turbulencí či C. Christensen v knize Business Innovation and Disruptive technology. Na co se tedy vyplatí vsadit?

Centra výzkumu a vývoje

Proč by se z ČR nemohlo stát centrem kreativity a inovací? Vláda by měla masivně investovat do vědy a výzkumu. Na úkor různých „černých děr a dojných krav“. Výdaje na vědu a výzkum by měly činit minimálně 3,5 % HDP abychom se vyrovnali Finsku. Evropa se za dvacet let stane nevýznamným kontinentem, protože těžiště kreativity a inovací se přesouvá do Asie. USA a Japonsko se v inovacích budou držet v druhé polovině první desítky nejvíce inovativních zemí. Tyto prognózy jsou čím dále častější a patrně se s tím nic nedá dělat.

Jaká centra výzkumu v ČR podpořit?

Rozhodně ta, která mají největší potenciál růstu. Tedy nanotechnologie, fotovoltaiku, genetické inženýrství, biotechnologie, molekulární chemii, apod. Proč? Nenápadným trendem v Evropě je orientace firem na vynálezy a prodej licencí. Čím dál více podniků (farmaceutické, softwarové, strojírenské, chemické, elektronika a optické systémy, služby apod.) má jen velké vývojové oddělení, patentové oddělení, marketing, obchod, rozvoj zaměstnanců a vedení. Vývojové oddělení něco vynalezne, ochrání si to patentem a obchodníci prodají licenci k výrobě. Firma tak nemusí mít výrobní haly, sklady, dopravu a „otravovat se“ s nespokojenými zaměstnanci a odbory či s ochranou životního prostředí. Výroba se přesouvá do rozvojových zemí. Pokud zkoumáme hodnotu prodeje hmoty a hodnotu prodeje nápadů – myšlenek, tak za posledních 40 let se mnohem lépe prodávají myšlenky než vyrobená hmota – v poměru 70:30. A růst má exponenciální charakter.

Školství

Role vzdělávání stále poroste. Mnohá odvětví a obory budou zanikat a nové vznikat. Tyto trendy musejí reflektovat vysoké školy. ČR má mnoho univerzit a vysokých škol. Nejvíce ceněné jsou přírodovědecké a technické vysoké školy. Avšak ani jedna z českých univerzit a VŠ není v top 300 světově nejlepších. Pokud by vláda vyhlásila za svůj program rozvoj a zkvalitnění univerzit a vysokých škol na evropskou úroveň, pak by se do nich hlásilo mnohem více zahraničních studentů. Mnozí by po studiích zůstali v ČR a rozvíjeli vědu a podnikání.

Turistický ruch

Další oblastí, na níž může ČR vydělat, je turistický ruch. Jak ve světě přibývá bohatství a volného času, tak bude stále více a více lidí cestovat. Hlavně z Asie. Proč se nemůžeme vyrovnat Rakousku či dalším malým státům, které nás v tržbách z turistického ruchu významně předčí? Vždyť nemusíme nic složitého vymýšlet, stačí zkušenosti okopírovat. Stát, kraje, města i obce musí zvelebit vše turisticky zajímavé a zajistit pro turisty vysoký standard služeb.

Zdravotnictví

Naše zdravotnictví je na velmi vysoké úrovni. Proč stát nemůže pomoci krajům i soukromým subjektům vybudovat speciální zdravotnická centra pro cizince? Proč nemůže stát propagovat naše špičková zdravotnická pracoviště všude ve vyspělém světě? Proč mají Američané, Britové, Belgičané apod. jezdit na plastiku do Pákistánu a tam „chytit“ smrtelný virus, když mohou jezdit k nám? Podle některých odborníků vyjdou Brita všechny náklady péče i cesty a ubytování přibližně stejně do ČR jako do Pákistánu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče