Cihlu k cihle

25. dubna 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
25. dubna 2005, 00:00

LEONARD HERGET SLAVNÍ PODNIKATELÉ Při procházce po Karlově mostě si můžeme všimnout protáhlé budovy s mansardovou střechou a malou dřevěnou věžičkou. Je to bývalá malostranská cihelna, kterou zde v 18. století založil pražský stavitel a podnikatel Leonard Herget.

LEONARD HERGET SLAVNÍ PODNIKATELÉ

Pohled z Karlova mostu v roce 1905 (cihelna je vpravo).

Při procházce po Karlově mostě si můžeme všimnout protáhlé budovy s mansardovou střechou a malou dřevěnou věžičkou. Je to bývalá malostranská cihelna, kterou zde v 18. století založil pražský stavitel a podnikatel Leonard Herget. Ulice při malostranském břehu mezi Karlovým a Mánesovým mostem si dodnes zachovává zvláštní předměstskou atmosféru. Vyvýšené místo při břehu sloužilo ještě v polovině 18. století malostranskému rasovi, který zde vykonával svou živnost přímo pod širým nebem a před zraky kolemjdoucích. Místu se proto říkalo Rasův vršek, ale jen do roku 1781, kdy pozemek koupil profesor a stavitel František Antonín Leonard Herget a založil na něm svou moderní cihelnu. Lidé na rasa brzy zapomněli a zvykli si na nový název - U cihelny. PODNIKAVÝ PROFESOR Hergetovi bylo tehdy čtyřicet let, byl uznávaným profesorem inženýrské stavovské školy v Praze a uměl svého postavení využít. Ve dnech volna přednášel městským řemeslníkům, úředníkům i vojenským poddůstojníkům a vyučoval je speciálním inženýrským disciplínám. Díky tomu pak získal různé výhody pro školu i své žáky. Své organizační schopnosti se rozhodl využít také v podnikání. Cihelnu založil v místech, kde se již odedávna nacházela vhodná hlína pro výrobu cihel a střešních tašek. Zakoupil objekt Na Kalvárii i přilehlý pozemek u Vltavy, na kterém postavil protáhlou výrobní budovu s mansardovou střechou a dřevěnou věžičkou. Okolo dvora vybudoval provozní budovy. Cihelna začala prosperovat a Herget se pustil i do dalších projektů. Podílel se na opravách Karlova mostu, poškozeného povodněmi v roce 1784, byl při stavbě původní fakultní nemocnice na Karlově náměstí a upravoval i dvoranu staré restaurace ve Stromovce. Jeho zásluhou se zachovaly unikátní plány, na kterých jsou zachyceny dnes již neexistující či pozměněné stavby Anežského kláštera, kostela sv. Kříže Většího, bývalé premonstrátské koleje nebo jezuitského konviktu při kostele sv. Bartoloměje. Hergetova cihelna na akvarelu z roku 1932. CIHLY A VÁPNO

Hlína u Hergetovy cihelny však byla po čase vytěžena, podobně jako ložiska při ústí dnešní Valdštejnské ulice, kde bylo dolováním dokonce silně narušeno okolí. Hlína se proto musela do cihelny dovážet z větší dálky, což se začalo brzy prodražovat.

V roce 1787 ztratil Herget o podnik zájem a cihelnu prodal architektu Josefu Zobelovi. Ten o devět let později celý objekt klasicistně přestavěl a rozšířil o další obytné budovy. Hergetům se však podnik přece jen vrátil. Zobelova dcera Vilemína se totiž po čase provdala za Antonína Hergeta, syna zakladatele malostranské cihelny.

Koncem 19. století přenesla firma výrobu cihel k novým hliništím do Bubenče a Dejvic. Odtud byly vyváženy na stavbu pražských předměstí Karlína a Smíchova, ale i do ciziny. Firma Herget se proto díky velkému množství zakázek brzy stala největším výrobcem v Praze. Původní cihelnu na Malé Straně přitom využívala už jen jako skladiště a místo k bydlení.

Vedle cihel začali Hergetové vyrábět také vápno. Dodávky kvalitního vápence z Podolí, Braníka a Zlíchova umožňovaly výrobu takzvaného hydraulického vápna, které bylo odolné vůči vodě. Firma pro něj získala odbyt v Benátkách, Brémách či Hamburku. Rodina Hergetů měla v oboru výroby stavebních hmot takové postavení a prestiž, že u dvora prosadila nařízení, podle něhož muselo být hydraulické vápno použito ve všech vodních a základových stavbách v monarchii.

Cihelna při rekonstrukci.

MÍSTO MUZEA AUTOŠKOLA Cihelna fungovala na Malé Straně ještě pár let po druhé světové válce. Poté přešla do majetku státu a sloužila jako byty. V jednom z obytných domů přitom zůstaly zachovány vzácné nástěnné malby, které Pražské středisko státní památkové péče v roce 1963 ocenilo velmi vysoko. Památkáři usilovali o vyklizení prostor a chtěli místnosti zdobené alegoriemi a motivy ze starověkých Pompejí využít pro výstavní účely. Byl dokonce vypracován projekt na jejich využití coby hudebního oddělení Národního muzea. Ze všech plánů bohužel nakonec sešlo. Prostory cihelny využíval Svazarm a později autoškola, jejíž auta parkovala v místech bývalých stájí. V roce 1989 byla budova natolik zdevastovaná, že nutně potřebovala rekonstrukci. Tu se zavázala provést firma City Realex, která cihelnu získala do pronájmu od tehdejšího Bytového podniku. Plán na vybudování čtyřhvězdičkového hotelu byl však natolik monstrózní, že s ním radnice nesouhlasila. Městská část Praha 1 se také začala s firmou City Realex soudit, protože zpochybnila důvěryhodnost nájemní smlouvy. ZÁCHRANA NA POSLEDNÍ CHVÍLI

Poslední ranou pro cihelnu byl požár, který zde v roce 1995 založili dva školáci. Popelem tak lehl celý zbytek střechy i krovu. Radnice Prahy 1 ale boj o cihelnu nevzdala a po vyhraném soudním sporu začala s obnovou budovy. Práce na rekonstrukci střechy byly však velmi složité kvůli požadavkům památkářů. Ti měli podmínku, že nová krytina musí být přesnou kopií původních prejzů a také nosné trámy musely být vytesány z jediného kusu dřeva, jak tomu bylo od nepaměti.

Oprava stála Prahu téměř patnáct milionů korun a další náklady čekaly na soukromého investora. Tím se v roce 1999 stala společnost Immovision podnikatele Sebastiana Pawlowského. Podmínkou Prahy 1 byla přeměna cihelny na kulturní a společenské centrum, proto mohou dnes návštěvníci Hergetovy cihelny obdivovat nejen krásný pohled na Karlův most, ale i muzeum šperků. Kulturní památka byla zachráněna.

* FRANTIŠEK ANTONÍN LEONARD HERGET (1741-1800)

Stavitel a univerzitní profesor Leonard Herget se narodil 6. listopadu 1741 v Andělské Hofie. Po absolvování gymnázia studoval nejdříve na teologické fakultě a poté na pražské technice. Byl žákem Jana Ferdinanda Sochra, po jehož smrti v roce 1767 byl jmenován ve svých šestadvaceti letech profesorem inženýrských věd. Roku 1781 se dal na podnikání a založil na dříve prázdném malostranském nábřeží moderní cihelnu. Provozoval ji však pouze šest let a následně ji prodal architektu Josefu Zobelovi. Sám se pak věnoval jiným projektům, podílel se na mnoha nových stavbách a v roce 1787 vypracoval rovněž projekt pražské kanalizace. Na jeho plánech z roku 1791 bylo poprvé užito očíslování pražských domů, které bylo zavedeno z rozhodnutí Marie Terezie v roce 1770. Hergetův plán Prahy se tak stal předlohou a základem pro většinu pozdějších map našeho hlavního města. *** JOSEF ZOBEL (1744-1814) Architekt a dvorní pražský stavitel Josef Zobel se narodil v roce 1744. Jeho nejvýznamnějšími stavbami jsou kostel sv. Gotharda na dnešním Krupkově náměstí, budova Střelecké společnosti na Střeleckém ostrově a zejména palác u Hybernů, který mezi lety 1808-1811 empírově přestavěl společně s architektem Jiřím Fischerem.

V roce 1787 koupil od Leonarda Hergeta malostranskou cihelnu, kterou v roce 1796 klasicistně přestavěl. Zanedlouho se však jeho dcera Vilemína provdala za Antonína Hergeta a nově opravená budova se vrátila do rukou původních majitelů. Současný pohled na Hergetovu cihelnu. 

Dvůr cihelny v roce 1920.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče