Čichli si k dotacím a už v tom jedou

20. listopadu 2009, 17:50 - Táňa Králová
20. listopadu 2009, 17:50

Podnikatelé se obtížně loučí s blahobytem, ve kterém žili uplynulých pět let

Pánové, kdo z vás to má? Mohli by se chlubit zemědělci spolu s Jiřím Paroubkem. Zatímco však šéfovi ČSSD není proti srsti naparovat se svými příjmy, podnikatelé v agrobyznysu ctí tradici dělat ze sebe chudáky. Neuslyšíte od nich, že v minulých dvou letech připadala na hektar půdy dotace přes 9700 korun ročně. Na jednoho pracovníka v zemědělství tedy připadlo více než čtvrt milionu korun. Bohatá byla i agrární produkce spočítaná v korunách. Celé odvětví sklízelo v uplynulých pěti letech vysoký zisk.

Za věčnou hojnost

Že by po tučných letech přišla hubená? S tím ani náhodou nepočítají zemědělci, za něž hovoří Agrární komora. Uznávají jen roky hojnosti, natolik je rozmazlila Evropská unie. Rozdávačnou politikou, doplňovanou finančními injekcemi z českého rozpočtu, v nich vypěstovala závislost na dotacích. Pět let dávky postupně rostou a balík peněz, který na příští rok přijde z bruselské pokladny, bude opět objemnější.
Skromnější má být naopak obnos ze státního rozpočtu, kterým se vláda snaží aspoň trochu reagovat na tristní stav veřejných financí. To však nezajímá podnikatele ze zemědělství, do kterého přitom příští rok přiteče téměř 40 miliard korun. O „své peníze“ si proto 2. prosince chtějí říct v pražských ulicích. Na agrární protesty, které pro letošek neskončily nedávným vyléváním mléka po polích, bude rok 2009 opravdu bohatý. Směřuje české zemědělství opravdu do záhuby, jak varují představitelé Agrární komory?

Čtyři roky hubené, šest tučných

V uplynulých deseti letech zemědělci přežili čtyři hubené. A namlsalo je šest let hojnosti. Ze ztrát před vstupem do EU se odvětví rokem 2004 přehouplo do vysokých zisků, přikrmovaných rostoucími dotacemi a po většinu let i bohatší produkcí. Když před dvěma lety raketově vylétly výkupní ceny mléka a obilí, mluvil šéf Agrární komory Jan Veleba o renesanci zemědělství a nastartování produkce. Spekulanti na komoditním trhu, kteří růst cen především vyprovokovali, je však zase rychle sestřelili. A přestože všichni jíme, ekonomická krize se zemědělství nemohla vyhnout.
„Projevila se hlubokým propadem cen, zejména mléka, obilí, řepky a masa. Zemědělci prodělávají prakticky na všech tržních komoditách,“ prohlašuje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Pro agrární lobby jednoznačný argument, proč státní rozpočet nesmí šetřit na dotacích farmářům. Pražským protestem chtějí podpořit ministra zemědělství Jakuba Šebestu, který slibuje, že ke dvěma miliardám korun sežene další. Zatím našel jednu miliardu ve svém úřadu. Další peníze mají zajistit levicoví poslanci při druhém čtení zákona o státním rozpočtu.

O čem se mlčí

Před pochodem Prahou, na němž se bude bojovat za další miliardy, se lidem nehodí říkat některé věci. Třeba že přímé platby – základní dotace na hektar půdy přitékající zemědělcům z unijní pokladny – narostou oproti letošku bezmála o tři miliardy korun. Že v minulých pěti letech se mezi zemědělce rozdělilo každý rok v průměru 30 miliard korun – dvakrát více než před vstupem do EU. A v tom nejsou zahrnuty podpory od spotřebitelů platících vyšší ceny za potraviny kvůli ochraně domácího trhu. Tyto podpory přitom jsou, jak ukazují výpočty Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zhruba stejně vysoké jako rozpočtové výdaje.
Zbytečně se také nepřipomíná, že odvětví dostalo od státu mimořádných 2,3 miliardy korun jako pomoc na překlenutí ekonomické krize. Dalších půl miliardy pošle letos Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond zemědělcům na pojištění. Zaplatí jim polovinu pojistného na plodiny a hospodářská zvířata. Zemědělci navíc nepocítí zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty jako jiní podnikatelé. Stát jim totiž v rámci programu „Zelená nafta“ daň vrací. Ročně tato podpora představuje 1,5 až 1,7 miliardy korun. Farmáře nepostihne ani dvojnásobné zvýšení daně z nemovitosti od příštího roku. Z Janotova balíčku zemědělská půda nakonec vypadla. „Každému to přinese úsporu tři sta korun na hektar,“ vyčíslila Agrární komora.

Cenový pád pokračuje

Vůdci demonstrujících však neopomíjejí zdůrazňovat propad cen, za které zemědělci prodávají. V říjnu byly dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nižší o 19,3 procenta v porovnání s loňským říjnem. V září představoval meziroční pokles 21,2 procenta. Na rozdíl od jiných výrobců mají však farmáři tu výhodu, že pokud chtějí, své produkty prodají. Navzdory krizi na trhu od nich mlékárna mléko odebere, pokud s ním však chovatelé dobrovolně nepokropí pole. Nemohou-li pěstitelé prodat obilí, prodají je státu, který je od nich musí vzít. Záchranné lano v formě intervenčního nákupu financuje Evropská komise – po příštích žních však už v omezené míře.
Že nebude české mléko, cukr nebo vepřové? A snad všechno bude jednou Česko dovážet? Takové strašení agrárních lídrů je třeba brát s rezervou. Realita je jiná. „Navzdory celkovému poklesu produkce zemědělských komodit zůstává české zemědělství v souhrnu vysoce přebytkové,“ tvrdí čerstvá studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, shrnující vývoj po vstupu ČR do EU. Materiál připravovaný pro ministra Šebestu měl zůstat utajen. V mnohém si protiřečí s hodnocením, které se veřejnosti snaží vsugerovat Agrární komora. Zatímco burcuje kvůli ztrátě soběstačnosti u mnoha komodit, agrární ekonomové dospívají ve studii k jiným závěrům.

Až na výjimky přebytky

Obilí a olejnin se v ČR vypěstuje asi o 30 procent víc, než se spotřebuje. Tyto plodiny přitom představují 60procentní podíl na celé rostlinné produkci a jejich zastoupení se dál zvyšuje. Pro pěstitele jsou totiž většinou vysoce rentabilní. Navzdory útlumu v pěstování cukrovky, řízenému unijními kvótami, se vyrobí cukru přesně pro domácí spotřebu. Pokračuje nadprodukce mléka, které se pak s pomocí evropských subvencí vyváží mimo Evropu. Hovězího masa se v ČR vyrobí asi o desetinu víc, než kolik jsou Češi ochotni sníst.
Na vstup do EU doplatila především prasata. „Velký konkurenční tlak po připojení k unii znamenal výrazný útlum jejich chovu. Příčinou byla nižší efektivita produkce a slabší konkurenceschopnost zpracovatelů,“ vysvětluje studie. Upřesňuje, že u vepřového jsme nyní soběstační zhruba ze tří čtvrtin. U drůbeže vyčíslila soběstačnost asi na 94 procent. V agrárním obchodu se Česko chová stále více jako rozvojová země. U vývozu roste podíl surovin, zatímco posiluje dovoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Velikost je málo

„Ukazuje se, že výhody z velikosti, kterými české zemědělství disponuje, se v živočišné výrobě prosazují mnohem obtížněji než v rostlinné výrobě,“ opatrně kritizuje studie ekonomů. Upozorňuje, že právě živočišná výroba je nejcitlivějším problémem budoucího osudu tuzemského zemědělství. Nadále bude nejspíš založeno na velkovýrobě. „Měly by však přibývat farmy vlastněné fyzickými osobami. Podniky budou rovněž stále častěji ovládat zahraniční majitelé a nezemědělský kapitál,“ očekávají autoři studie.
Současná situace mnohých zemědělských podniků opravdu není růžová. Po vysoce ziskových letech se odvětví jako celek vrátí na zem. Předpokládaný výsledek se pohybuje okolo nuly. Kdo si nevytvořil rezervy, už lapá po dechu. O to víc se pak nadechnou ti, kteří krizi přežijí. A berou vážně doporučení ekonomů. Co očekávají? Turbulentní prostředí trhu a tlak zvyšování nákladů na práci a půdu. K tomu se úplně otevře trh s pozemky. A počítat je třeba i s nevyzpytatelným počasím neboli pokračujícím globálním oteplováním. „Na tyto podmínky a konkurenční prostředí Evropské unie není české zemědělství dostatečně připraveno,“ předesílá ekonomická studie. Šanci dává těm, kteří budou promyšleně investovat do modernizace, zvednou produktivitu práce a budou vyrábět efektivněji. I takových je nyní dost. Skrývají se však za šedý průměr, který pro Česko nevyznívá nejlépe. Hodnotou zemědělské produkce na hektar a na pracovníka značně zaostává za většinou ostatních zemí EU.

GRAF 1:
Pětiletý blahobyt
Hospodářský výsledek českého zemědělství za uplynulých deset let (v mld. Kč)

1998*1999*2000*2001*2002*2003*2004*2005*2006*2007*2008
-4,3*-8,1*-1,2*3*-2,6*-2,5*8,5*7*6,8*10*9,8

Pramen: Český statistický úřad

GRAF 2:
Žádný propadák
Produkce zemědělského odvětví (v mld. Kč)

1998*1999*2000*2001*2002*2003*2004*2005*2006*2007*2008
106,6*95,3*101,2*110,1*102,3*93,7*115,8*102,9*102,3*120,2*118,8

Pramen: Český statistický úřad

GRAF 3:
Každoroční paušály
Objem peněz z evropských a státních zdrojů na přímé platby zemědělcům (v mld. Kč)

Rok*Prostředky z EU*Prostředky z českého rozpočtu*Celkem
2004*6,4*0* 6,4
2005*7,4*6,8*14,2
2006*8,8*7,3*16,1
2007*9,8*7,2*17
2008*10,8*6,9*17,7
2009*13*6,2*19,2
2010*15,9*1,5*17,4

Pozn.*: U plateb z českého rozpočtu na rok 2010 jde zatím o návrh. Částka by měla být vyšší. Přímé platby jsou základní agrární dotace přidělované dle obdělávaných hektarů, zčásti také na chovaná zvířata a na takzvané citlivé komodity (chmel, len na vlákno, brambory na škrob).
Pramen: Ministerstvo zemědělství ČR

TABULKA:
V dotačním ráji
Podpory agrárního odvětví dle hlavních cílů (roční průměr v mld. Kč) a jejich podíl na celkové částce (v %)

Druh podpor*2001–2003*2004–2008*
mld. Kč*%*mld. Kč*%
Ekonomika podniků*10,68*52,5*21,65*65,3
Modernizace, restrukturalizace*4,78*23,5*5,82*17,6
Životní prostředí*2,29*11,2*4,6*13,9
Ostatní*2,6*12,8*1,1*3,3
Podpory celkem*20,35*100*33,15*100
Přímo do zemědělství*15,18*74,6*30,56*92,2

Pramen: Ústav zemědělské ekonomiky a informací

BOX:
TOP dotovaných
Největší příjemci agrárních dotací v roce 2008 (nad 40 milionů korun)

Firma*Dotace (mil. Kč)
Rostěnice*85
Agro Měřín*73,3
Zemědělské družstvo Dolní Újezd*65,8
Zemědělské družstvo Unčovice*58,9
ZOD Žichlínek*57,9
Agrodružstvo Morkovice*49,3
ZOD Haná (Švábenice)*47,7
Zemědělské družstvo Mořina*46,6
Úněšovský statek*43
Zemědělské družstvo Senice na Hané*42,9
ZOS Kačina*42,3
Agrodružstvo Jevišovice*41
Dalších šestnáct zemědělských družstev a akciových společností čerpalo za loňský rok podpory v rozmezí 30 až 40 milionů korun.

Pramen: Státní zemědělský intervenční fond

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče